Pohled žáků vybraných základních škol a gymnázií na hodnocení při hodinách přírodopisu a biologie s akcentem na formativní hodnocení

Abstrakt

Formativní hodnocení je aktuálně často diskutovaným hodnoticím přístupem, který může vést ke zvýšení kvality výsledků žáků v přírodovědných předmětech. ASSIST-ME byl evropský projekt, jehož hlavním cílem bylo pomoci efektivní implementaci formativního a sumativního hodnocení do badatelsky orientovaného vyučování přírodovědných předmětů a matematiky na základní a střední škole v různých evropských vzdělávacích prostředích a také ověřit připravenost současných a budoucích pedagogů k využití formativního hodnocení ve výuce.
Tento příspěvek prezentuje výsledky sondy zjišťující zkušenosti žáků vybraných základních škol a nižšího cyklu víceletých gymnázií v Jihočeském kraji s různými hodnoticími metodami při výuce přírodopisu a biologie. Důraz byl také kladen na znalost a osobní zkušenost žáků s formativním hodnocením. Celkem byla dotazníkovým šetřením získána data od 1 848 respondentů. Bylo zjištěno, že na vybraných školách převládá zejména sumativní hodnocení, které však samotní žáci shledávají jako vyhovující způsob hodnocení a preferují jeho upřednostnění před jinými hodnoticími způsoby. Žáci shodně uvedli, že jsou převážně zkoušeni písemnou formou, v níž se učitelé zaměřují zejména na jejich znalost obsahu. Zhruba polovina respondentů měla osobní zkušenost s formativním hodnocením.

Rokos Scied 10(1) 2019

Reference

Anderson, R.D. (2002). Reforming science teaching: What research says about inquiry. Journal of Science Teacher Education, 13(1), 1–12. DOI: 10.1023/A:1015171124982

Bernholt, S., Rönnebeck, S., Ropohl, M., Köller, O. & Parchmann, I. (2013). Report on current state of the art in formative and summative assessment in IBE in STM – Part I. Dostupné z http://assistme.ku.dk/resources/report series/no1/131015 del 2 4 IPN PE-I-web.pdf

Black, P. & Wiliam, D. (1998). Assessment and classroom learning. Assessment in Education, 5(1), 7–71. DOI: 10.1080/0969595980050102

Black, P. & Wiliam, D. (2009). Developing the theory of formative assessment. Educational Assessment, Evaluation and Accountability, 21(1), 5–31. DOI: 10.1007/s11092-008-9068-5

Black, P., Harrison, C., Lee, C., Marshall, B. & Wiliam, D. (2004). Working inside the black box: Assessment for learning in the classroom. Phi Delta Kappan, 86(1), 8–21. DOI: 10.1177/003172170408600105

Boulet, M.-M., Simard, G. & De Melo, D. (1990). Formative evaluation effects on learning music. Journal of Educational Research, 84(2), 119–125. DOI: 10.1080/00220671.1990.10886002

Brown, G. (2013). Student conceptions of assessment across cultural and contextual differences: University student perspectives of assessment from Brazil, China, Hong Kong, and New Zealand. In G. Liem & A. Bernardo (Eds.), Advancing cross-cultural perspectives on educational psychology: A Festschrift for Dennis McInerney (143–167). Charlotte, NC: Information Age Publishing.

Butler, R. (1988). Enhancing and undermining intrinsic motivation: The effect of task-involving and ego-involving evaluation on interest and performance. British Journal of Educational Psychology, 58, 1–14. DOI: 10.1111/j.2044-8279.1988.tb00874.x

Dostál, J. (2015). Badatelsky orientovaná výuka: Pojetí, podstata, význam a přínosy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DOI: 10.5507/pdf.15.24443935

Dunn, K. E. & Mulvenon, S.W. (2009). A critical review of research on formative assessments: The limited scientific evidence of the impact of formative assessments in education. Practical Assessment & Research and Evaluation, 14(7), 1–11.

Duschl, A.R., Schweingruber, A. H. & Shouse, W. A. (2007). Taking science to school: Learning and teaching science in grades K-8. Washington DC: The National Academies Press. DOI: 10.17226/11625

Furtak, E.M. (2009). Formative assessment for secondary science Teacher. Thousand Oaks, CA: Corwin.

Gibbs, G. (1999). Using assessment to support student learning. Leeds: Leeds Metropolitan University.

Harlen, W. (2007). Assessment of learning. London: SAGE.

Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Heritage, M. (2007). Formative assessment: What do teachers need to know and do? Phi Delta Kappan, 89(2), 140–145. DOI: 10.1177/003172170708900210

Chappuis, S. & Stiggins, R. J. (2002). Classroom assessment for learning. Educational Leadership, 60(1), 40–43.

Chin, Ch. & Teou, L. (2010). Formative assessment: Using koncept cartoon, pupils’ drawings, and group discussions to tackle children’s ideas about biological inheritance. Journal of Biological Education, 44(3), 108–115. DOI: 10.1080/00219266.2010.9656206

Chráska, M. & Kočvarová, I. (2015). Kvantitativní metody sběru dat v pedagogických výzkumech. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.

Jeřábek, J., Krčková, S. & Hučínová, L. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Jeřábek, J. & Tupý, J. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Krajcik, J., Blumenfeld, B., Marx, R. & Soloway, E. (2000). Instructional, curricular, and technological supports for inquiry in science classrooms. In J. Minstell & E. van Zee (Eds.), Inquiry into inquiry: Science learning and teaching (283–315). Washington, DC: American Association for the Advancement of Science Press.

Laufková, V. (2017). Formativní hodnocení v praxi české základní školy. Pedagogika, 67(2), 126–146.

Laufková, V. & Novotná, K. (2014). Školní hodnocení z pohledu žáků. Orbis scholae, 8(1), 111–127. DOI: 10.14712/23362189.2017.424

Le Hebel, F., Constantinou, C.P., Hospesova, A., Grob, R., Holmeier, M., Montpied, P., Moulin, M., Petr, J., Rokos, L., Stuchlikova, I., Tiberghien, A., Tsivitanidou, O. & Zlabkova, I. (2018). Students’ perspectives on peer assessment. In J. Dolin and R. Evans (Eds.), Transforming assessment: Through an interplay between practice, research and policy (141–174). Springer International Publishing. DOI: 10.1007/978-3-319-63248-3

Leitch, R. (2008). Consulting pupils on the assessment of their learning. Teaching and Learning, 36, 1–4. DOI: 10.1080/09650790701514887

Looney, J. (2011). Developing high-quality teachers: teacher evaluation for improvement. European Journal of Education: Research, Development and Policy, 46(4), 440–455. DOI: 10.1111/j.1465-3435.2011.01492.x

Maršák, J. & Janoušková, S. (2006). Trendy v přírodovědném vzdělávání. Metodický portál RVP 2006. [cit. 2018–06–16] Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/a/115/1055/ TRENDY-V-PRIRODOVEDNEM-VZDELAVANI.html/

McCann, L. & Saunders, G. (2012). Exploring student perceptions of assessment feedback. Southampton: University of Southampton, The Higher Education Academy. Dostupné z http://eprints.lincoln.ac.uk/1832/1/SWAP Assessment Feedback.pdf

McInerney, D., Brown, G.T. L. & Liem, G.A.D. (Eds.) (2009). Student perspectives on assessment. What students can tell us about assessment for learning. IAP.

Melmer, R., Burmaster, E. & James, T.K. (2008). Attributes of effective formative assessment. Washington, D.C.: Council of Chief State School Officers Publishing.

Nelešovská, A. (2005). Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada. Scientia in educatione 21 10(1), 2019, p. 1–24

Newton, P. E. (2007). Clarifying the purposes of educational assessment. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 14(2), 149–170. DOI: 10.1080/09695940701478321

Novotná, K. & Krabsová, V. (2013). Formativní hodnocení: případová studie. Pedagogika, 63(3), 355–371.

OECD. (2013). Reviews of evaluation and assessment in education – synergies for better learning: An international perspective on evaluation and assessment. OECD Publishing.

Osborne, J. F. & Dillon, J. (2008). Science education in Europe: Critical reflections. [cit. 2018–06–20] Dostupné z http://www.nuffieldfoundation.org/science-educationeurope

Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J. & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (225–257). Brno: Masarykova univerzita. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-7884-2015

Papáček, M. (2010). Limity a šance zavádění badatelsky orientovaného vyučování přírodopisu a biologie v České republice. In M. Papáček (Ed.), Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování (145–162). DiBi 2010. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.

Petr, J., Ditrich, T., Závodská, R. & Papáček, M. (2015). Inquiry based biology education in the Czech Republic: A reflection of five years dissemination. In K. Maaß, B. Barzel, G. Törner, D. Wernish, D. Schäfer & K. Reiz-Konzebovski (Eds.), Education the educators: International approaches to scaling-up professional development in mathematic and science education (118–124). Münster: WTM – Verlag für wissenschaftliche Texte und Medien. Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Popham, W. J. (2008). Transformative assessment. Alexandria, VA: Association for Supervision and Curriculum Development.

Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Radvanová, S. (2017). Efektivita vybraných vzdělávacích postupů ve výuce biologie. Dizertační práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Rocard, M., Csermely, P., Jorde, D., Lenzen, D., Wahlberg-Henrikson, H. & Hermmo, U. (2007). Science education NOW: A renewed pedagogy for the future of Europe. Brussels: European Comission.

Ronan, A. (2014). Every teacher’s guide to assessment [cit. 2018–06–16]. Dostupné z http://www.edudemic.com/summative-and-formative-assessments/

Rokos, L. (2017). Hodnocení badatelsky orientované výuky biologie [Dizertační práce]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.

Rokos, L. & Vomáčková, V. (2017). Hodnocení efektivity badatelsky orientovaného vyučování v laboratorních pracích při výuce fyziologie člověka na základní škole a nižším stupni gymnázia. Scientia in Educatione, 8(1), 1–14.

Rokos, L. & Závodská, R. (2015). Formative assessment and other assessment methods in biology education and pre-service biology teacher training in the Czech Republic. International Journal of Assessment and Evaluation, 23(2), 17–27.

Rokos, L., Závodská, R., Petr, J. & Papáček, M. (2016). Formative assessment methods in biology education: Pedagogical study at primary school in the Czech Republic. Bulletin of the South Ural State University, Educational Sciences, 8(4), 94–99. DOI: 10.14529/ped160413

Rokos, L. & Žlábková, I. (in prep.). Implementace formativního hodnocení v badatelsky orientovaném vyučování z pohledu učitelů.

Ruiz-Primo, M.A. & Furtak, E.M. (2006). Exploring teachers’ informal formative assessment practices and students’ understanding in the context of scientific inquiry. Journal of Research in Science Teaching, 44(1), 57–84. DOI: 10.1002/tea.20163

Ryplová, R. & Reháková, J. (2011). Přínos badatelsky orientovaného vyučování (BOV) pro environmentální výchovu: Případová studie implementace BOV do výuky na ZŠ. Envigogika, 6(3), 1–9. DOI: 10.14712/18023061.65

Řehák, B. (1967). Vyučování biologii (na základní devítileté škole a střední všeobecně vzdělávací škole). Praha: SPN.

Santiago, P., et al. (2012). Reviews of evaluation and assessment in education: Czech Republic 2012. OECD Publishing, Paris. DOI: 10.1787/9789264116788-en

Skalková, J. (2007). Obecná didaktika: 2. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada.

Skutil, M. (2011). Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál.

Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole. Praha: Portál.

Starý, K. & Laufková, V., et al. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál

Stiggins, R. J. (2002). Assessment crisis: The absence of assessment for learning. Phi Delta Kappan, 83(10), 758–765.

Straková, J. & Slavík, J. (2013). (Formativní) hodnocení – aktuální téma. Pedagogika, 53(3), 277–284.

Stuchlíková, I. (2010). O badatelsky orientovaném vyučování. In M. Papáček (Ed.), Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování (129–135). DiBi 2010. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.

Škoda, J. & Doulík, P. (2011). Psychodidaktika. Metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada.

Topping, K. J. (2009). Peer assessment. Theory into Practice, 48, 20–27. DOI: 10.1080/00405840802577569

Topping, K. J. (2013). Peers as a source of formative and summative assessment. Handbook of research on classroom assessment. Los Angeles: Sage Publishing. DOI: 10.4135/9781452218649.n22

Vácha, Z. & Ditrich, T. (2016). Efektivita badatelsky orientovaného vyučování na primárním stupni základních škol v přírodovědném vzdělávání v České republice s využitím prostředí školních zahrad. Scientia in Educatione, 7(1), 65–79.

Vališová, A. & Kasíková, H. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.

White, B.Y. & Frederiksen, J.R. (1998). Inquiry, modeling, and metacognition: Making science accessible to all students. Cognition and Instruction, 16(1), 3–118.

Watts, A. (2013). The assessment of practical science: a literature review. Cambridge: Cambridge Assessment. [cit. 2018–06–16] Dostupné z http://www.cambridgeassessment.org.uk/images/ 135793-the-assessment-of-practical-science-a-literature-review.pdf

Willey, K. & Gardner, A. (2009). Changing student’s perceptions of self and peer assessment. Proceedings of the Research in Engineering Education Symposium, Palm Cove. [cit. 2018–06–20] Dostupné z http://rees2009.pbworks.com/f/rees2009 submission 75.pdf

Žlábková, I. & Rokos, L. (2013). Pohledy na formativní a sumativní hodnocení žáka v českých publikacích. Pedagogika, 63(3), 328–354.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).