Chemie im Kontext: Pohled studentů na uplatnění tohoto pojetí ve Španělsku a Argentině – dvě případové studie

Abstrakt

Jedním z hlavních problémů přírodovědného, a obzvláště chemického, vzdělávání je v současnosti vnímaná nízká relevance vzdělávacího obsahu. V minulosti proběhly pokusy zvýšit zájem žáků a motivovat je, aniž by došlo ke snížení jejich porozumění chemickým konceptům. Na kontextu založené (context-based) metodologie umožňují žákům vidět relevantnost a aplikovatelnost učiva chemie, spojuje kanonické přírodní vědy s životy žáků, zájmy a předchozími znalostmi. Jedna z těchto metodologií, Chemie im Kontext (chemie v kontextu, z němčiny), byla vyvinuta v Německu za účelem vylepšení výuky chemie na středních školách. Její hlavní prvky zahrnují využívání kontextů v celé výukové jednotce a klade důraz na utváření schopnosti žáků učit se (self-learning). V současnosti je realizován projekt podporovaný německou agenturou DAAD, který má za cíl hodnotit německou metodologii context-based přístupu. Projekt Chemie im Kontext (ChiK)
probíhal na čtyřech středních školách v madridském regionu (Španělsko). V předkládané případové studii je zmíněný projekt doplněn druhým, realizovaným ve spolupráci s University of Buenos Aires (Argentina) mezi lety 2015 a 2016. Hlavním cílem tohoto projektu bylo identifikovat změny, které žáci a učitelé vnímali mezi ChiK a tradičním pojetí výuky. Tento příspěvek se zaměřuje na názory žáků k využití ChiK ve výuce chemie ve Španělsku a Argentině, čímž umožňuje první náhled na možný efekt tohoto přístupu k výuce.

PDF (English)

Reference

Bland, J., Altman, D. (1997). Statistics notes: Cronbach´s alpha. BMJ, 314, 572.

Demuth, R., Parchmann, I. & Ralle, B. (2007). Handreichungen für den Unterricht. Chemie im Kontext – Sekundarstufe II. Berlin: Cornelsen.

De Jong, O. (2006). Making chemistry meaningful: conditions for successful context-based teaching. Educación Química, 17, 215-221.

DeVellis R., (2003). Scale development: theory and applications. Thousand Okas, CA: Sage.

Di Fuccia, D., Schellenbach-Zell, J. & Ralle, B. (2007). Chemie im Kontext: Entwicklung, Implementation und Transfer einer innovativen Unterrichtskonzeption, MNU, 60, 274-282.

Fußangel, K., Schellenbach-Zell, J. & Gräsel, C. (2008). Die Verbreitung von Chemie im Kontext: Entwicklung der symbiotischen Implementationsstrategie. In R. Demuth, I. Parchmann & B. Ralle (Eds.), Chemie Im Kontext: von der Innovation zur nachhaltigen Verbreitung eines Unterrichtskonzepts (49-81). Münster: Waxmann.

Gama, E. & Barroso, M.F. (2017). Student’s Video Production as Formative Assessment. Scientia in educatione, 8, 165–171.

Gilbert, J. K. (2006). On the nature of “context” in chemical education. Int. J. Sci. Educ., 28(9), 957-976.

Hinton, P. R., McMurray, I., Brownlow, C. & Cozens, B. (2004). SPSS Explained. London: Routledge.

Kekule, M., Zak, V., Jeskova, Z., Kimakova, K., Ganajova, M. & Kires, M. (2017). Inquiry Based Science Education and Getting Immediate Students’ Feedback about Their Motivation. Scientia in educatione, 8, 207–213.

Nentwig, P. M., Demuth, R., Parchmann, I., Gräsel, C. & Ralle, B. (2007). Chemie im Kontext: Situating learning in relevant contexts while systematically developing basic chemical concepts. J. Chem. Educ., 84, 1439-1444.

Nunnally, J., Bernstein, L., (1994). Psychometric theory. New York: McGraw.

Parchmann, I. (2009). Chemie im Kontext: One approach to realize science standards in chemistry classes?. Educació química, 2, 24-31.

Parchmann, I., Gräsel, C., Baer, A., Nentwig, P., Demuth, R., Ralle, B. & the ChiK project group (2006). “Chemie im Kontext”: a symbiotic implementation of a context-based teaching and learning approach. Int. J. Chem. Educ., 28, 1041-1062.

Pérgola, M., Galagovsky, L., Valente, B., Sánchez-Díaz, I. & Di-Fuccia, D.-S. (2015a). Investigación sobre enseñanza de petróleo en contexto: aportes de estudiantes de de una escuela secundaria. Journal of the Argentine Chemical Society, 102(1-2), 600-604.

Pérgola, M. & Galagovsky, L. (2014). Puesta a prueba de una unidad didáctica dentro del enfoque de química en contexto. Revista de Educación en la Química, 20(2), 143-155.

Pérgola, M., Galagovsky, L., Sánchez-Díaz, I. & Di-Fuccia, D.-S. (2015b). Química en Contexto: tema petróleo. Una investigación argentino-alemana. XVII Meeting of the Argentine Chemistry Teachers, ADEQRA. CD-ROM, ISBN 978-987-45711-3-7. Chaco Austral: Universidad National.

Pérgola, M., Goyeneche, M., Rodriguez, M., Sanchez -Diaz, I., Di-Fuccia, D.-S., & Galagovsky, L. (2015c). Investigación sobre enseñanza en contexto del tema petróleo: aportes de estudiantes de profesorado. Journal of the Argentine Chemical Society, 102(1-2), 593-596.

Spiliotopoulou, G. (2009). Reliability reconsidered: Cronbach´s alpha and paediatric assessment in occupational therapy. Australian Occupational Therapy Journal, 56(3), 150-155.

Streiner, D. L. (2003). Starting at the beginning: an introduction to coefficient alpha and internal consistency. Journal of personal assessment, 80(1), 99-103.

Tavakol, M. & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach´s alpha. International Journal of Medical Education, 2, 53-55.

Valente, B., Pérgola, M. & Galagovsky, L. (2016). Experiencia didáctica a partir del tema hidrocarburos en la material Química, de quinto año de escuela secundaria. XXXI Congreso Argentino de Química, 25-28th October, Buenos Aires, Argentina.

Zimmerman, B.J. & Moylan, A.R. (2009). Self-regulation: Where metacognition and motivation intersect. In D. J. Hacker, J. Dunlosky & A. C. Graesser (Eds.), Handbook of Metacognition in Education (299-315). New York: Routledge.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).