Nepatřičná promluva na závěr kolokvia k poctě B. Loewensteina

Abstrakt

Autor přistupuje k Loewensteinově Víře v pokrok z perspektivy historika a badatele, pro něhož je přednější konstrukce dějin, než přemítání nad ní. Jako medievista se soustředí na východiska Loewensteinovy knihy a evropskou myšlenku pokroku – zejména křesťanskou nauku o vykoupení. Autor problematizuje obvyklé schematické spojování myšlenky modernity a novosti, která začíná od středověku. Na několika případech z kulturního okruhu dvora Karla IV. ukazuje, jak byly tyto termíny, významy a funkce užívány ve světě pozdně středověkého člověka.