„Odpověď nevědce vědci"

Aneb obrana etnografie proti kritice Marka Jakoubka

Abstract

Jeden z mála českých sociálních/kulturních antropologů, který čte, zná a při své práci také používá texty a výzkumy národopisné, respektive etnografické, tedy Marek Jakoubek, dospěl v poněkud neorganicky připojeném závěru své studie v jednom z posledních čísel tohoto časopisu k „průlomovému“ zjištění: etnografie není věda (Jakoubek 2011)! Domnívám se, že tak učinil způsobem přinejmenším nešťastným, argumentačně chabě podloženým, ba přímo – zejména v kontextu některých pasáží celého jeho článku – úsměvným. Dovolím si tedy, jako jeden z mnoha českých etnografů, který čte, zná a při své práci používá i texty a výzkumy antropologické, na Jakoubkův text reagovat. Nemyslím si sice, což je nutné předeslat, že by jakákoliv debata o „míře vědeckosti“ jednotlivých oborů humanitních/sociálních věd (či nedejbože o jejich právu na existenci) byla důležitější než samotné bádání nad věcnými problémy, leč drobnou noticku a zasazení problému do širšího rámce vztahů etnografie a antropologie v České republice si Jakoubkův text přeci jen zaslouží. Nehodlám zároveň komplikovaně dokazovat, že etnografie vědou je, neboť jednak bych se nepochybně lapil do pasti stejného apriorismu, jako se to stalo Jakoubkovi, jednak se domnívám, že radikální úsudky typu „Tohle věda je a tohle není!“ jsou vždy na pováženou; nehodlám se jich proto dopouštět. Prozatím, myslím, postačí poukázat rozborem slabin Jakoubkova textu na to, že se mu v žádném případě nepodařilo relevantně doložit, že etnografie vědou není.