Úvahy nad lidským určením. Věnováno filosofickému a životnímu učiteli mnohých

Abstrakt

Úvahy nad lidským určením. Věnováno filosofickému a životnímu učiteli mnohých. – V textu je rozvinuta teze, že svět přirozeně nepřátelský je osidlován živými bytostmi, jejichž úlohou je zabydlit jej, tedy tuto jeho nepřátelskou povahu překonat, a tak (neuvědomělou aktivitou u stvoření mimo-lidských nebo vědomě) založit jeho příhodnost. Svět člověka je pak příznivý svou důvěry-hodností, otevřeností pro možnost spolehnout se a věřit. Tuto víru nezakládá (jen) idea abstraktně myšlená, ale především její uskutečnění – čin, kterým se dosvědčuje pravost nebo pravdivost myšlenky. Jím se otevírá prostor spolu-bytí, v němž je teprve možný růst a zrání – v něm jsme mohli být, a za něj děkujeme.