The beginnings of educational-psychological counselling in Czechoslovakia: between the system and the child
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.5217Klíčová slova:
educational-psychological counselling, guidance counselling, institutionalization of counselling, education policy, ideology in educationAbstrakt
This study examines the formation of the Czechoslovak system of educational and psychological counselling between the 1960s and the 1980s, showing that its emergence was not the result of a single administrative decision but of a gradual negotiation between professional concepts, institutional frameworks, and ideological constraints. It analyses three key dimensions of this development: the thematic definition of counselling activities, the theoretical and methodological foundations, and the institutional consolidation of the system. The study traces how previously separate strands — vocational guidance, educational counselling, and developmental–psychological approaches — gradually merged into an integrated concept of continuous support for the child, enabling the profile of educational-psychological counselling to take shape within the school system. At the same time, it highlights the persistent tension between professional autonomy and system governance, a tension that gained a pronounced ideological character during the period of normalisation. The study concludes that this historical experience remains relevant: counselling services always operate at the intersection of systemic requirements and the individual needs of the child, and every reform inevitably reopens this delicate balance.
Reference
Bažány, M. (1962). Niektoré otázky psychologickej služby škole. Pedagogika, 6, 691–699.
Bažány, M. (1963). Úloha psychológie dieťaťa z hľadiska potrieb spoločnosti. Pedagogika, 6, 688–696.
Dočkal, V. (2017). Poradenské služby v rezorte školstva majú už 60 rokov. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 51(2–3), 196–207.
Klímová, M. (1969). Školní a profesionální poradenství. Praha: Ministerstvo pro mládež a tělesnou výchovu ČSR.
Klímová, M. (1987). Teorie a praxe výchovného poradenství. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Kohoutek, R. (1998). Historie pedagogicko-psychologického poradenství. Pedagogická orientace, 3, 30–45.
Kohoutek, R. (2009). Historie a současnost kariérového poradenství na základních a středních školách České republiky. Škola a zdraví 21, 53–72.
Liberčanová, K. (2017). Koncepce výchovného poradenstva v školskom systéme na Slovensku v rokoch 1945–1968. In B. Kudláčková (Ed.), Pedagogické myslenie a školstvo na Slovensku od konca druhej svetovej vojny po obdobie normalizácie (pp. 142–152). Trnava: SAV.
Liberčanová, K. (2021). Poradenský systém pre voľbu povolania v období socializmu na území Čiech a Slovenska. Historia scholastica, 2, 11–33.
Slavíková, I. (1996). Počátky, vývoj, současnost a perspektivy výchovného poradenství. Pedagogika, 46, 18–23.
Weiss, C. H. (1979). The many meanings of research utilization. Public Administration Review, 39(5), 426–431.
Ministerstvo školství a kultury. (1967). Věstník ministerstva školství a kultury (roč. 23). Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Dostupné z https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:47050890-e1d4-11ea-87fa-005056827e52
