Národopisné hnutí na Turnovsku koncem 19. století.

Abstract

Starobylé město Turnov na konci 19. století kypělo čilým kulturním a společenským životem. Působila tu řada spolků, jako byl např. Sokol, místní odbor Klubu českých turistů, Okrašlovací spolek, místní odbor Národní jednoty severočeské aj. Nejstarším z nich byla čtenářská beseda, která se vyvinula ve 40. letech 19. století ze Společnosti turnovské knihovny, jež vznikla při založení městské knihovny v Turnově v roce 1820 a měla značný význam pro národní probuzení a poté pro posílení národního života a uvědomění v tomto městě. Tato beseda se neomezovala jen na půjčování knih, ale působila široce v národně uvědomovacím duchu. Střediskem tehdejšího národního kulturního a společenského života ve městě se stala vila zámožného kamenáře Michala Kotlera, kde se právě ve 40. letech 19. století pořádaly besedy, při nichž se zpívaly národní a vlastenecké písně, tančila se česká beseda, deklamovalo se a rozprávělo o české literatuře a kultuře vůbec. Po pádu Bachova absolutismu, který národní život utlumil, byla činnost čtenářské besedy obnovena, a to v roce 1862 pod názvem čtenářský spolek. V roce 1867 se spolek vrátil k původnímu názvu čtenářská beseda a neobyčejně rozšířil svou činnost. Ta se neomezovala jen na půjčování knih, ale týkala se i pěstování společenské zábavy, pořádání přednášek, divadelních představení, plesů apod. Řada akcí byla pořádána i společně s dalšími turnovskými spolky. čtenářská beseda se však opírala o knihovnu, která v roce 1888 měla 2100 svazků, ale měla i jiné sbírky, a to řadu obrazů, soch i historický nábytek.