Kruciální význam typických diskuzních rolí žáků pro efektivní implementaci peer instruction ve výuce matematiky na základní škole
PDF (English)

Jak citovat

Zadražil, T. (2021). Kruciální význam typických diskuzních rolí žáků pro efektivní implementaci peer instruction ve výuce matematiky na základní škole. Scientia in Educatione, 11(2), 53-70. https://doi.org/10.14712/18047106.1741

Abstrakt

Studie uplynulé dekády ukazují, že čeští žáci nerozumějí matematice na očekávané úrovni a že se jejich postoje vůči tomuto předmětu s časem zhoršují. Článek se zabývá možným řešením popsaného problému, a sice implementací metody aktivního učení peer instruction ve výuce matematiky na základní škole. Za účelem rozhodnout, zda je pomocí peer instruction možno vyučovat i v prostředí základní školy, byl v jedné třídě českého gymnázia (třicet žáků osmého ročníku) realizován akční výzkum o vlastnostech smíšené empirické studie. Hlavní myšlenkou bylo srovnání výsledků pozorované třídy před, během a po implementaci peer instruction. Úroveň porozumění žáků byla sledována pomocí normalizovaného učebního zisku vypočteného na základě designu pre/post testování. Změny žákovských postojů vůči matematice byly mapovány pomocí průběžných a pre/post dotazníků. V duchu akční studie byla průběžná data i výsledky pravidelně diskutovány se skupinou vybraných žáků nebo s odborníky na dané problematiky. Výsledky ukazují, že existuje silný vztah mezi normalizovaným učebním ziskem a jednou ze čtyř typických rolí, se kterou se žáci identifikují během skupinových diskuzí: pasažéři, standardní diskutéři, poradci a dominantní řečníci. Rovněž se ukazuje, že pro navýšení aktivity pasažérů je potřeba peer instruction vhodně modifikovat.

https://doi.org/10.14712/18047106.1741
PDF (English)

Reference

Balta, N., Michinov, N., Balyimez, S., & Ayaz, F.M. (2017). A meta-analysis of the effect of peer instruction on learning gain: Identification of informational and cultural moderators. International Journal of Educational Research, 86, 66–77. https://doi.org/10.1016/j.ijer.2017.08.009

Chen, Y.F., Liu, C. C., Yu, M.H., Chang, S.B., Lu, Y.C., & Chan, T.W. (2005). Elementary science classroom learning with wireless response devices implementing active and experiential learning. In IEEE International Workshop on Wireless and Mobile Technologies in Education (WMTE’05) (pp. 96–103). IEEE. https://doi.org/10.1109/WMTE.2005.22

Chien, Y.T., Chang, Y.H., & Chang, C.Y. (2016). Do we click in the right way? A meta-analytic review of clicker-integrated instruction. Educational Research Review, 17, 1–18. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2015.10.003

Chvál, M. (2013). Změna postojů českých žáků k matematice během školní docházky [Changing attitudes of Czech pupils towards mathematics during school attendance]. Orbis scholae, 7(3), 49–71. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.13

Crouch, C.H., & Mazur, E. (2001). Peer instruction: Ten years of experience and results. American journal of physics, 69(9), 970–977. https://doi.org/10.1119/1.1374249

Freeman, S., Eddy, S. L., McDonough, M., Smith, M.K., Okoroafor, N., Jordt, H., & Wenderoth, M. P. (2014). Active learning increases student performance in science, engineering, and mathematics. Proceedings of the National Academy of Sciences, 111(23), 8410–8415. https://doi.org/10.1073/pnas.1319030111

Garcia-Souto, M.P. (2020). Assessing and giving feedback to students working in teams: A staff perspective of the IPAC assessment methodology, In L.G. Chova, A. L. Martínez, & I.C. Torres (Eds.), INTED2020 Proceedings (pp. 4416–4416). IATED. https://doi.org/10.21125/inted.2020

Hake, R.R. (1998). Interactive-engagement versus traditional methods: A six-thousand-student survey of mechanics test data for introductory physics courses. American Journal of Physics, 66(1), 64–74. https://doi.org/10.1119/1.18809

Hallouin, I.A., & Hestenes, D. (1985). The initial knowledge state of college physics students. American Journal of Physics, 53(11), 1043–1055. https://doi.org/10.1119/1.14030

Lucas, A. (2009). Using peer instruction and i-clickers to enhance student participation in calculus, PRIMUS, 19(3), 219–231. https://doi.org/10.1080/10511970701643970

Mazur, E. (1997). Peer instruction: A user’s manual. Prentice Hall.

Mazur, E. (2009). Farewell, lecture. Science, 323(5910), 50–51. https://doi.org/10.1126/science.1168927

Mertler, C.A. (2019). Action research: Improving schools and empowering educators. SAGE Publications, Incorporated.

Michinov, N., Morice, J., & Ferri`eres, V. (2015). A step further in Peer Instruction: Using the Stepladder technique to improve learning. Computers & Education, 91, 1–13. https://doi.org/10.1016/j.compedu.2015.09.007

Olpak, Y. Z., Baltaci, S., & Arican, M. (2018). Investigating the effects of peer instruction on preservice mathematics teachers’ achievements in statistics and probability. Education and Information Technologies, 23(6), 2323–2340. https://doi.org/10.1007/s10639-018-9717-3

Pavelková, I., & Hrabal, V. (1988). Jaký jsem učitel?: Metody získávání poznatků o vlastní vzdělávací činnosti [What kind of teacher am I?: Methods of gaining knowledge about my own educational activities]. Státní pedagogické nakladatelství.

Pilzer, S. (2001). Peer instruction in physics and mathematics. PRIMUS, 11(2), 185–192. https://doi.org/10.1080/10511970108965987

Pöschl, R. (2005). Vnímání významu matematiky a fyziky středoškolskými studenty [Perception of the meaning of mathematics and physics by high school students]. [Diploma thesis. Charles University.] https://kdf.mff.cuni.cz/vyzkum/materialy/vnimani vyznamu M a F.pdf

Prince, M. (2004). Does active learning work? A review of the research. Journal of Engineering Education, 93(3), 223–231. https://doi.org/10.1002/j.2168-9830.2004.tb00809.x

Smith, M.K., Wood, W.B., Adams, W.K., Wieman, C., Knight, J.K., Guild, N., & Su, T.T. (2009). Why peer discussion improves student performance on in-class concept questions. Science, 323(5910), 122–124. https://doi.org/10.1126/science.1165919

Vickrey, T., Rosploch, K., Rahmanian, R., Pilarz, M., & Stains, M. (2015). Based implementation of peer instruction: A literature review. CBE – Life Sciences Education, 14(1), es3. https://doi.org/10.1187/cbe.14-11-0198

Vondrová, N., Rendl, M., Havlíčková, R., Hříbková, L., Páchová, A., & Žalská, J. (2015). Kritická místa matematiky základní školy v řešeních žáků [Critical points of elementary school mathematics in pupils’ solutions]. Karolinum.

Zadražil, T. (2020). Relationship between normalized learning gains of individuals and their typical role in group discussions with peers. In L. G. Chova, A. L. Martínez, & I. C. Torres (Eds.), INTED2020 Proceedings (pp. 3218–3227). IATED. https://doi.org/10.21125/inted.2020