Scientia in educatione

Víceznačné termíny ve středoškolských přírodovědných předmětech

Jana Poupová — Ne, 30 čen 2024 00:00:00 +0200

Článek pojednává o víceznačných termínech ve středoškolském přírodovědném učivu. Existence homonymních a polysémních termínů působí obtíže v mezioborové komunikaci, ve škole může být zdrojem žákovských miskoncepcí. Článek předkládá soupis jednoslovných víceznačných termínů tak, jak je uvádějí přehledové středoškolské učebnice chemie, biologie a fyziky. Jejich výčet není vzhledem k úzce vymezeným kritériím dlouhý, přesto dokládá rozmanitost víceznačných termínů, a to jak z hlediska jejich původu, tak dotčeného tématu (mezioborová i vnitrooborová víceznačnost). Ačkoli má řada těchto termínů pro středoškolského žáka pouze okrajový význam a jejich záměna je nepravděpodobná, vypovídají o rozšířenosti víceznačnosti v přírodovědné terminologii. Článek proto nabízí doporučení, jak by měl učitel k víceznačné terminologii přistupovat.

Zjišťování úrovně přírodovědné gramotnosti gymnazistů a vysokoškoláků pomocí testu TOSLS

Eva Hejnová — Ne, 30 čen 2024 00:00:00 +0200

Cílem prezentované studie bylo pomocí testu TOSLS (Test of Scientific Literacy Skills) diagnostikovat úroveň přírodovědné gramotnosti gymnazistů a vysokoškoláků. Test zahrnuje dovednosti týkající se hlavních aspektů přírodovědné gramotnosti, jako je rozpoznávání a používání výzkumných metod vedoucích k vědeckým poznatkům a schopnost organizovat, analyzovat a interpretovat kvantitativní údaje a vědecké informace. Studie se účastnilo 195 žáků třetích a čtvrtých ročníků z šesti gymnázií v Ústeckém kraji a 130 studentů ze tří českých vysokých škol. Statistická analýza ukázala, že testové skóre závisí u všech dílčích dovedností, jimiž je přírodovědná gramotnost v testu TOSLS vymezena, na testované skupině. Míry věcné významnosti však ukázaly, že rozdíly mezi některými skupinami jsou jen málo významné. Bylo zjištěno, že gymnazisté i vysokoškoláci prokazují dobré výsledky v dovednostech zaměřených na rozpoznání platného vědeckého postupu, čtení a interpretaci grafického
znázornění dat a řešení problémů s využitím kvantitativních dovedností, včetně jednoduché statistiky. Potíže naopak mají s dovednostmi souvisejícími s identifikací silných a slabých stránek výzkumu a s porozuměním a interpretací statistických výroků. Poměrně nízká reliabilita testu zjištěná v prezentované studii ukazuje na výskyt několika úloh, které mezi řešiteli s horšími a lepšími výsledky v testu dobře nerozlišují.

Česká verze konceptuálního rámce tématu nervová soustava a zastoupení jeho konceptů ve středoškolských učebnicích

Vanda Janštová, Jakub Spurný, Kamila Procházková — Ne, 30 čen 2024 00:00:00 +0200

Představujeme českou verzi konceptuálního rámce pro středoškolskou úroveň tématu nervová soustava, který vznikl jako výsledek Delphi studie pod vedením Pala Kvella a byl publikován v roce 2021. Česká verze byla připravena podle TRAPD metody. Bylo analyzováno zastoupení jednotlivých konceptů v devíti učebnicích či souhrnných publikacích středoškolské biologie. V učebních textech byly nejčastěji zastoupeny koncepty popisující anatomii nervové soustavy. Koncepty popisující fyziologii byly většinou v textech zastoupeny částečně, zatímco koncepty popisující souvislosti s chováním, učením, vnímáním, pocity a zkušenostmi jedince v analyzovaných textech typicky chyběly. Naopak některá fakta, která nepřispívají k pochopení principů, ale spíše ukazují na to, že učební texty odrážejí stav poznání starý řadu dekád, byla zastoupena napříč texty. I v tomto případě se potvrzuje, že české středoškolské učebnice biologie neodrážejí současný stav poznání a doporučení pro výběr vyučovaného obsahu. Překlad konceptuálního rámce může v českém prostředí sloužit jako inspirace pro výběr odborného obsahu učiva o nervové soustavě na středoškolské úrovni a podklad k tvorbě učebních materiálů odborníky i učiteli.

Potenciál využití online médií ve výuce geologie na základní a střední škole

Tereza Jedličková, Vasilis Teodoridis, Denisa Bartůňková — Ne, 30 čen 2024 00:00:00 +0200

Předkládaná studie mapuje mediální obraz vybraných geologických pojmů vázaných na výukový tematický celek Historický vývoj organismů na Zemi a zaměřuje se na jejich edukační potenciál pro žáky základních a středních škol. Obsahová analýza 114 online článků z patnácti nejčtenějších mediálních webů vygenerovaných mediální databází Anopress byla zaměřena na analýzu kontextu použití a míru vysvětlení vybraných geologických pojmů daného tematického celku a využitelnosti online článků ve výuce. Výsledky ukazují, že 69 % analyzovaných článků nevysvětluje vybrané geologické pojmy dle jejich definic a 71 % článků není možné použít ve výuce tematického celku. Dále výsledky naznačují, že běžně dostupný online mediální obsah seznamuje žáky s geologickými tématy často povrchně a nelze jej použít pro konstrukci jejich prekonceptů a spíše vede k vytváření miskoncepcí. Styl a charakter prezentace informací v médiích tak nekoresponduje s potřebami školní praxe.

How Learners Perceive Inter-Disciplinary Dialogic Science Related Learning Experiences: A Mixed-Method Study

Aviv Sharon, Lihi Telem, Einat Heyd-Metzuyanim — Ne, 30 čen 2024 00:00:00 +0200

Well-designed, dialogic, and interdisciplinary learning opportunities in science related disciplines can promote many educational goals. The difficulty lies in providing these opportunities in schools. Can out-of-school focus days fill the void? Here, we performed a mixed methods study to discover how middle school learners perceive focus days that included dialogic, interdisciplinary activities in mathematics, science, and philosophy, all around socio-scientific dilemmas. We also sought to understand the experiences’ impact on learners’ self-perceived dialogic engagement in the school classroom. We focused on (1) learners’ perceptions and recollections of the dialogic climate during the focus days; (2) the perceived contribution of the three disciplines (mathematics, science and philosophy) to the interdisciplinary focus days; and (3) the focus days’ effects on the dialogic climate in the everyday school environment. Our findings suggest that (1) learners generally considered the focus days as enjoyable and different than their everyday school experience; (2) students did not consider each discipline equally relevant to the focus days’ main topics; and (3) the effects of the focus days were localized, that is, no impact was found on the dialogic climate at school. We discuss implications for promoting interdisciplinary, dialogic science related learning in secondary schools.