Odkud pochází právo na inkluzi? Antropologicko-etické základy vzdělávacího modelu
Klíčová slova:
inkluze, lidskost, morálka, ontologie, Komenský, vyloučeníAbstrakt
Odkud pochází právo na inkluzi? Antropologicko-etické základy vzdělávacího modelu. – Cílem této práce je zvážit fenomén inkluze z filosofické – konkrétně antropologické a etické – perspektivy. Důvod je jednoduchý: inkluzivní vzdělávání používá pojmy jako „humanita“, „osoba“, „každý člověk“, „osoba se zvláštními potřebami“ atd. Jde tedy o lidi. Používá však také fráze jako „jednotlivec má právo“, „každý má právo“, „nikdo nesmí být ignorován“, „úcta k životu“ a jde o prohlášení morální povahy. Existuje úhel pohledu, jaký člověk je a jaký by měl být. A podobně pro školy, které formují osobnost člověka –, existuje úhel pohledu, jaké jsou a jaké by měly být. Zastánci inkluzivního vzdělávání si samozřejmě přejí, aby školy byly inkluzivní. Tato touha však stojí na velmi jednoznačných předpokladech, nebo na určitém filosofickém předporozumění, o lidské ontologii: to jest na existenci (jaký člověk je) a etice (jakým by měl být). Mým argumentem je, že morální požadavek na začleňování do vzdělávání pochází z konkrétního antropologického předporozumění. V tomto příspěvku to bude předvedeno na textech slavného českého pedagoga J. A. Komenského.