Případová studie použití metody Peer Instruction na gymnáziu
PDF (English)

##plugins.themes.healthSciences.article.supplementaryFiles##

Bez názvu (English)
Bez názvu (English)

Abstrakt

V článku jsou popsány výsledky případové studie „Zavádění metody Peer Instruction do výuky v České republice  s hlavní výzkumnou otázkou: „Jak je metoda Peer Instruction zaváděna do výuky fyziky na gymnáziu?.

Sběr dat probíhal pomocí rozhovorů s vyučující, pozorování výuky a dotazníků pro vyučující i studenty. Vyučující zapojená do studie se o metodu zajímá od roku 2009. Závěry výzkumu plynoucí z pozorování výuky a z vyjádření studentů jsou ze školního roku 2014/2015, kdy výuka fyziky probíhala na gymnáziu se studenty ve věku 17 až 18 let ve třech třídách s 28, 16a13studenty.
Z výzkumu plynou mimo jiné následující závěry: (1) metoda by měla být ve třídě použita ihned po výkladu nové látky, tedy přibližně jednou za měsíc, (2) v jedné 45minutové vyučovací hodině by měly být použity maximálně dvě konceptuální otázky a (3) studentské odpovědi by měly být sbírány spíše pomocí hlasovacích karet než elektronickými zařízeními. Vyučující začínající s metodou očekávala, že konceptuální otázky budou pro studenty jednoduché, práce bude probíhat rychleji. Snažila se práci uspíšit, proto někdy nedávala studentům dostatek času na rozmyšlení odpovědí a někdy dokonce neposkytla studentům prostor pro druhé odpovídání. Nicméně studenti, kteří se zúčastnili studie, se o metodě vyjadřovali pozitivně a zároveň dali najevo, že se tímto způsobem více naučí. Připouštěli, že použití hlasovací karty v prvním odpovídání bylo pro ně silným podnětem, který je motivoval k rozmyšlení odpovědi. Článek je určen zájemcům o metodu Peer Instruction, učitelům a výzkumníkům v oblasti aktivní výuky.

PDF (English)

Reference

Crouch, C. H. & Mazur, E. (2001). Peer Instruction: Ten years of experience and results. American Journal of Physics , 69(9), 970–977.

Dvořáková, I. (2014). Active learning in the Heureka Project — teachers in the role of students. ICPE-EPEC 2013 Conference Proceedings. 47–62. Available from http://iupap-icpe.org/publications/proceedings/ICPE-EPEC 2013 proceedings.pdf

Ghosh, S. & Renna, F. (2006). Technology in support of good pedagogy: Electronic response systems and Peer Instruction in an economics classroom. Social Science Research Network . Available from http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract id=888544

Harvard.edu. (2016). APPHY 50A: Physics as a Foundation for Science and Engineering, Part I . Available from https://canvas.harvard.edu/courses/13398

Lasry, N. (2008). Clickers or Flashcards: Is There Really a Difference? The Physics Teacher , 46, 242–244.

Lepil, O. & Široká, M (2001). Sbírka testových úloh k maturitě z fyziky. Prometheus.

Mazur, E. (2014). Peer Instruction: A user’s manual. Pearson Education Limited.

Pearson (2016). Learning Catalytics. Available from https://learningcatalytics.com/

Penuel, W. R., Boscardin, C. K., Masyn, K. & Crawrord, V. M. (2007). Teaching with student response systems in elementary and secondary education settings: A survay study. Educational Technology, Research and Development , 55(4), 315–346. Available from http://link.springer.com/article/10.1007/s11423-006-9023-4

Rao, S. P. & DiCarlo, S. E. (2000). Peer Instruction improves performance on quizzes. Advantage in Physiology Education , 24(1), 51–55.

Savinainen, A. & Scott, P. (2002). Using the Force Concept Inventory to monitor student learning and to plan teaching. Physics Education , 37(1), 53–58.

Schell, J. (2016). Turn to your neighbor. The oï¬cial Peer Instruction blog. Available from http://blog.peerinstruction.net/

Šestáková, J. (2016). Peer Instruction. Available from http://peerinstruction.cz/

Švaříček, R. & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum. Portál.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).