Srovnávací studie kurikula biologie v pojetí Anglie, Skotska a České republiky
pdf (English)

Jak citovat

Holec, J. (2019). Srovnávací studie kurikula biologie v pojetí Anglie, Skotska a České republiky. Scientia in Educatione, 10(3), 125-142. https://doi.org/10.14712/18047106.1296

Abstrakt

V posledních letech se v zahraničí i v českém prostředí mluví o obnovení tematiky obsahu vzdělávání, jehož zamýšlenou podobu vyjadřují kurikulární dokumenty. Z hlediska komparace kurikul je zajímavé zkoumat obdobně pojatá kurikula, která vznikla v odlišných socio-kulturních kontextech a naopak odlišně pojatá kurikula, která vznikla v obdobných kontextech. Na základě analýzy „kontext-kurikulum byla vybrána kurikula Anglie, Skotska a České republiky. Příspěvek se zaměřuje na komparaci pojetí biologického vzdělávání ve třech národních kurikulárních rámcích pro oblast primárního a nižšího sekundárního vzdělávání. Srovnávací analýza je nástrojem k hlubšímu porozumění tomu, jak se ve srovnávaných kurikulech přistupuje k formulování zamýšlených cílů vzdělávání. To nabízí příležitost ke komparaci různých typů kurikul a analýzám obsahu oborových znalostí biologie a jejich uspořádání v kurikulu. Příspěvek obohacuje současný diskurz srovnávací pedagogiky a přináší znalostí, ze kterých mohou vycházet budoucí revize kurikula biologie v České republice. Docházím k závěru, že všechna analyzovaná kurikula akcentující vzdělávací výstupy a zkušenosti se v zásadních rysech liší ve formulaci vzdělávacích výstupů i úrovni konkrétnosti jejich rozpracování. Text nabízí příležitost k debatám týkající se způsobu, kterým se z pohledu vybraných vzdělávacích politik přistupuje k formulování a strukturaci předmětového obsahu v kurikulu.

https://doi.org/10.14712/18047106.1296
pdf (English)

Reference

Anderson, L.W. & Krathwohl, D.R., et al. (2001). A taxonomy for learning, teaching and assessing: A revision of Bloom’s taxonomy of educational objectives. New York: Longman.

Blažek, R. & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015: Národní zpráva: Přírodovědná gramotnost. Česká školní inspekce.

Bowen, G. A. (2009). Document analysis as a qualitative research method. Qualitative Research Journal, 9(2), 27–40. https://doi.org/10.3316/QRJ0902027

Bruner, J. S. (1960). The process of education. Boston: Harvard University Press.

Council of the European Union. (2018). Council recommendation on key competences for lifelong learning. Brussels: Council of the European Union.

Department for Education. (2013). The National Curriculum in England: Key stages 1 and 2 framework document. London: Department for Education.

Department for Education. (2014). The National Curriculum in England: Key stages 3 and 4 framework document. London: Department for Education.

Department for Education. (2013). Reform of the National Curriculum in England: Government response to the consultation, conducted February–April 2013. London: DfE.

Drucker, P. F. (2004). Managing in the next society. European Business Review, 16(4), 426–427. https://doi.org/10.1108/09555340410547044

Dvořák, D. & Holec, J. (Submitted.) Similar principles, similar weaknesses? A comparison of the Czech and Scottish curricular reforms. The Curriculum Journal.

Dvořák, D., Holec, J. & Dvořáková, D. (2018). Kurikulum školního vzdělávání: Zahraniční reformy v 21. století. Praha: PedF UK.

European Council. (2000). Presidency conclusions, Lisbon European Council 23 and 24 March 2000. Brussels: European Council.

Goodlad, J. I. & Su, Z. (1992). Organization of the curriculum. In P.W. Jackson (Ed.), Handbook of Research on Curriculum, (327–344). New York: Macmillan.

Holec, J. & Dvořák, D. (2017). Curriculum for Excellence: Kurikulum založené na kompetencích a zkušenosti z jeho implementace. Pedagogika, 67(1), 56–77. https://doi.org/10.14712/23362189.2017.429

Hutchinson, C. & Hayward, L. (2005). The journey so far: Assessment for learning in Scotland. Curriculum Journal, 16(2), 225–248. https://doi.org/10.1080/09585170500136184

Meyer, J.W. (2010). World society, institutional theories, and the actor. Annual Review of Sociology, 36(1), 1–20. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.012809.102506

Meyer, H. D. & Rowan, B. (Eds.). (2006). The new institutionalism in education. Albany: State University of New York Press.

Mullis, I.V. & Martin, M.O. (2014). TIMMS advanced 2015 assessment frameworks. International association for the evaluation of educational achievement. Amsterdam, Netherlands.

Oates, T. (2011). Could do better: Using international comparisons to refine the National Curriculum in England. Curriculum Journal, 22(2), 121–150. https://doi.org/10.1080/09585176.2011.578908

OECD. (2016). PISA 2015 assessment and analytical framework: Science, reading, mathematic and financial literacy. OECD publishing.

Osborne, J. & Dillon, J. (2008). Science education in Europe: A report to the Nuffield foundation. London: King’s College. Retrieved March, 17(2010), 261–278.

Priestley, M. (2010). Curriculum for Excellence: Transformational change or business as usual. Scottish Educational Review, 42(1), 23–36.

Priestley, M. & Humes, W. (2010). The development of Scotland’s curriculum for Excellence: Amnesia and déjà vu. Oxford Review of Education, 36(3), 345–361. https://doi.org/10.1080/03054980903518951

Priestley, M. & Minty, S. (2012). Developing curriculum for Excellence: Summary of findings from research undertaken in a Scottish local authority. University of Stirling. Available from https://dspace.stir.ac.uk/bitstream/1893/7075/1/Stirling%20CfE%20research%20-%20report March%202012.pdf

Pritchett, L., Woolcock, M. & Andrews, M. (2010). Capability traps? The mechanisms of persistent implementation failure. CGD Working Paper 234. Washington, D.C: Center for Global Development.

Ramirez, F.O. & Meyer, J.W. (2002). National curricula: World models and national historical legacies. Stanford University.

Schmidt, W. H., McKnight, C.C., Houang, R.T., Wang, H., Wiley, D. E., Cogan, L. S. & Wolfe, R.G. (2001). Why schools matter: A cross-national comparison of curriculum and learning. San Francisco: The Jossey-Bass Education Series.

Schmidt, W. H. & Prawat, R. S. (2006). Curriculum coherence and national control of education: Issue or non-issue? Journal of Curriculum Studies, 38(6), 641–658. https://doi.org/10.1080/00220270600682804

Scottish Executive. (2004). A curriculum for excellence. Edinburgh.

Scottish Executive. (2006a). A Curriculum for Excellence: Building the curriculum 1: The contribution of curriculum areas. Edinburgh.

Scottish Executive. (2006b). A Curriculum for Excellence: Progress and proposals. Edinburgh.

Scottish Executive. (2007). A curriculum for excellence: Building the curriculum 2: Active learning in the early years. Edinburgh.

Scottish Executive. (2008). Building the curriculum 3: A framework for learning and teaching. Edinburgh.

Stacey, O., De Lazzari, G., Grayson, H., Griffin, H., Jones, E., Taylor, A. & Thomas, D. (2018). The globalization of science curricula. Springer International Publishing.

Steiner-Khamsi, G. (2014). Cross-national policy borrowing: Understanding reception and translation. Asia Pacific Journal of Education, 34(2), 153–167. https://doi.org/10.1080/02188791.2013.875649

Straková, J. (2013). Jak dál s kurikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 734–743. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-734

Škoda, J. & Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, 19(3), 24–44.

Tupý, J. (2014). Tvorba kurikulárních dokumentů v České republice: Historicko-analytický pohled na přípravu kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání v letech 1989–2013. Brno: Masarykova univerzita.

Van den Akker, J. (2004). Curriculum perspectives: An introduction. In Curriculum landscapes and trends (1–10). Dordrecht: Springer.

VÚP. (2007). Framework educational programme for elementary education (PEP EE). Prague.

Walterová, E. (1994). Kurikulum – proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: Masarykova univerzita.

Wiseman, A.W., Astiz, M. F. & Baker, D. P. (2014). Comparative education research framed by neoinstitutional theory: A review of diverse approaches and conflicting assumptions. Compare, 44(5), 688–709. https://doi.org/10.1080/03057925.2013.800783

Young, M. (2007). Bringing knowledge back in: From social constructivism to social realism in the sociology of education. Routledge.