Konzultace s Komenským na prahu světověku. Nástin hlavních rysů Paloušovy komeniologie (I.)

Abstrakt

Konzultace s Komenským na prahu světověku. Nástin hlavních rysů Paloušovy komeniologie (I.). – Stať se zabývá komeniologií Radima Palouše, kterou vykládá jako svébytný celek, navazující organicky na Paloušovu dějinně-filosofickou koncepci světověku a filosofii výchovy. Na Paloušově komeniologii si všímá především její theo-centrismu jakožto ojedinělého pokusu o nedogmatickou a nekonfesní interpretaci Komenského teologie, která je u Palouše chápána jako východisko, obsah i koruna Komenského díla; doceňuje autenticitu Paloušovy aktualizace Komenského, pramenící z  interesovaného bádání a otevřeně deklarovaného dějinného nasazení; akcentuje aspekt Paloušovy interpretace Komenského jakožto myslitele plodně polemizujícího s tehdy se rodícím paradigmatem novověké vědy.

Stať je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o nasazení a obecných rysech Paloušovy komeniologie, kterou chápe jako součást zápasu o smysl dějin, připomíná její patočkovskou inspiraci a Paloušovo východisko noetické. Ve druhé kapitole se řeší Paloušův pohled na Komenského uplatněním různých hledisek časových (dějinné proměny interpretace Komenského, jeho vlastní myslitelský vývoj, možnosti současné „teologické“ interpretace, stručně je pojednáno také Komenského dílo v souřadnicích dobových vlivů). Třetí kapitola se zabývá věcným obsahem Paloušovy interpretace Komenského „Božího světa“ a jeho hlavními aspekty (metafyzika, fyzika, didaktika, antropologie, panharmonie, eschatologie). Čtvrtá a závěrečná kapitola shrnuje a připomíná význam Komenského, který se dle Palouše s postupujícím prosazováním světověku stává stále aktuálnějším.