Didaktické studie

K JAZYKOVÉMU OBRAZU ÚSPĚCHU U ČESKÝCH ŽÁKŮ: NA CESTĚ ZA STEREOTYPEM ÚSPĚŠNÉHO ČLOVĚKA

Karolína Táborská — 2023-09-20

Příspěvek shrnuje dílčí výsledky dotazníkového šetření uskutečněného v rámci zpracování disertační práce ÚSPĚCH v jazykovém obrazu světa žáků českých základních a středních škol. Zaměříme se na vybrané aspekty žákovské konceptualizace pojmu ÚSPĚCH, který v mnoha ohledech souvisí s edukačním prostředím (vnímání úspěšnosti se akcentuje zejména s nástupem dětí do školy) a zároveň představuje důležitou hodnotu v životě člověka. Žáci v dotazníku odpovídali na sérii otevřených otázek, které měly za cíl sledovat, jaké asociace a konotace si žáci s tímto pojmem spojují. Na základě analýzy jejich odpovědí rekonstruujeme prvotní představu o jazykovém obrazu úspěšného člověka.

UPLATŇOVÁNÍ FOLKLÓRNÍCH TEXTŮ V UČEBNICÍCH RUŠTINY PRO ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLY JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ

Lenka Rozboudová — 2023-09-20

Článek je věnován problematice folklóru a folklórních textů ve výuce cizích jazyků a jejich potenciálu pro rozvíjení komunikační kompetence. Prezentuje výsledky analýzy aktuálních učebnic pro výuku ruského jazyka na základních a středních školách. Článek vyhodnocuje, s jakou frekvencí jsou folklórní texty v jednotlivých učebnicích nabízeny, jaký je jejich druh, za jakým účelem jsou předkládány a jaký je doporučený způsob práce s těmito texty.

KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP K JAZYKU JAKO SMYSLUPLNÝ A EFEKTIVNÍ ZPŮSOB VÝUKY

Jasňa Pacovská — 2023-09-20

Příspěvek je reakcí na absenci kognitivního přístupu k jazyku ve škole. Poukazuje na přednosti takto orientované jazykové výuky a současně upozorňuje na potenciál kognitivně zaměřené didaktiky mateřského jazyka. V tomto pojetí si žák uvědomuje, že prostřednictvím jazyka poznává svět, a tak odhaluje smysl jazykového vyučování. Toto vědomí smyslu se může stát facilitátorem naplňování výchovných a vzdělávacích cílů českého jazyka jako učebního předmětu. Kognitivní pohled na jazyk rovněž dává učiteli diagnostický nástroj k odhalování poznávacích procesů žáků a studentů. Naznačuje, na co zaměřují svoji pozornost, jaké jsou jejich zájmy a hodnotová orientace. Vědomí poznávací funkce jazyka umocňuje četba vhodně volených textů, zejména uměleckých, folklorních a obecně kulturně sdílených. Nezanedbatelnou poznávací hodnotu nabízí i běžná každodenní komunikace a veřejné projevy. V příspěvku budou představeny texty a cvičení, které názorně ilustrují vzdělávací a výchovný přínos kognitivního přístupu k jazyku.

Umělecká literatura jako prostředek chápání umírání a smrti

Kateřina Váňová — 2023-09-20

Literatura pro děti a mládež, zejména ta současná, se zaměřuje na mnoho témat, s jejichž přijetím a vnímáním může mít dítě, s ohledem na svůj věk a absenci dosavadních zkušeností, v reálném životě problém. Prostřednictvím příběhu však může k mnoha z nich najít klíč, orientovat se v nich, zpracovat je, vyrovnat se s nimi. Příspěvek se zaměřuje konkrétně na jedno z takto problematických témat a snaží se ukázat uměleckou literaturu jako prostředek chápání umírání a smrti.

Opowiadanie autystycznego ucznia szkoły podstawowej (studium przypadku)

Helena Balcerek — 2023-09-20

Artykuł ma charakter interdyscyplinarnego zestawienia dwóch problemów obecnych w codziennej praktyce szkolnej nauczyciela polonisty. Obejmuje rozważania dotyczące nauczania jednej z podstawowych form wypowiedzi – opowiadania (edukacji tekstotwórczej w kształceniu językowym) oraz problem edukacji uczniów z diagnozą ASD (indywidualizacji i dostosowania form i metod kształcenia). Prezentowany materiał stanowi część i uzupełnienie monografi i Teksty narracyjne uczniów z ASD (opowiadanie i kartka z pamiętnika) (Balcerek, 2023).
Punktem wyjścia jest defi nicja i klasyfi kacja zaburzenia ASD opisana w Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fift h Edition. DSM-5 oraz w International Classifi cation of Diseases ICD-11. W analizie materiału badawczego uwzględniono teorie behawioralne służące poprawie funkcjonowania dzieci z ASD w środowiskach społecznych, jakimi są przedszkola i szkoły. Zasadniczą część artykułu stanowi studium przypadku w zakresie kompetencji tekstotwórczej ucznia z ASD na przestrzeni trzech lat szkoły podstawowej (od kl. 4 do 6). Przedstawienie i analiza badań dokonana jest przez pryzmat diagnozy i treści orzeczenia ucznia, poparta wnioskami z własnych obserwacji pedagogicznych odbywających się w ramach lekcji języka polskiego.

Vliv internetových diskuzních komentářů na vyjadřovací prostředky žáků

Radka Holanová — 2023-09-20

V příspěvku se věnujeme výzkumu vlivu internetových diskuzních komentářů na vyjadřování žáků a na charakter jejich následných reakcí v diskuzi. Výzkumný nástroj obsahoval výchozí text internetového článku doplněný diskuzními komentáři, které se však objevovaly ve čtyřech rozdílných verzích: A) kladné komentáře podporující hlavní myšlenky textu, B) komentáře zpochybňující nebo zlehčují informace textu, C) negativní komentáře působící zejména na pocit strachu, D) urážlivé komentáře vztahující se především k autorovi textu. Výsledky ukazují, že v závislosti na charakteru předchozích fiktivních komentářů žáci reagují v diskuzi rozdílným způsobem. Žákovské komentáře se liší nejen užitými vyjadřovacími prostředky, ale i četností souhlasnýchči nesouhlasných reakcí a vyjádření pocitu nejistoty.

Analýza souvětí: sonda do praktik začínajících studentů bohemistiky

Robert Adam — 2023-09-20

Článek přináší výsledky výzkumného šetření provedeného pomocí kombinace testové a dotazníkové metody mezi začínajícími studenty bohemistiky a týkajícího se rozboru souvětí. Vedle samotných určení analyzuje též postupy, jakými k nim studenti docházeli. Poukazuje tak na slabá místa didaktické transformace souvětné analýzy.

Výuka češtiny pro zahraniční studenty na lékařských fakultách v České republice – koncepce, problémy a nové výzvy

Eliška Králová — 2023-09-20

Pro zahraniční studenty na českých lékařských fakultách je znalost českého jazyka důležitým nástrojem pro úspěšnou komunikaci s pacientem a k nácviku potřebných praktických dovedností budoucího lékaře. S češtinou se ale většina z nich poprvé setkává právě až v prvním ročníku studia medicíny. To předurčuje určitá specifi ka výuky tohoto jazyka, který se ve velmi krátké době musí posunout z výuky na úrovni A0 k výuce jazyka pro specifické účely – tedy medicínu. Vzhledem k tomu, že čeština je pro zahraniční mediky jen okrajovým předmětem s poměrně malou časovou dotací, je nutné efektivně strukturovat gramatickou část s nácvikem správné komunikace za použití adekvátní slovní zásoby. To je výzva nejen pro studenty samotné, ale samozřejmě i pro učitele, kteří připravují koncepci předmětu a tvoří obsahy kurzů. Následující příspěvek si klade za cíl zmapovat aktuální situaci ve výuce češtiny jako cizího jazyka na lékařských fakultách a nastínit některé problémy a výzvy.

Zagadnienia językowe na egzaminie ósmoklasisty w polskiej szkole podstawowej

Paweł Sporek — 2023-09-20

Tekst pod tytułem Zagadnienia językowe na egzaminie ósmoklasisty w polskiej szkole podstawowej skupia się wokół obecności wskazanych w temacie zagadnień na egzaminie, który kończy polską szkołę podstawową. Pokazuje on to, jakie kwestie językowe i w jaki sposób są przedstawione w Podstawie programowej do języka polskiego dla szkoły podstawowej, które z nich pojawiają się w arkuszach egzaminacyjnych, a także to, w jaki sposób wiedza językowa/wiedza o języku funkcjonuje na egzaminie ósmoklasisty, czego wymaga się od ucznia po ośmiu latach edukacji. W analizie uwzględniona została także kwestia ortografi i i interpunkcji, pokazane zostały przykłady zadań, które pojawiły się w arkuszach wraz z ich krytyczną analizą. Całości dopełnia ocena egzaminu i wymagań szkolnych w zakresie kształcenia językowego, wskazane zostały postulaty zmian, które należałoby wprowadzić w koncepcji samego kształcenia w Podstawie programowej oraz samym egzaminie.

Formativní funkce Štítného tvorby: její charakter a specifi kace

Marek Janosik-Bielski — 2023-09-20

V rámci svého disertačního výzkumu jsem připravil projekt, jehož představení je hlavním cílem tohoto příspěvku. Projekt se zaměřuje na formativní funkce Štítného tvorby, a to hned z několika důvodů. Rád bych ve své práci předvedl, že osobnost a působení Tomáše ze Štítného jsou inspirující nejen pro badatele zkoumající středověk a že si jeho přístup k výchově a vzdělávání zaslouží pozornost i dnes.

Výzkum motivace vyučujících a žáků v jazykovém vyučování: Teorie možných já

Silvie Převrátilová — 2023-09-20

Článek představuje možný směr ve výzkumu motivace vyučujících a žáků ve vyučování a osvojování jazyků za využití teorie možných já (TMJ). Text v úvodu představuje východiska TMJ, jež se úspěšně etablovala jako teoretický rámec v psychologii, pedagogice i aplikované lingvistice, a navazuje pak na její uplatnění ve výzkumu dvou klíčových aktérů jazykového vyučování – vyučujících a žáků. Nejprve představuje výzkum profesní identity učitelů jazyků a dále se zaměřuje na vybrané studie v aplikované lingvistice, kde se TMJ výrazně prosadila ve zkoumání motivace k učení se cizímu/druhému jazyku. Představením vybraných studií, jež využily TMJ, nastiňuje text možnosti jejího ověření v oblasti vyučování a osvojování češtiny jako druhého jazyka i ve výzkumu osobnosti učitele druhého jazyka (ať už češtiny či jazyka jiného) v českém prostředí, kde byla TMJ dosud využita minimálně.

Didaktická hra zaměřená na období českého národního obrození aplikovatelná při distanční výuce

Gabriela Vlasáková — 2023-09-20

Článek pojednává o didaktické hře, která je aplikovatelná v rámci středoškolského vzdělávání v prezenční i v distanční formě výuky. Obsahem didaktické hry je komplexní učivo středních škol vztahující se k literárněhistorickému kontextu českého národního obrození. Didaktická hra reflektuje aktuální požadavky moderní výuky, pracuje s heuristickými metodami, moderními technologiemi a klade důraz na získávání vědomostí na herních principech, nikoli na základě mechanického kódování.

Editorial

Ladislav Janovec — 2023-09-20

Didaktické využití bajky v literární výchově na 2. stupni zš se zaměřením na rozvoj čtenářských strategií

Monika Šindelková — 2023-09-20

Příspěvek představuje jednu z možností, jak didakticky ztvárnit problematiku žánru bajky v literární výchově na 2. stupni základní školy. Smyslem vytvořeného postupu je podpořit čtenářství prostřednictvím rozvíjení čtenářských strategií a využití metod pro práci s textem.

Propojení bohemistiky s výukou češtiny

Josef Štěpán — 2023-09-20

Eva Koželuhová: Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů

Dana Vicherková — 2023-09-20

Úvodní stránky a obsah

Ladislav Janovec — 2023-09-20

Před sto lety se narodil Antonín Tejnor

Naděžda Kvítková — 2023-09-20