Mezi mocí a bezmocí: učení jako eticky založená pomoc při učení se

Abstrakt

Mezi mocí a bezmocí: učení jako eticky založená pomoc při učení se. – Tento článek se zabývá vztahem mezi učitelskými a studentskými aktivitami. Teoretickým základem pro analýzu je koncepce německého filosofa výchovy Klause Prangeho. Dnes, jako možná nikdy předtím, je nejvíce pozornosti věnováno mezím pedagogického vlivu. Chtěl bych zde předvést koncepci, která umisťuje pedagogickou aktivitu mezi moc a bezmoc spolu se zdůrazněním pomoci žákům s jejich individuálním učením.

Článek je složen ze tří částí. V první části předvádím dvě populární interpretace vztahu mezi učením a učením se. Obě tyto interpretace téměř úplně ignorují moc obsaženou ve výukovém obsahu. Druhá část prezentuje přehled operativní pedagogiky (v němčině Operative Pädagogik) rozvinuté výše již zmíněným Prangem. Třetí a poslední část rozebírá „morálku ukazování“ (německy Moral des Zeigens) rozvinutou tímto německým pedagogem. Z pohledu této morálky ukazování je učení zabarveno dalším významem: stává se povoláním ve smyslu eticky založené pomoci při učení jako nezávislé aktivity učícího se.