The Literacy, Preliteracy and Education Journal

Snižování nerovností ve vzdělávání prostřednictvím rozvoje oblastí čtenářské pregramotnosti a gramotnosti

PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. — Út, 30 led 2024 00:00:00 +0100

Druhé číslo časopisu Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání v roce 2023: Snižování nerovností ve vzdělávání prostřednictvím rozvoje oblastí čtenářské pregramotnosti a gramotnosti.

Diferenciace učebního úkolu jako princip rozvoje inkluzivního přístupu k žákům v primárním vzdělávání

Mgr. Monika Semrádová — Ne, 12 bře 2023 00:00:00 +0100

Výzkum se zaměřuje na aktuální trend zvyšování kvality vzdělávání, který přináší zvýšené nároky na kompetence učitele při zavádění diferencované výuky u žáků primárního stupně, a to od samého počátku školní docházky. Při výuce matematiky se učitelé setkávají s nejrůznějšími postoji žáků k řešení zadávaných úloh a způsoby osvojování si nových vědomostí a dovedností. Nicméně, mnozí učitelé k tomu nejsou dostatečně připraveni a relevantní odborné
literatury a výzkumných šetření, které by jim v praxi pomohly, je velmi málo. Záměrem výzkumné studie je analýza pedagogických prostředků diferenciace učebního úkolu a analýza aspektů rozsahu, obsahu, obtížnosti a časového hlediska zadávaných úkolů v předmětu matematika u žáků primárního stupně základní školy, s ohledem na Bloomovu taxonomii vzdělávacích cílů. Na několika případových studiích učitelů z Pardubického, Hradeckého a Středočeského kraje představujeme, na základě příkladů dobré praxe, jaké aspekty diferenciace učebního úkolu v předmětu matematika a geometrie učitelé využívají v heterogenních kolektivech žáků.

Vliv čtenářských strategií na rozvoj porozumění v předškolním věku

PhDr. Eva Koželuhová, Ph.D., Mgr. Ondřej Koželuh — So, 12 srp 2023 00:00:00 +0200

Příspěvek se zabývá tématem rozvoje porozumění předškolních dětí v mateřské škole, příběhům, které jsou jim předčítány. Cílem výzkumné sondy bylo zjistit, jak je porozumění předčítaným textům ovlivněno záměrným využíváním čtenářských strategií ze strany učitele ve snaze facilitovat porozumění dětí. Šetření bylo realizováno ve smíšeném designu. Výzkumný vzorek tvořily děti ve věku 3–6 let z 11 mateřských škol z České republiky (N=113). Data byla získávána v průběhu října a listopadu 2021 pomocí strukturovaného, zúčastněného pozorování s využitím pozorovacího archu, analýzy videonahrávek a rozhovorů s učitelkami dětí. Výsledky ukázaly, že využívání čtenářských strategií vedlo u všech sledovaných dětí k nárůstu rozvoje některé dimenze porozumění a celkově zájmu o knihy a předčítání, a to ve všech sledovaných věkových kategoriích. Zároveň byly identifi kovány čtenářské strategie vhodné pro děti 3-4leté a pro děti 5–6leté.

Čtenářské dovednosti u žáků 3. ročníku vyučovaných metodou čtení Sfumato

Čt, 29 úno 2024 00:00:00 +0100

Předkládaný příspěvek je věnován popisu nižších čtenářských dovedností (dovednosti dekódování) u žáků, kteří si čtení osvojili metodou splývavého čtení Sfumato; a následnému srovnání výkonů v testech čtenářských dovedností mezi žáky třech metod čtení (Sfumato, Analyticko-syntetické a genetické). Do studie bylo zapojeno celkem 45 žáků 3. ročníku vyučovaných metodou čtení Sfumato. Žákům byly administrovány subtesty nižších čtenářských dovedností diagnostické baterie PorTex. Získaná data jsou následně porovnávána s výkony žáků vyučovaných metodami analyticko-syntetickou (N=152) a genetickou (N=61) prostřednictvím analýzy rozptylu (ANOVA), doplněnou post-hoc testem (Games-Howell). V oblasti dekódovacích dovedností bylo zjištěno hned více statisticky významných rozdílů mezi metodami čtení. Tyto rozdíly se týkaly rychlosti a plynulosti čtení. Předkládaný článek popisuje jednu z prvních studií, která se zaměřuje
na vývojovou dynamiku osvojování čtenářských dovedností u metody čtení Sfumato. Výsledky výzkumu mohou být užitečné nejen pro oblast primární pedagogiky, ale také psychologického a speciálně-pedagogického poradenství. Práce přináší nové podněty pro rozšíření testování napříč dalšími ročníky a následné zapracování specifi k dané metody do norem čtení

Prediktivní síla, stabilita a proměnlivost psychologických faktorů ve výuce anglických kolokací

Čt, 31 srp 2023 00:00:00 +0200

Mezi nejdůležitější individuální faktory, které ovlivňují proces učení, patří soubor cizojazyčných schopností, úzkost, míra motivace a osvojené strategie učení. V naší studii jsme zkoumali souvislost těchto faktorů a studijních výsledků ve dvou formálních prostředích skupinové výuky v délce jednoho semestru: ve výuce zaměřené na explicitní učení kolokací formou lexikálně orientovaných instrukcí (experimentální skupina) a ve výuce, ve které se kolokace nijak nezdůrazňují (kontrolní skupina). Zároveň jsme sledovali, zda má experimentální výuka vliv na úroveň úzkosti, motivace nebo užívání strategií učení. Účastníky studie byli vysokoškolští studenti (N=39) rozděleni do zmíněných skupin na základě individuálních faktorů. Z naměřených korelací docházíme k závěru, že lexikálně orientovaná výuka soustředěná na explicitní zpevňování kolokací se zdá být prospěšná pro studenty bez ohledu na jejich individuální psychologické předpoklady a pomáhá dorovnávat rozdíly mezi studenty. Nepřináší přitom žádné výrazné změny v motivaci, užívaných učebních strategiích nebo situační úzkosti studentů.

Zastúpenie morálnych prvkov v rozprávkach pre deti

doc. Mgr. Mária Belešová, PhD. — Út, 15 srp 2023 00:00:00 +0200

Rozprávky majú v živote detí nezastupiteľnú hodnotu. Na celom svete slúžia mnohým deťom ako príbehy, ktoré ich vtiahnu do magického sveta zázrakov, nadprirodzených javov, pozoruhodných bytostí a nečakaných rozuzlení. Témy rozprávok zobrazujú často dodnes platné všeobecné pravdy a hodnoty ľudí a kultúr, z ktorých pochádzajú. Väčšina tém sa týka morálnych hodnôt a materiálnych ziskov, víťazstva dobra nad zlom a prevládnutím spravodlivosti. Poukazujú na to, že inteligencia a pokora sú dôležitejšie než fyzická sila, a že dobrosrdečnosť a tvrdá práca bývajú odmenené. Cieľom príspevku je poukázať na základné zastúpenie morálnych prvkov v rozprávkach pre deti. Stručne je priblížená charakteristika niektorých rozprávok s poukázaním na ich morálne posolstvo. Výskumnú časť tvorilo skupinové interview s deťmi predškolského veku, ktoré sa vyjadrovali k rozprávke Vlk a sedem kozliatok, v ktorej posudzovali a zhodnocovali prvky dobra a zla. Zistili sme, že deti predškolského veku v tejto rozprávke dokážu správne identifikovať dobro a jeho prejavy, rovnako správne vedia zhodnotiť zlo a jeho prejavy.

Didaktika prvopočátečního psaní v kontextu vstupních dovedností a postojů studentů učitelství v prvním ročníku

PhDr. Jana Johnová, Ph.D., doc. RNDr. Petr Anděl, Csc. — Ne, 07 led 2024 00:00:00 +0100

Příspěvek předkládá výsledky výzkumného šetření zaměřeného na úroveň grafomotorických dovedností studentů prvních ročníků učitelství PF TU v Liberci. Cílem bylo získat vstupní informace o výchozím stavu dovedností a postojů studentů jako podklad pro zaměření následné výuky. Výzkumný vzorek zahrnoval 101 studentů učitelství 1. stupně
ZŠ, učitelství MŠ a pedagogických studií. Hodnocen byl písemný projev studentů formou analýzy napsané vzorové věty, úchop psací potřeby pomocí fotodokumentace a výstupy z dotazníku zaměřeného na perspektivu výuky prvopočátečního psaní v horizontu 10–20 let s ohledem na neustálý rozvoj digitálních technologií. Výsledky ukázaly, že cca 70 % studentů píše úhledným písmem, pouze 5 % respondentů má písmo méně úhledné a některá slova jsou
obtížněji čitelná. Z hlediska držení psací potřeby je výsledek překvapivější, pouze 34 % studentů má správný úchop. Ze zbývajících 66 % nesprávného úchopu převažuje křečovitý úchop s prohnutým ukazováčkem. Pozitivním zjištěním je, že studenti považují výuku prvopočátečního psaní za velmi důležitou, 56 % se domnívá, že by výuka měla zůstat ve stejné podobě nebo pouze s drobnými úpravami, 37 % respondentů se přiklání k výuce psaní v menším rozsahu a pouze 7 % předpokládá, že ji v budoucnu zcela převáží digitální technologie. Výsledky průzkumu potvrzují skutečnost, že ke studiu učitelství se hlásí uchazeči s kladným vztahem k oboru a že výuka na FP TUL má dobrý potenciál pro rozvoj prvopočátečního čtení a psaní u žáků na 1. stupni ZŠ.

Připravenost (budoucích) učitelek mateřských škol na rozvoj dětí v oblasti jazykové a literární gramotnosti

PhDr. Hana Navrátilová, Ph.D. — Pá, 01 bře 2024 00:00:00 +0100

Studie se věnuje analýze připravených i realizovaných činností studentek bakalářského programu Učitelství pro mateřské školy v kombinované formě, se zaměřením na vybrané oblasti rozvoje jazykové a literární gramotnosti dětí předškolního věku. Záměrem je odhalit, jak jsou budoucí učitelky i učitelky již působící v každodenní praxi připraveny na současné požadavky předškolního vzdělávání tak, aby podpořily předpoklady dětí generace Alfa pro rozvoj gramotnostních dovedností. Výzkum se opírá o kvalitativní obsahovou analýzu textových příprav studentek na praxi v mateřské škole. Cílem je zjistit, jak studentky uvažují nad didaktickými strategiemi pro rozvoj jazykové a literární pregramotnosti a jak se v jejich činnostech odráží připravenost na tuto oblast. Analýza zahrnuje 480 příprav (240 realizovaných v prostředí mateřské školy) od celkem 40 participantek. Analýza poukazuje na rozdíly v připravenosti týkající se věkové přiměřenosti a časové organizace činností v návrzích, překvapivě i pro rozvoj slovní zásoby nebo fonematického uvědomování. Formující se didaktická znalost obsahu je částečně podpořena sebehodnocením participantek s různou kvalitou refl exe, přičemž nejsou patrné rozdíly mezi učitelkami již působícími v praxi a studentkami bez praxe v mateřské škole. Participantky se celkově méně orientují v cílech a možnostech pro rozvoj narativních dovedností, porozumění textu a prostředků pragmatické roviny jazyka.

Preferencie detí predškolského veku pri výbere knihy

doc. PhDr. Zuzana Jančík Petrová, PhD. — Pá, 11 srp 2023 00:00:00 +0200

Štúdia sa zameriava na problematiku preferencií detí v predškolskom veku pri voľbe knihy. Význam tejto problematiky spočíva vo vytváraní vzťahu detí k čítaniu a v rozvoji jazykových schopností a gramotnosti, ktoré prístup ku knihám a ich textom deťom umožňuje. V tejto štúdii sa venujeme analýze empirických zistení, ktoré vypovedajú o odlišných kritériách pri výbere kníh pre deti dospelými a samotnými deťmi. V nadväznosti na to prezentujeme výsledky rozhovorov s 31 deťmi v predškolskom veku (priemerný vek 5 rokov a 6 mesiacov), ktoré sa tematicky týkali identifi kácie obľúbenej knihy dieťaťa, kritérií, podľa ktorých si dieťa volí knihy na čítanie a zvyklostí čítania kníh v rodinnom prostredí dieťaťa. Prostredníctvom induktívnej tematickej analýzy rozhovorov sme identifi kovali, že deti považujú ako dôležité pri výbere knihy jej tému (aj v nadväznosti na už pre ne známe témy a iné príbehy), jej postavy (často známe z mediálneho priestoru), prítomnosť fantazijných prvkov v príbehu, atraktivitu ilustrácií a prítomnosť interaktívnych elementov v knihe. Ako najčastejšie kritérium atraktivity knihy však deti uvádzali prítomnosť humoru v texte knihy. Toto zistenie otvára priestor pre ďalšie skúmanie, špecifi cky v oblasti chápania humoru v textoch kníh pre deti z pohľadu detí.