Existence a koexistence řečí a její důsledky

Abstrakt

Existence a koexistence řečí a její důsledky. – Text se týká následujících otázek, vzájemně spojených s tím, co staří Řekové pojmenovali „logos“: Je-li člověk podle Aristotela na světě jedinou duchovní bytostí, která má řeč, co z toho vyplývá pro (sebe)výchovu člověka? Je-li podle Augustina porozumění řeči druhého člověka určující pro to, zda chceme být v přítomnosti s ním, nebo raději se svým psem, co z toho vyplývá pro základy vztahu s druhým člověkem? Souvisí-li podle Heideggera lidské vyjadřování se skutečným i neskutečným, co z toho vyplývá pro naši existenci řečí? Je-li podle Hérakleita nemožné nalézt hranice duše, protože její logos je příliš hluboký, jaké je pak určení či směřování člověka? Jaký vztah k logu z toho pro člověka vyplývá?