Pedagogika

Krize ontologie – výzva edukace

2024-04-09T22:15:06+02:00

Studie vychází z reflexe současné dominantní filosofie edukace jako atomisticky redukovaného chápání skutečnosti. Tato redukce byla v době průmyslové revoluce a rané moderny mimořádně produktivní, ale současně vede k omezené schopnosti edukačně vhodně reflektovat komplexní fenomén. Studie se v tomto bodě opírá především o koncepty nepředmětného a předmětného myšlení u Hejdánka. Východisko vidí v pojetí ontologie procesuální a ekologické, tak jak o ní uvažují Šíp, Lakoff a Latour. Studie se opírá o Kuhnův model vývoje vědy a vychází z něj v analýze dvou – v prostředí školy existujících – fenoménů, totiž globální ekologické krize a formování identity, ve kterých důraz na entitní pojetí vede k nemožnosti se s těmito fenomény vypořádat. Závěrečná část studie upozorňuje na vybrané konceptualizace, které vedou k možnosti opuštění pouze atomistické redukce ontologického popisu světa a nabízejí perspektivy více multiparadigmatického, procesuálního chápání edukace.

Za hranicemi třídy: Metakognitivní povědomí v tradičním a online prostředí

2024-03-19T18:46:06+01:00

Cíl – Tato studie si klade za cíl zhodnotit a porovnat metakognitivní povědomí studentů univerzity v online prostředí a v prostředí tradičního, prezenčního učení. Zároveň zkoumá preference studentů týkající se online a prezenčního výukového režimu, aby bylo možné porovnat metakognitivní povědomí studentů podle jejich preference.

Metody – Celkem 79 studentů univerzity vyplnilo Dotazník metakognitivního povědomí, poskytující subjektivní data o jejich metakognitivním povědomí. Ve studii byl použit párový t-test k porovnání průměrných hodnot metakognitivního povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Kromě toho hodnotili účastníci své zkušenosti s online a prezenčním výukovým režimem pomocí párového srovnání jako škálovací metody.

Výsledky – Výsledky t-testu naznačují statisticky významné rozdíly v metakognitivním povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Konkrétně byly zjištěny významné rozdíly v deklarativní znalosti, procedurální znalosti, podmíněné znalosti, plánování, strategiích správy informací, monitorování, strategiích odstraňování chyb a hodnocení učení. Studenti prokázali vyšší úroveň metakognitivního povědomí ve všech oblastech v tradičním prezenčním výukovém prostředí. Popisná analýza párového srovnání odhalila, že online výuka byla silně preferována pro pohodlí, zatímco prezenční výuka byla preferovanou modalitou pro motivaci ke studiu a aktivnímu zapojení studentů v průběhu lekcí. Na rozdíl od výsledků t-testu ANOVA neukázala významné rozdíly v metakognitivním povědomí na základě preferencí studentů v online prostředí nebo v prostředí prezenčního učení.

Závěry – Výsledky studie poskytují cenné informace o metakognitivním povědomí studentů a jejich preferencích v obou výukových prostředích.

Revize vzdělávacího obsahu bezpečnostní problematiky pohledem klíčových aktérů kurikulární reformy

2024-01-10T09:16:38+01:00

Text pojednává o problematice začlenění bezpečnostní problematiky do Rámcových vzdělávacích programů v ČR v aktuálně probíhající revizi kurikula. Článek prezentuje data z kvantitativní výzkumné studie realizované v lednu 2023 metodou dotazníku. Výběr respondentů byl specifický, zařazeni byli učitelé základních a středních škol, kteří se výuce bezpečnostních témat aktivně věnují v praxi a jednou z jejich profesních aprobací je Výchova ke zdraví. Kritéria výběru splnilo 298 z celkového počtu 438 respondentů, kteří byli zařazeni do vyhodnocení. V textu je nastíněn vývoj kurikula bezpečnostních témat v historickém kontextu koncepčních změn v systému vzdělávání.

Cíle – Výzkumná studie si klade za cíl odhalit názory učitelů na probíhající kurikulární reformu v oblasti výuky bezpečnostních témat. Dalším cílem je zjistit vztah mezi hodnocením důležitosti výuky a náročnosti na přípravu učitelů na výuku a hodnocením vlastní kompetentnosti v dané oblasti.

Metody sběru dat – Pro potřeby výzkumné studie byl zvolen kvantitativní typ šetření. Použitou metodou sběru dat byl dotazník.

Metody analýzy dat – Byla provedena primární analýza jednotlivých otázek a následně i sekundární analýza výsledků. K vyhodnocení otázek byly použity statistické metody Mannův–Whitneyho U-test a Spearmanův korelační koeficient.

Výsledky a závěry – Ukázalo se, že učitelé hodnotí bezpečnostní témata jako důležitá pro připravenost žáků pro život a zařazení této problematiky do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, resp. Člověk, jeho zdraví a bezpečí, hodnotí jako správné rozhodnutí. Mezi 15 sledovanými tematickými okruhy existují rozdíly ve vnímání důležitosti témat. K nejméně důležitým tématům patří podle oslovených respondentů téma živelních pohrom ve světě a téma obrany státu. I tak ale zůstává jejich průměrné hodnocením důležitosti vysoké: 7,1 a 7,3 z 10 možných bodů. Je tedy zřejmé, že jsou učiteli považována za témata patřící do vzdělávání. Ukázalo se, že tato témata jsou také respondenty nejčastěji navrhována jako rozvíjející učivo. Dále bylo zjištěno, že hodnocení vlastní kompetentnosti výuky ve sledovaných tématech vzrůstá s délkou pedagogické praxe, s výjimkou tématu ochrana obyvatelstva. Téma obrany státu hodnotí respondenti jako jedno z obtížných na přípravu a uvádějí i nízké hodnocení kompetentnosti k výuce.

Výzvy edukace: ontologie, bezpečnost a online technologie

2025-01-06T16:26:42+01:00

Proctoring v distančním vzdělávání: od provizorních k trvalým řešením

2024-04-20T18:05:55+02:00

Tato studie se zaměřuje na výzkum využití proctoringu v online vzdělávání a na výzkum jeho vlivu na udržení akademické integrity. Online proctoring (nebo také online dozorování) je metoda využívaná při distančním vzdělávání, která umožňuje monitorování studentů během online testů nebo zkoušek. Studie přináší výsledky obsahové analýzy 36 otevřených odborných studií z databáze Web of Science, které se proctoringu věnují. Analýza zahrnuje nejen výhody proctoringu, jako je prevence podvádění a posílení důvěryhodnosti výsledků, ale také výzvy spojené s touto metodou. Mezi tyto výzvy patří obavy o soukromí studentů a zvyšující se míra úzkosti zkoušených v průběhu proctorovaných zkoušek. Studie zkoumá také technologické a lidské faktory, které mohou ovlivnit efektivitu online proctoringu. Výsledky studie upozorňují na potřebu vyváženého přístupu k použití této metody a ukazují, že vývoj technologií a postupy týkající se soukromí studentů jsou klíčovými aspekty pro budoucnost proctoringu v online vzdělávání. Ze zkušeností popisovaných v analyzovaných studiích lze doporučit využít proctoring v těch případech, kdy poskytuje studentům určitou výhodu (např. při dokladování transparentnosti online zkoušky vůči budoucímu zaměstnavateli). Studie otevírá cestu pro další zkoumání této problematiky a zdůrazňuje potřebu věnovat pozornost legislativním, technickým a filozofickým aspektům online proctoringu.

Surma, T., Vanhees, C., Wils, M., Nijlunsing, J., Crato, N., Hattie, J., Muijs, D., Rata, E., Wiliam, D., & Kirschner, P. (2025). Developing Curriculum for Deep Thinking: The Knowledge Revival.

2025-01-19T19:23:29+01:00