Komínolezectví ve své organizované formě reprezentované Svazem českých komínářů existuje na našem území již více než čtyřicet let. Počet jeho registrovaných vyznavačů k dnešním dnům přesáhnul tisícovku. Spolu vytvářejí jedinečnou subkulturu disponující originální symbolikou, žargonem, terminologií a specifickou praxí, která se pro řadu aktérů stala významnou formativní složkou jejich životního stylu. Působnost komínolezců se od původní studentské recese spočívající v „bezdůvodném“ lezení na průmyslové komíny rozšířila na cílené zviditelňování hodnoty industriálních památek a dokumentaci industriálních objektů sdílenou ve vlastní rozsáhlé elektronické databázi. Cílem této studie je zprostředkovat základní informace o vybraných aspektech unikátního českého fenoménu zájmového lezení na komíny. Soustředím se na rozporuplné momenty provázející činnost komínolezců, jako jsou parodizace oficiálních struktur, právní kontroverznost jejich počínání nebo specifické vnímání vlastní bezpečnosti. Věnuji se také dopadům těchto kontroverzí na výzkum a jeho metodologii. Organizované komínolezectví zasazuji do společensko-politického kontextu, ve kterém vznikalo a vyvíjelo se v čase.