Možnost nového člověka – Vygotskij a ruská avantgarda

Abstrakt

Možnost nového člověka – Vygotskij a ruská avantgarda. – Článek zkoumá styčné body mezi myšlením Lva Vygotského a ranou ruskou avantgardou ve vztahu k projektu „nového člověka“. Nejprve rekonstruuje společná filosofická východiska obou perspektiv, zejména návaznost na Marxovo pojetí praxe, dialektiky a formovatelnosti člověka společenskými vztahy a kulturním prostředím, s dílčím přihlédnutím ke Spinozovi. Následně představuje Vygotského kulturně-historickou teorii a jeho pojetí psychického vývoje jako procesu internalizace sociálních a kulturních nástrojů. Jádro studie tvoří interpretace Vygotského Psychologie umění: umění je zde chápáno jako nástroj transformace psychiky, který prostřednictvím napětí formy a obsahu vyvolává estetickou reakci a katarzi. Tento rámec je poté aplikován na vybrané projevy ruské avantgardy (Kandinsky, Malevič, Tatlin, Avraamov), u nichž je ukázán jejich formativní a pedagogický potenciál. Závěr tematizuje aktuálnost Vygotského a avantgardy pro současnou kulturní a pedagogickou praxi, včetně otázky vědomého utváření prostředí, které formuje lidskou psychiku.