Si Ťin-pching ve svém projevu na shromáždění o filozofických a společenských vědách dne 17. května 2016 uvedl, že čínská historiografie v současnosti ustavuje systém disciplín, systém akademické práce a diskurzívní systém. Systém disciplín odkazuje na snahu posílit ustavení nových disciplín (např. digitální historie, námořní historie apod.) a také interdisciplinárních oborů (např. enviromentální historie, urbánní historie apod.) a rovněž na posilování podpory nepopulárních disciplín, cenných pro čínské kulturní dědictví, jako například výzkumu pyromancie, který zahájili Wang Yirong (1845-1900), Liu E (1857-1909), Luo Zhenyu (1866-1940) a Wang Guowei (1877-1927). Systém akademické práce se vztahuje primárně, ale nikoli výlučně k rozvíjení marxistického akademického výzkumu a dalšího rozvíjení marxismu v současné Číně v kontextu 21. století. Diskurzívní systém odkazuje na snahu precizovat reprezentativní koncepty a teorie, vysvětlující čínskou praxi a vykazující vliv na mezinárodní akademickou obec. Současní čínští historici velmi dobře vědí, že tyto tři systémy jsou ovlivněny Západem, ale měly by se od něj zároveň specificky odlišovat.