Abstrakt
Jedním z hlavních problémů přírodovědného, a obzvláště chemického, vzdělávání je v současnosti vnímaná nízká relevance vzdělávacího obsahu. V minulosti proběhly pokusy zvýšit zájem žáků a motivovat je, aniž by došlo ke snížení jejich porozumění chemickým konceptům. Na kontextu založené (context-based) metodologie umožňují žákům vidět relevantnost a aplikovatelnost učiva chemie, spojuje kanonické přírodní vědy s životy žáků, zájmy a předchozími znalostmi. Jedna z těchto metodologií, Chemie im Kontext (chemie v kontextu, z němčiny), byla vyvinuta v Německu za účelem vylepšení výuky chemie na středních školách. Její hlavní prvky zahrnují využívání kontextů v celé výukové jednotce a klade důraz na utváření schopnosti žáků učit se (self-learning). V současnosti je realizován projekt podporovaný německou agenturou DAAD, který má za cíl hodnotit německou metodologii context-based přístupu. Projekt Chemie im Kontext (ChiK)
probíhal na čtyřech středních školách v madridském regionu (Španělsko). V předkládané případové studii je zmíněný projekt doplněn druhým, realizovaným ve spolupráci s University of Buenos Aires (Argentina) mezi lety 2015 a 2016. Hlavním cílem tohoto projektu bylo identifikovat změny, které žáci a učitelé vnímali mezi ChiK a tradičním pojetí výuky. Tento příspěvek se zaměřuje na názory žáků k využití ChiK ve výuce chemie ve Španělsku a Argentině, čímž umožňuje první náhled na možný efekt tohoto přístupu k výuce.
Reference
Bennett, J., Hogarth, S. & Lubben, F. (2005). A systematic review of the effects of context-based and Science-Technology-Society (STS) approaches in the teaching of secondary science on boys and girls, and on lower-ability pupils. In Research Evidence in Education Library. London: EPPI-Centre, Social Science Research Unit, Institute of Education, University of London.
Bennett, J., Hogarth, S. & Lubben, F. (2007). Bringing science to life: A synthesis of the research evidence on the effects of context-based and STS approaches to science teaching. Science Education, 91(3), 347–370.
Bland, J. & Altman, D. (1997). Statistics notes: Cronbach’s alpha. BMJ, 314, 572.
Demuth, R., Parchmann, I. & Ralle, B. (2007). Handreichungen für den Unterricht. Chemie im Kontext – Sekundarstufe II. Berlin: Cornelsen.
De Jong, O. (2006). Making chemistry meaningful: conditions for successful context-based teaching. Educación Química, 17, 215–221.
DeVellis, R., (2003). Scale development: theory and applications. Thousand Okas, CA: Sage.
Di Fuccia, D., Ralle, B. & Schwarz, W. (2005). Lehrer planen gemeinsam. Ein Einblick in die Arbeit des Projektes Chemie im Kontext. MNU, 58, 388–393.
Di Fuccia, D., Schellenbach-Zell, J. & Ralle, B. (2007). Chemie im Kontext: Entwicklung, Implementation und Transfer einer innovativen Unterrichtskonzeption. MNU, 60, 274–282.
Fußangel, K., Schellenbach-Zell, J. & Gräsel, C. (2008). Die Verbreitung von Chemie im Kontext: Entwicklung der symbiotischen Implementationsstrategie. In R. Demuth, I. Parchmann & B. Ralle (Eds.), Chemie Im Kontext: von der Innovation zur nachhaltigen Verbreitung eines Unterrichtskonzepts (49–81). Münster: Waxmann.
Gama, E. & Barroso, M.F. (2017). Student’s video production as formative assessment. Scientia in educatione, 8(special issue), 165–171.
Gilbert, J.K. (2006). On the nature of “context” in chemical education. International Journal of Science Education, 28(9), 957–976.
Hinton, P.R., McMurray, I., Brownlow, C. & Cozens, B. (2004). SPSS Explained. London: Routledge.
Kekule, M., Zak, V., Jeskova, Z., Kimakova, K., Ganajova, M. & Kires, M. (2017). Inquiry based science education and getting immediate students’ feedback about their motivation. Scientia in educatione, 8(special issue), 207–213.
Mandl, H. & Kopp, B. (2005). “Situated learning: Theories and models”. In P. Nentwig & D. Waddington (Eds.), Making it Relevant: Context Based Learning of Science (15–34). Münster: Waxmann.
Nentwig, P. & Waddington, D. (Eds.) (2005). Making it Relevant: Context based learning of science. Münster: Waxmann.
Nentwig, P. M., Demuth, R., Parchmann, I., Gräsel, C. & Ralle, B. (2007). Chemie im Kontext: Situating learning in relevant contexts while systematically developing basic chemical concepts. Journal of Chemistry Education, 84, 1439–1444.
Nunnally, J. & Bernstein, L. (1994). Psychometric theory. New York: McGraw.
Osborne, J., Simon, S. & Collins, S. (2003). Attitudes towards science: A review of the literature and its implications. International Journal of Science Education, 25, 1049–1079.
Parchmann, I. (2009). Chemie im Kontext: One approach to realize science standards in chemistry classes? Educació química, 2, 24–31.
Parchmann, I., Gräsel, C., Baer, A., Nentwig, P., Demuth, R. & Ralle, B. (2006). “Chemie im Kontext”: A symbiotic implementation of a context-based teaching and learning approach. International Journal of Chemistry Education, 28, 1041–1062.
Pérgola, M., Galagovsky, L., Valente, B., Sánchez-Díaz, I. & Di-Fuccia, D.-S. (2015a). Investigación sobre ense˜nanza de petróleo en contexto: aportes de estudiantes de de una escuela secundaria. Journal of the Argentine Chemical Society, 102(1–2), 600–604.
Pérgola, M. & Galagovsky, L. (2014). Puesta a prueba de una unidad didáctica dentro del enfoque de química en contexto. Revista de Educación en la Química, 20(2), 143–155.
Pérgola, M., Galagovsky, L., Sánchez-Díaz, I. & Di-Fuccia, D.-S. (2015b). Química en Contexto: tema petróleo. Una investigación argentino-alemana. In XVII Meeting of the Argentine Chemistry Teachers, ADEQRA. CD-ROM. Chaco Austral: Universidad National.
Pérgola, M., Goyeneche, M., Rodriguez, M., Sanchez-Diaz, I., Di-Fuccia, D.-S. & Galagovsky, L. (2015c). Investigación sobre ense˜nanza en contexto del tema petróleo: aportes de estudiantes de profesorado. Journal of the Argentine Chemical Society, 102(1–2), 593–596.
Sanchez Diaz, I. & Di Fuccia, D. (2018). Chemie im Kontext: Outcomes of an implementation of a context-based methodology for chemistry teaching. In 12th International Technology, Education and Development Conference Proceedings (5283–5288). Sevilla: ATED.
Schellenbach-Zell, J., Rürup, M., Fußangel, K. & Gräsel, C. (2008). Bedingungen erfolgreichen Transfers am Beispiel von Chemie im Kontext. In R. Demuth, C. Gräsel, I. Parchmann & B. Ralle (Eds.), Chemie im Kontext (83–124). Münster: Waxmann.
Spiliotopoulou, G. (2009). Reliability reconsidered: Cronbach’s alpha and paediatric assessment in occupational therapy. Australian Occupational Therapy Journal, 56(3), 150–155.
Streiner, D. L. (2003). Starting at the beginning: an introduction to coefficient alpha and internal consistency. Journal of personal assessment, 80(1), 99–103.
Tavakol, M. & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach’s alpha. International Journal of Medical Education, 2, 53–55.
Valente, B., Pérgola, M. & Galagovsky, L. (2016). Experiencia didáctica a partir del tema hidrocarburos en la material Química, de quinto a˜no de escuela secundaria. XXXI Congreso Argentino de Química, 25–28th October, Buenos Aires, Argentina.
Zimmerman, B. J. & Moylan, A.R. (2009). Self-regulation: Where metacognition and motivation intersect. In D. J. Hacker, J. Dunlosky & A.C. Graesser (Eds.), Handbook of Metacognition in Education (299–315). New York: Routledge.