Podíl odpovědnosti generace

Abstract

Po příjezdu do amerického exilu na přelomu třicátých a čtyřicátých let zjistili Voskovec a Werich, že jejich plány na život v Americe nejsou bez komplikací. Chtěli se pro začátek živit vystupováním v krajanských sdruženích a to se neobešlo bez trapných nedorozumění. Krajané byli pohoršeni „amerikánskými písničkami" avantgardně orientovaných pražských intelektuálů a klaunové z Osvobozeného divadla s údivem sledovali, že přišli hledat pomoc do malého českého světa konzervovaných ideálů měšťáckého folklóru šmrncnutého vlastenčením konce minulého století, tedy do prostředí, jehož karikaturou začala jejich pražská divadelnická kariéra. Platí patrně obecně, že emigranti určité generace, pokud neasimilují s novým prostředím, přežívají kulturně právě upnutím se k ideálům, dobovému koloritu a jazyku oné fáze vývoje národního společenství, ve které starou vlast opouštějí.