Pedagogika

Možnosti podpory rozvoje socio-emočního učení v základních a středních školách s využitím metodik Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience

Lenka Felcmanová — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Článek se zabývá přínosy a praktickými možnostmi podpory socio-emočního učení žáků základních a středních škol. Věnuje se dopadům systematické podpory socio-emočního učení na duševní zdraví i akademické výsledky žáků a možnostem, jak ji začlenit do revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Představuje také komplexní metodiky socio-emočního učení Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience.

PERMA5 – důkazy podložený rámec podpory well-beingu zaměstnanců vysokých škol

Jana Kočí — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Zabývání se otázkami duševního zdraví mezi akademickými profesionály a personálem univerzit vyžaduje nasazení pozitivní psychologie a iniciativ podporujících pozitivní vzdělávání a pozitivního zdraví. Tento výzkumný projekt se soustředí na validaci škály The Employee Well-being Scale na českých univerzitách pro budoucí národní hodnocení s cílem zhodnotit well-being zaměstnanců univerzit a podpořit navrhování efektivních intervencí pro zlepšení bio-psycho-sociálního zdraví akademického personálu na základě výsledků hodnocení. Vycházejíc z nové teorie well-beingu PERMA5, která nově zahrnuje autenticitu jako klíčový stavební prvek, tento výzkumný projekt prezentuje komplexní rámec pro podporu well-beingu v akademickém prostředí. Škála The Employee Well-being Scale obsahuje 78 podkategorií hodnotících well-being zaměstnanců univerzit prostřednictvím mechanismu sebehodnocení na škále 0 (nejsem spokojený/á) – 10 (jsem absolutně spokojený/á). Výzkumný projekt si klade za cíl podpořit iniciativy v oblasti well-beingu ve vysokém školství v České republice a pomoci systematicky měřit well-being zaměstnanců univerzit po celém světě, přičemž přispívá k celkovému zlepšení kvality života akademických pracovníků.

Podpora psychického wellbeingu u žáků na základní škole

Olga Kučerová, Gabriela Dymešová — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Na wellbeing je možné pohlížet z různých úhlů pohledu – fyzický, sociální a psychický. V našem příspěvku se soustředíme primárně na ten psychický wellbeing, představíme drobné aktivity podporující psychický wellbeing, které mohou využívat učitelé ve své práci se třídou.

Zhoršování psychického zdraví dětí je fenomén, na který musí české školství, zejména učitelé, reagovat. V následujícím článku chceme akcentovat skutečnost, že wellbeing u žáků může být zlepšován za pomoci drobných aktivit, které vedou děti ke zdravému vyrovnávání se se stresem. Ten je součástí běžného života, tedy i života ve škole, a žáci se tak již od raného věku mohou setkávat s tím, že pomocí právě jednoduchých cvičení mohou běžnému stresu dobře odolávat.

Duševní zdraví žáků a revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

Petr Chaluš, Alena Nohavová — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Výchova ke zdraví v kontextu kurikulárních dokumentů zemí Evropské unie

Klára Barancová, Martina Fasnerová — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Současné pohledy na kategorii pohoda (well-being)

Jiří Mareš — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Přehledová studie se věnuje pojmu, jenž vzbuzuje v posledních desetiletích zvýšený zájem odborníků z různých oborů, třebaže jeho základy položili filozofové už v antickém Řecku (viz dva základní přístupy – hedonismus a eudaimonismus). Navíc jde o pojem, pro nějž se obtížně hledá český ekvivalent. Mnozí čeští autoři tento pojem nepřekládají a pracují s celosvětově používaným anglickým termínem well-being. Jiná skupina českých autorů pracuje s termínem pohoda či osobní pohoda. Výklad celé problematiky je rozdělen do osmi částí. První část přibližuje staletou historii pojmu pohoda (well-being) a jeho proměny od antiky až po dnešek. Druhá část shrnuje současné snahy o definování pojmu pohoda a upozorňuje, že odborníci zatím nedospěli ke konsenzu. Třetí část nabízí přehled celého spektra teorií pohody a snaží se vysvětlit, z čeho vycházejí, na co kladou důraz a jak se dají využít. Čtvrtá část je zajímavá tím, že ukazuje, jak se jednotlivé vědní obory navzájem odlišují v chápání pohody a v práci s ní. Pro ilustraci byly vybrány tyto obory: medicína, pedagogika, psychologie, sociologie a nejnovější trend – multidisciplinární přístup. Pátá část přehledové studie prezentuje rozdílné typy pohody, které se v zahraniční odborné literatuře objevují. Naše analýza identifikovala celkem 30 různých typů pohody. Šestá část výkladu se soustřeďuje na diagnostikování pohody. Nabízí soubor 21 dotazníků zjišťujících míru pohody u dětí, adolescentů i dospělých osob. Sedmá část si zvolila téma, které zajímá širokou veřejnost, neboť se zamýšlí nad současnými poznatky o pohodě a nepohodě v prostředí školy. Poslední, osmá část přehledové studie nabízí pohled na intervence, které se snaží zlepšovat úroveň pohody u dětí a adolescentů.

Maté, G. (2022) Rozptýlená myseľ: Póvod a liečenie poruchy pozornosti

Denisa Daříčková — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Závěrková, M., Budíková, J., Dobiášová, M., Kendíková, J., Blaho Vitošková, V. (2023). Cesta životem s ADHD: Jak se vyrovnat s diagnózou v jednotlivých etapách života

Lenka Nováková — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100

Pohoda (well-being) učitelů a žáků ve škole – aktuální téma s různorodým uchopením

Jiří Mareš, Anna Kucharská — Pá, 15 lis 2024 00:00:00 +0100