Tato studie se zabývá vývojem dějin lékařství od počátků až po současnost a zkoumá klíčové transformace a metodologické vlivy, utvářející toto pole. Zaměřuje se na dvě hlavní oblasti. První zahrnuje koncepty a intelektuální "obraty", ovlivňující výzkum dějin lékařství, včetně medikalizace, kulturního a lingvistického obratu, nového materialismu, obratu k emocím a obratu neurovědám, známém jako neurohistorie. Druhá oblast přináší analýzu toho, jak historické reflexe vedly k proměnám přístupů v rámci lékařství, zvláště v psychiatrii, ve smyslu průběžných debat o způsobech léčení duševních chorob. Text poukazuje na to, jak tyto změny nejen ovlivňovaly historické vědění, ale také zasahovaly do lékařské praxe a teorie. Text se také snaží prohloubit porozumění propojení historiografie, společnosti a lékařství a zároveň prezentuje nové výzvy, kterým čelí historici medicíny v rámci soudobých výzkumů.