Abstract
Konference pořádaná Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu „Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací“ proběhla v prostorách duchcovského evangelického kostela – unikátní architektonické památky z období secese, za jejímž vznikem stojí dva proslulí drážďanští architekti, R. Schilling a J. W. Graebner. Jedinečnost místa, kde se konference konala, si však vyžádala daň v podobě všepronikajícího chladu: vytápění, které do kostela umístili jeho stavebníci a původní uživatelé, po více než půlstoletí české „správy“ dávno neslouží a není, kdo by je opravil. Dost na tom, že město Duchcov spolu s řadou neziskových organizací a dobrovolníky jedinečnou památku vůbec stačilo opravit a – v plném slova smyslu – zachránit před zkázou.
