Testování vybraných charakteristik výzkumných nástrojů pro zjišťování afektivní dimenze environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ

Abstrakt

Afektivní dimenze environmentální gramotnosti představuje složku, jíž je v rámci testování environmentální gramotnosti věnována v posledních letech nejvýznamnější pozornost v zahraničí i u nás. Mezi nejčastěji používané nástroje lze řadit NEP (New Environmental Paradigm), 2-MEV (2 Major Environmental Values), NRS (Nature relatedness scale) a MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey). Studie představuje výsledky testování uvedených nástrojů. Jsou zde popsány jejich psychometrické vlastnosti, reliabilita a validita, a analyzován vliv demografických proměnných (pohlaví, věk, ročník, velikost bydliště) na environmentální postoje 2. stupně ZŠ. Cílovou skupinu tvořili žáci 6. až 9. ročníků základních škol napříč Českou republikou. Reliabilita a validita všech nástrojů byla prokázána. Koeficient Cronbachova alfa dosahoval přijatelných hodnot (α > 0,7). Obsahová a konstruktová validita byla diskutována v kontextu řady již publikovaných výzkumů, v případě nástroje MSELS byla konstruktová validita potvrzena zvlášť a u zbývajících nástrojů také souběžná kriteriální validita. Analýza vlivu proměnných přinesla protikladná zjištění. Vztah jednotlivých proměnných k míře afektivní dimenze se jako signifikantní jevil pouze u některých z nich, především u 2-MEV a MSELS. Na základě výsledků lze tedy konstatovat, že se jedná o nestálé faktory ve vztahu k afektivní dimenzi environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ. Testované nástroje lze ovšem doporučit k měření uvedeného konstruktu u dané cílové skupiny.

https://doi.org/10.14712/18047106.1319
pdf

Reference

Bezouška, A. & Činčera, J. (2007). Vliv environmentální profilace středních škol na proenvironmentální postoje a jednání studentů. Envigogika, 2(3), 1–20. https://doi.org/10.14712/18023061.20

Bílek, M. & Schmutzerová, L. (2010). Jak hodnotili čeští patnáctiletí žáci základních škol a studenti víceletých gymnázií environmentální problémy. Envigogika, 5(2), 1–13. https://doi.org/10.14712/18023061.54

Bogner, F.X., Johnson, B., Buxner, S. & Felix, L. (2015). The 2-MEV model: Constancy of adolescent environmental values within an 8year time frame. International Journal of Science Education, 37(12), 1938-1952. https://doi.org/10.1080/09500693.2015.1058988

Bragg, R., Wood, C., Barton, J. & Pretty, J. (2013). Measuring connection to nature in children aged 8–12: A robust methodology for the RSPB. Germany: University of Essen.

Činčera, J. & Štěpánek, P. (2007). Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika, 2(1), 1–33. https://doi.org/10.14712/18023061.12

Činčera, J. & Johnson, B. (2013). Earthkeepers in the Czech Republic: Experience from the implementation process of an earth education programme. Envigogika, 8(4), 1–14. https://doi.org/10.14712/18023061.397

Daniš, P. (2013). Nové vymezení environmentální gramotnosti a návrh na její mezinárodní testování v PISA 2015. Envigogika, 8(3), 1–15. https://doi.org/10.14712/18023061.419

Davidson, D. J. & Freudenburg, W.R. (1996). Gender and environmental risk concerns: A review and analysis of available research. Environment and Behavior, 28(3), 302–339.

Dunlap, R.E., van Liere, K.D., Mertig, A.G. & Jones, R.E. (2000). New trends in measuring environmental attitudes: Measuring endorsement of the new ecological paradigm: A revised NEP scale. Journal of Social Issues, 56(3), 425–442. https://doi.org/10.1111/0022-4537.00176

Grúňová, M., Sané, M., Čincera, J., Kroufek, R. & Hejcmanová, P. (2018). Reliability of the new environmental paradigm for analysing the environmental attitudes of Senegalese pupils in the context of conservation education projects. Environmental Education Research, 25(2), 211–221. https://doi.org/10.1080/13504622.2018.1428942

Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod. Praha: Portál.

Hollweg, K. S., Taylor, J.R., Bybee, R.W., Marcinkowski, T. J., McBeth, W.C. & Zoido, P. (2011). Developing a framevork for assessing environmental literacy. Washington, DC: North American Association for Environmental Education.

Hromádka, Z. (2010). Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy [Disertační práce]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Huddart-Kennedy, E., Beckley, T.M. & McFarlane and Solange Nadeau, B. L. (2009). Rural–Urban Differences in environmental concern in Canada. Rural Sociology, 74(3), 309–329.

Hungerford, H.R. & Tomera, A.N. (1977). Science in the elementary school. Champaign: Stipes Publishing.

Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 1–16.

Illner, M. (2006). Velikost obci, efektivita jejich správy a lokální demokracie. In Z. Vajdova, Z. Čermak & M. Illner (1990), Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologicky ustav akademie věd.

Johnson, B. & Manoli, C.C. (2011). The 2-MEV scale in the US: A measure of children‘ s environmental attitudes based on the theory of ecological attitude. Journal of Environmental Education, 42(2), 84–97. https://doi.org/10.1080/00958964.2010.503716

Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování [Disertační práce]. PF JU, České Budějovice.

Kruskal, W. H. & Wallis, A. (1952). Use of ranks in one-criterion variance analysis. Journal of the American Statistical Association, 47(260), 583–621. https://doi.org/10.1080/01621459.1952.10483441

La Trobe, H. L. & Acott, T. G. (2000). A modified NEP/DSP environmental attitudes scale. The Journal of Environmental Education, 32(1), 12–20. https://doi.org/10.1080/00958960009598667

Liefländer, A.K. & Bogner, F.X. (2014). The effects of children‘ s age and sex on acquiring pro-environmental attitudes through environmental education. The Journal of Environmental Education, 45(2), 105–117. https://doi.org/10.1080/00958964.2013.875511

Mann, H. B. & Whitney, D.R. (1947). On a test of whether one or two random variables is stochastically larger than the other. The Annals of Mathematical Statistics, 18(1), 50–60. https://doi.org/10.1214/aoms/1177730491

McBeth, W. & Volk, T. L. (2010). The national environmental literacy project: A baseline study of middle grade students in the United States. The Journal of Environmental Education, 41(1), 55–67.

McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Meyers, R. (2008). National environmental literacy assessment project: Year 1, national baseline study of middle grades students final research report. U.S.: Environmental Protection Agency.

McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Cifranick, K. (2011). The national environmental literacy assessment, phase two: Measuring the effectiveness of North American environmental education programs with respect to the parameters of environmental literacy. NOAA.

McBride, B. B., Brewer, C. A., Berkowitz, A.R. & Borrrie, W.T. (2013). Environmental literacy, ecological literacy, ecoliteracy: What do we mean and how did we get here? Ecosphere, 4(5), 1–20. https://doi.org/10.1890/ES13-00075.1

McGartland Rubio, D. (2005). Alpha Reliability. In K. Kempf-Leonard (ed.), Encyclopedia of social Mmeasurement (59–63). Elsveir. https://doi.org/10.1016/B0-12-369398-5/00395-9

Nisbet, E.K. (2013). Results of the David Suzuki foundation 30 × 30 nature challenge English survey. David Suzuki Foundation.

Nisbet, E.K., Zelenski, J.M. & Murphy, S.A. (2009). The Nature relatedness scale. Linking individuals‘ connection with nature to environmental concern and be-havior. Environment and Behavior, 41(5), 715–740. https://doi.org/10.1177/0013916508318748

Nisbet, E.K. & Zelenski, J.M. (2011). Underestimating nearby nature: Affective forecasting errors obscure the happy path to sustainability. Psychological Science, 22(9), 1101–1106. https://doi.org/10.1177/0956797611418527

Ogunbode, Ch. A. & Arnold, K. (2012). A study of environmental awareness and attitudes in Ibadan, Nigeria. Human and Ecological Risk Assessment: An International Journal, 18(3), 669–684.

Ogunbode, Ch. A. (2013). The NEP scale: Measuring ecological attitudes/worldviews in an African Ccontext. Environment, Development and Sustainability, 15(6), 1477–1494.

Petrusek, M. (2009). Základy sociologie. 1. vyd. Praha: Akademie veřejné správy o. p. s.

Roth, C.E. (1968). On the road to conservation. Massachusetts Audubon.

Roth, C.E. (1992). Environmental literacy: Its roots, evolution, and directions in the 1990s. Columbus: ERIC Clearingouse for Science, Mathematics and Environmental Education.

Sakellari, M. & Skanavis, C. (2013). Environmental behavior and gender: An emerging area of concern for environmental education research. Applied Environmental Education & Communication, 12(2), 77–87. https://doi.org/10.1080/1533015X.2013.820633

Sekaran, U. (1992). Research methods for business: A skill building approach. 2nd ed. New York, NY: Wiley.

Shapiro, S. S. & Wilk, M.B. (1965). An analysis of variance test for normality (complete samples). Biometrika, 52(3 & 4), 591–611. https://doi.org/10.1093/biomet/52.3-4.591

Shoukri, M.M. & Edge, V. L. (1996). Statistical methods for health sciences. Boca Raton: CRC Press.

Schovajsová, J. (2010). Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku [Disertační práce]. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta.

Spearman, C. (1904). The proof and measurement of association between two things. The American Journal of Psychology, 15(1), 72–101. https://doi.org/10.2307/1412159

Statsoft. (2018). Statistica 12. Dostupné z http://www.statsoft.cz/

Stevenson, K.T., Peterson, M. N., Bondell, H. D., Mertig, A. G. & Moore, S.E. (2013). Environmental, institutional, and demographic predictors of environmental literacy among middle school children. PLoS ONE, 8(3), 1–11. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0059519

Stevenson, K.T., Carrier, S. J. & Peterson, M.N. (2014). Evaluating strategies for inclusion of environmental literacy in the elementary school classroom. Electronic Journal of Science Education, 18(8), 1–17.

Svobodová, S. (2017). Vliv vybraných proměnných na environmentální gramotnost žáků 2. stupně základní školy. Envigogika, 12(1), 1–22. https://doi.org/10.14712/18023061.539

Svobodová, S. & Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost žáků 2. stupně v Žatci – výzkumná sonda. Envigogika, 11(2), 1–17. https://doi.org/10.14712/18023061.514

Škoda, J. & Doulík, P. (2007). Tvorba a hodnocení didaktických testů: cvičebnice pro studenty učitelství a účastníky kurzu DPS. Ústí nad Labem: UJEP.

Tavakol, M. & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach‘ s alpha. International Journal of Medical Education, 2011(2), 53–55. https://doi.org/10.5116/ijme.4dfb.8dfd

Tindall, D. B., Davies, S. & Mauboules, C. (2003). Activism and conservation behavior in an environmental movement: The contradictory effects of gender. Society and Natural Resources, 16(10), 909–932.

Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie 1. 1. vyd. Praha: Karolinum.

Van Liere, K.D. & Dunlap, R.E. (1980). The social bases of environmental concern: A review of hypotheses, explanations and empirical evidence. Public Opinion Quarterly, 44(2), 181–197.

Volk, T., Hungerford, H.R. & Tomera, A.N. (1984). A national survey of curriculum needs as perceived by professional environmental educators. Journal of Environmental Education, 16(1), 10–19. https://doi.org/10.1080/00958964.1984.9942696

Zelenski, J.M. & Nisbet, E.K. (2014). Happiness and feeling connected: The distinct role of nature relatedness. Environment and Behavior, 46(1), 3–23. https://doi.org/10.1177/0013916512451901

Zelenski, J.M., Dopko, R. L. & Capaldi, C.A. (2015). Cooperation is in our nature: Nature exporusre may promote cooperative and environmentally sustainable behavior. Journal of Environmental Psychology, 42(6), 24–31.

https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2015.01.005

Zelezny, L.C., Chua, P. P. & Aldrich, C. (2000). New ways of thinking about environmentalism: elaborating on gender differences in environmentalism. Journal of Social Issues, 56(3), 443–457.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).