Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice

  • Silvie Svobodová Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Magdalény Rettigové 4 116 39 Praha 1
  • Roman Kroufek

Abstrakt

Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).
Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.

Reference

Andrews, K. E., Tressler, K. D. & Mintzes, J. J. (2008). Assessing environmental understanding: an application of the concept mapping strategy. Environmental Education Research, 14,5,519-536.

Bezouška, A., & Činčera, J. (2007). Vliv environmentální profilace středních škol na proenvironmentální postoje a jednání studentů. Envigogika, 2(3). doi: 10.14712/18023061.20

Bronven, D., Stanisstreet, M., & Boyes, E. (2004). How can we best reduce gobal waming? School students' ideas’and misconceptions. International Journal of Environmental Studies, 61(2), 211-222. doi: 10.1080/0020723032000087907

Brown, J. D. (2002). The Cronbach alpha reliability estimate. Shiken: JALT Testing & Evaluation SIG Newsletter, 6(1): 17–18.

Bragg, R., Wood, C, Barton, J., & Pretty, J. (2013). Measuring connection to nature in children aged 8 – 12: A robust methodology for the RSPB. University of Essex: 64 s.

Cronbach, L. J. (1951). Coefficient Alpha and the internal structure of tests. Psychometrika, 16(3), 297–334.

Cronbach, L. J., & Meehl, P. E. (1955). Construct validity in psychological tests. Psychological Bulletin, 52(4): 281-302. doi: 10.1037/h0040957

Činčera, J. & Štěpánek, P. (2007). Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika, 2(1). doi: 10.14712/18023061.12

Činčera, J. (2013). Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro starší školní věk a střední školy. Envigogika, 8(5). doi: 10.14712/18023061.414

Daniš, P. (2013). Nové vymezení environmentální gramotnosti a návrh na její mezinárodní testování v PISA 2015. Envigogika, 8(3). doi: 10.14712/18023061.385

Gul, S., & Yesilyurt, S. (2011). A Study on Primary and Secondary School Students’ Misconceptions abou Greenhouse Effect (Erzurum Sampling). International Electronic Journal of Environmenal Education, 1(3), 193-202.

Hollweg, K. S. Taylor, J. R., Bybee, R. W., Marcinkowski, T. J., McBeth, W. C., & Zoido, P. (2011). Developing a framevork for assessing environmental literacy. Washington, DC: North American Association for Environmental Education.

Hromádka, Z. (2010). Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy. Disertační práce, Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 164 s.

Hungerford, H. R., & Volk, T. L. (1990). Changing Learner Behavior Through Environmental Education. The Journal of Environmental Education, 21(3), 8-21.

Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 1-16.

Jeffries, H., Stanisstreet, M., & Boyes, E. (2001). Knowledge about the Greenhouse Effect: Have college students iproved? Research in Science and Technological Education, 19(2), 205-221. doi: 10.1080/02635140120087731

Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování. Disertační práce, PF JU, České Budějovice. doi: 10.13140/RG.2.1.3858.0724

Kruskal, W. H., & Wallis, A. (1952). Use of Ranks in One-Criterion Variance Analysis. Journal of the American Statistical Association, 47(260), 583-621. doi: 10.1080/01621459.1952.10483441

Kuder, G. F., & Richardson, M. W. (1937). The theory of the estimation of test reliability. Psychometrika, 2(3), 151-160. doi: 10.1007/BF02288391

Kulich, J., & Dobiášová, M. (2003). Průzkum ekogramotnosti. Bedrník, příloha časopisu 1(2).

Hungerford, H. R., Volk, T. L., McBeth, W. C., & Bluhm, WJ. (2009). Middle School Environmental Literacy Survey. Carbondale, IL: Center for Instruction, Staff Development, and Evaluation.

McBeth, W., & Volk, T. L. (2010). The National Environmental Literacy Project: A baseline study of middle grade students in the United States. The Journal of Environmental Education, 41,1,55-67.

McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Meyers, R. (2008). National Environmental Literacy Assessment Project: Year 1, National Baseline Study of Middle Grades Students Final Research Report. U.S. Environmental Protection Agency.

McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Cifranick, K. (2011). The National Environmental Literacy Assessment, Phase Two: Measuring the Effectiveness of North Američan Environmental Education Programs with Respect to the Parameters of Environmental Literacy. NOAA.

Nastoulas, I., Marini, K. & Skanavis, C., (2017). Middle School Students Environmental Literacy Assessment in Thessaloniki, Greece. Health and Environment Conference Proceedings. Hamdan Bin Mohammed Smart University, Dubai, 198-209.

Palmer, J. A. (2003). Environmental Education in the 21st Century. London: New York. ISBN 978-04-1513-197-1.

Penuel, W. R., Bienkowski, M., Gallagher, L., Korbak, C., Sussex, W., Yamaguchi, R. & Fishman, B. J. (2006). GLOBE Year 10 evaluation: Into the next generation. Menlo Park, CA: SRI International.

Roth, C. E. (1992). Environmental literacy: Its roots, evolution, and directions in the 1990s. Columbus: ERIC Clearingouse for Science, Mathematics and Environmental Education.

Sekaran, U. (1992). Research methods for business: A skill building approach. 2nd ed. New York, NY: Wiley.

Shapiro, S. S., & Wilk, M. B. (1965). An analysis of variance test for normality (complete samples). Biometrika, 52(3 & 4), 591-6011. doi: 10.1093/biomet/52.3-4.591

Shoukri, M. M., & Edge, V. L. (1996). Statistical methods for health sciences. Boca Raton: CRC Press.

Schovajsová, J. (2010). Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, s. 194.

Stevenson, K. T., Peterson, M. N., Bondell, H. D., Mertig, A. G. & Moore, S. E. (2013). Environmental, Institutional, and Demographic Predictors of Environmental Literacy among Middle School Children. PLoS ONE, 8(3). doi: 10.1371/journal.pone.0059519

Stevenson, K. T., Carrier, S. J. & Peterson, M. N. (2014). Evaluating strategies for inclusion of environmental literacy in the elementary school classroom. Electronic Journal of Science Education, 18(8).

Svobodová, S. (2013). Vliv environmentální výchovy na úroveň ekogramotnosti žáků základních škol regionu Žatec. Diplomová práce. Praha: ČZU, 108 s.

Svobodová, S. (2016). Vliv úrovně ekologické gramotnosti učitelů na úroveň ekologické gramotnosti žáků vybraných škol v regionu Žatec. Diplomová práce. Praha: UK, 105 s.

Škoda, J., & Doulík, P. (2007). Tvorba a hodnocení didaktických testů: cvičebnice pro studenty učitelství a účastníky kurzu DPS. Ústí nad Labem: UJEP, 74 s.

Tavakol, M., & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach’s alpha. International Journal of Medical Education, 2011(2), 53-55. doi: 10.5116/ijme.4dfb.8dfd

Vacínová, M., & Matějček, T. (2013). Intergenerational differences in personal relationship to nature. Envigogika, 8(2). doi: 10.14712/18023061.384

van Petegem P., & Blieck, A. (2006). The environmental worldview of children: a cross-cultural perspective. Environmental Education Research, 12, 5, 625-635.

UNESCO (1975). The Belgrade Charter. A Global Framework for Environmental Education. Paris: UNESCO, online: http://unesdoc.unesco.org/images/0001/000177/017772eb.pdf, cit. 6. 11. 2017.

UNESCO (1977). Intergovernmental Conference on Environmental Education – Final report. United Nations: 101 s.

Volk, T., & McBeth, B. (1998). Environmental literacy in the United States: What should be. . ., What is. . ., Getting from here to there. (A Report funded by the United States Environmental Protection Agency and submitted to the Environmental Education and Training Partnership, North American Association for Environmental Association.) Washington, DC: EETAP/NAAEE.

Publikováno
2018-12-31
Sekce
Výzkumné stati