Abstrakt
Afektivní dimenze environmentální gramotnosti představuje složku, jíž je v rámci testování environmentální gramotnosti věnována v posledních letech nejvýznamnější pozornost v zahraničí i u nás. Mezi nejčastěji používané nástroje lze řadit NEP (New Environmental Paradigm), 2-MEV (2 Major Environmental Values), NRS (Nature relatedness scale) a MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey). Studie představuje výsledky testování uvedených nástrojů. Jsou zde popsány jejich psychometrické vlastnosti, reliabilita a validita, a analyzován vliv demografických proměnných (pohlaví, věk, ročník, velikost bydliště) na environmentální postoje 2. stupně ZŠ. Cílovou skupinu tvořili žáci 6. až 9. ročníků základních škol napříč Českou republikou. Reliabilita a validita všech nástrojů byla prokázána. Koeficient Cronbachova alfa dosahoval přijatelných hodnot (α > 0,7). Obsahová a konstruktová validita byla diskutována v kontextu řady již publikovaných výzkumů, v případě nástroje MSELS byla konstruktová validita potvrzena zvlášť a u zbývajících nástrojů také souběžná kriteriální validita. Analýza vlivu proměnných přinesla protikladná zjištění. Vztah jednotlivých proměnných k míře afektivní dimenze se jako signifikantní jevil pouze u některých z nich, především u 2-MEV a MSELS. Na základě výsledků lze tedy konstatovat, že se jedná o nestálé faktory ve vztahu k afektivní dimenzi environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ. Testované nástroje lze ovšem doporučit k měření uvedeného konstruktu u dané cílové skupiny.
Reference
Bezouška, A. & Činčera, J. (2007). Vliv environmentální profilace středních škol na proenvironmentální postoje a jednání studentů. Envigogika, 2(3), 1–20. https://doi.org/10.14712/18023061.20
Bílek, M. & Schmutzerová, L. (2010). Jak hodnotili čeští patnáctiletí žáci základních škol a studenti víceletých gymnázií environmentální problémy. Envigogika, 5(2), 1–13. https://doi.org/10.14712/18023061.54
Bogner, F.X., Johnson, B., Buxner, S. & Felix, L. (2015). The 2-MEV model: Constancy of adolescent environmental values within an 8year time frame. International Journal of Science Education, 37(12), 1938-1952. https://doi.org/10.1080/09500693.2015.1058988
Bragg, R., Wood, C., Barton, J. & Pretty, J. (2013). Measuring connection to nature in children aged 8–12: A robust methodology for the RSPB. Germany: University of Essen.
Činčera, J. & Štěpánek, P. (2007). Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika, 2(1), 1–33. https://doi.org/10.14712/18023061.12
Činčera, J. & Johnson, B. (2013). Earthkeepers in the Czech Republic: Experience from the implementation process of an earth education programme. Envigogika, 8(4), 1–14. https://doi.org/10.14712/18023061.397
Daniš, P. (2013). Nové vymezení environmentální gramotnosti a návrh na její mezinárodní testování v PISA 2015. Envigogika, 8(3), 1–15. https://doi.org/10.14712/18023061.419
Davidson, D. J. & Freudenburg, W.R. (1996). Gender and environmental risk concerns: A review and analysis of available research. Environment and Behavior, 28(3), 302–339.
Dunlap, R.E., van Liere, K.D., Mertig, A.G. & Jones, R.E. (2000). New trends in measuring environmental attitudes: Measuring endorsement of the new ecological paradigm: A revised NEP scale. Journal of Social Issues, 56(3), 425–442. https://doi.org/10.1111/0022-4537.00176
Grúňová, M., Sané, M., Čincera, J., Kroufek, R. & Hejcmanová, P. (2018). Reliability of the new environmental paradigm for analysing the environmental attitudes of Senegalese pupils in the context of conservation education projects. Environmental Education Research, 25(2), 211–221. https://doi.org/10.1080/13504622.2018.1428942
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod. Praha: Portál.
Hollweg, K. S., Taylor, J.R., Bybee, R.W., Marcinkowski, T. J., McBeth, W.C. & Zoido, P. (2011). Developing a framevork for assessing environmental literacy. Washington, DC: North American Association for Environmental Education.
Hromádka, Z. (2010). Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy [Disertační práce]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
Huddart-Kennedy, E., Beckley, T.M. & McFarlane and Solange Nadeau, B. L. (2009). Rural–Urban Differences in environmental concern in Canada. Rural Sociology, 74(3), 309–329.
Hungerford, H.R. & Tomera, A.N. (1977). Science in the elementary school. Champaign: Stipes Publishing.
Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 1–16.
Illner, M. (2006). Velikost obci, efektivita jejich správy a lokální demokracie. In Z. Vajdova, Z. Čermak & M. Illner (1990), Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologicky ustav akademie věd.
Johnson, B. & Manoli, C.C. (2011). The 2-MEV scale in the US: A measure of children‘ s environmental attitudes based on the theory of ecological attitude. Journal of Environmental Education, 42(2), 84–97. https://doi.org/10.1080/00958964.2010.503716
Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování [Disertační práce]. PF JU, České Budějovice.
Kruskal, W. H. & Wallis, A. (1952). Use of ranks in one-criterion variance analysis. Journal of the American Statistical Association, 47(260), 583–621. https://doi.org/10.1080/01621459.1952.10483441
La Trobe, H. L. & Acott, T. G. (2000). A modified NEP/DSP environmental attitudes scale. The Journal of Environmental Education, 32(1), 12–20. https://doi.org/10.1080/00958960009598667
Liefländer, A.K. & Bogner, F.X. (2014). The effects of children‘ s age and sex on acquiring pro-environmental attitudes through environmental education. The Journal of Environmental Education, 45(2), 105–117. https://doi.org/10.1080/00958964.2013.875511
Mann, H. B. & Whitney, D.R. (1947). On a test of whether one or two random variables is stochastically larger than the other. The Annals of Mathematical Statistics, 18(1), 50–60. https://doi.org/10.1214/aoms/1177730491
McBeth, W. & Volk, T. L. (2010). The national environmental literacy project: A baseline study of middle grade students in the United States. The Journal of
Environmental Education, 41(1), 55–67.
McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Meyers, R. (2008). National environmental literacy assessment project: Year 1, national baseline study of middle grades students final research report. U.S.: Environmental Protection Agency.
McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Cifranick, K. (2011). The national environmental literacy assessment, phase two: Measuring the effectiveness of North American environmental education programs with respect to the parameters of environmental literacy. NOAA.
McBride, B. B., Brewer, C. A., Berkowitz, A.R. & Borrrie, W.T. (2013). Environmental literacy, ecological literacy, ecoliteracy: What do we mean and how did we get here? Ecosphere, 4(5), 1–20. https://doi.org/10.1890/ES13-00075.1
McGartland Rubio, D. (2005). Alpha Reliability. In K. Kempf-Leonard (ed.), Encyclopedia of social Mmeasurement (59–63). Elsveir. https://doi.org/10.1016/B0-12-369398-5/00395-9
Nisbet, E.K. (2013). Results of the David Suzuki foundation 30 × 30 nature challenge English survey. David Suzuki Foundation.
Nisbet, E.K., Zelenski, J.M. & Murphy, S.A. (2009). The Nature relatedness scale. Linking individuals‘ connection with nature to environmental concern and behavior. Environment and Behavior, 41(5), 715–740. https://doi.org/10.1177/0013916508318748
Nisbet, E.K. & Zelenski, J.M. (2011). Underestimating nearby nature: Affective forecasting errors obscure the happy path to sustainability. Psychological Science, 22(9), 1101–1106. https://doi.org/10.1177/0956797611418527
Ogunbode, Ch. A. & Arnold, K. (2012). A study of environmental awareness and attitudes in Ibadan, Nigeria. Human and Ecological Risk Assessment: An International Journal, 18(3), 669–684.
Ogunbode, Ch. A. (2013). The NEP scale: Measuring ecological attitudes/worldviews in an African Ccontext. Environment, Development and Sustainability, 15(6), 1477–1494.
Petrusek, M. (2009). Základy sociologie. 1. vyd. Praha: Akademie veřejné správy o. p. s.
Roth, C.E. (1968). On the road to conservation. Massachusetts Audubon.
Roth, C.E. (1992). Environmental literacy: Its roots, evolution, and directions in the 1990s. Columbus: ERIC Clearingouse for Science, Mathematics and Environmental Education.
Sakellari, M. & Skanavis, C. (2013). Environmental behavior and gender: An emerging area of concern for environmental education research. Applied Environmental Education & Communication, 12(2), 77–87. https://doi.org/10.1080/1533015X.2013.820633
Sekaran, U. (1992). Research methods for business: A skill building approach. 2nd ed. New York, NY: Wiley.
Shapiro, S. S. & Wilk, M.B. (1965). An analysis of variance test for normality (complete samples). Biometrika, 52(3 & 4), 591–611. https://doi.org/10.1093/biomet/52.3-4.591
Shoukri, M.M. & Edge, V. L. (1996). Statistical methods for health sciences. Boca Raton: CRC Press.
Schovajsová, J. (2010). Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku [Disertační práce]. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta.
Spearman, C. (1904). The proof and measurement of association between two things. The American Journal of Psychology, 15(1), 72–101. https://doi.org/10.2307/1412159
Statsoft. (2018). Statistica 12. Dostupné z http://www.statsoft.cz/
Stevenson, K.T., Peterson, M. N., Bondell, H. D., Mertig, A. G. & Moore, S.E. (2013). Environmental, institutional, and demographic predictors of environmental literacy among middle school children. PLoS ONE, 8(3), 1–11. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0059519
Stevenson, K.T., Carrier, S. J. & Peterson, M.N. (2014). Evaluating strategies for inclusion of environmental literacy in the elementary school classroom. Electronic Journal of Science Education, 18(8), 1–17.
Svobodová, S. (2017). Vliv vybraných proměnných na environmentální gramotnost žáků 2. stupně základní školy. Envigogika, 12(1), 1–22. https://doi.org/10.14712/18023061.539
Svobodová, S. & Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost žáků 2. stupně v Žatci – výzkumná sonda. Envigogika, 11(2), 1–17. https://doi.org/10.14712/18023061.514
Škoda, J. & Doulík, P. (2007). Tvorba a hodnocení didaktických testů: cvičebnice pro studenty učitelství a účastníky kurzu DPS. Ústí nad Labem: UJEP.
Tavakol, M. & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach‘ s alpha. International Journal of Medical Education, 2011(2), 53–55. https://doi.org/10.5116/ijme.4dfb.8dfd
Tindall, D. B., Davies, S. & Mauboules, C. (2003). Activism and conservation behavior in an environmental movement: The contradictory effects of gender. Society and Natural Resources, 16(10), 909–932.
Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie 1. 1. vyd. Praha: Karolinum.
Van Liere, K.D. & Dunlap, R.E. (1980). The social bases of environmental concern: A review of hypotheses, explanations and empirical evidence. Public Opinion Quarterly, 44(2), 181–197.
Volk, T., Hungerford, H.R. & Tomera, A.N. (1984). A national survey of curriculum needs as perceived by professional environmental educators. Journal of Environmental Education, 16(1), 10–19. https://doi.org/10.1080/00958964.1984.9942696
Zelenski, J.M. & Nisbet, E.K. (2014). Happiness and feeling connected: The distinct role of nature relatedness. Environment and Behavior, 46(1), 3–23. https://doi.org/10.1177/0013916512451901
Zelenski, J.M., Dopko, R. L. & Capaldi, C.A. (2015). Cooperation is in our nature: Nature exporusre may promote cooperative and environmentally sustainable behavior. Journal of Environmental Psychology, 42(6), 24–31. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2015.01.005
Zelezny, L.C., Chua, P. P. & Aldrich, C. (2000). New ways of thinking about environmentalism: elaborating on gender differences in environmentalism. Journal of Social Issues, 56(3), 443–457.