Hodnotenie v prírodovedných predmetoch v podmienkach slovenského školstva

Abstrakt

Hodnotenie má výrazný vplyv na osobnosť žiaka, na proces jeho učenia sa a v konečnom dôsledku i na vytváranie jeho vzťahu k obsahu vyučovacieho predmetu. Národná správa PISA 2015 (NÚCEM, 2017) poukazuje na pokles výkonu žiakov v prírodovednej gramotnosti, pričom najväčšou rizikovou skupinou žiakov sú práve žiaci základných škôl a stredných odborných škôl bez maturity. Pred pedagógmi tak stojí otázka, ako tento stav pozitívne ovplyvniť. Jednou z možností sa javí, na základe mnohých výskumov, formatívne hodnotenie, ktoré má kvalitatívny charakter. Autorky príspevku sa zamerali na zistenie aktuálneho stavu využívania nástrojov hodnotenia vo vyučovaní prírodovedných predmetov. Ako metódu kvantitatívneho výskumu využili dotazník. Príspevok prezentuje čiastkové výsledky výskumu, ktoré poukazujú na značnú prevahu využívania nástrojov sumatívneho hodnotenia nad nástrojmi formatívneho hodnotenia. Respondentmi boli učitelia prírodovedných predmetov základných a stredných škôl na Slovensku.

https://doi.org/10.14712/18047106.1320
Orosová sciED 10(1)

Reference

Black, P., Harrison, C., Lee, C., Marshall, B. & Wiliam, D. (2004). Working inside the black box: Assessment for learning in the classroom. Phi Delta Kappan, 86(1), 8–21. DOI: 10.1177/003172170408600105

Black, P. & Wiliam, D. (1998). Inside the black box. Raising standards through classroom assessment. Phi Delta Kappan, 80(2), 139–148.

Black, P. & Wiliam, D. (2003). Praise of educational research: Formative assessment. British Educational Research Journal, 29(5), 623–637. DOI: 10.1080/0141192032000133721

Čapek, R. (2015). Moderní didaktika. Lexikon výukových a hodnoticích metod. 1. vydanie. Praha: Grada Publishing.

Dunn, K. E. & Mulvenon, S.W. (2009). A critical review of research on formative assessments: The limited scientific evidence of the impact of formative assessments in education. Practical Assessment & Research and Evaluation, 14(7), 1–11.

Earl, L. & Katz, S. (2006). Rethinking classroom assessment with purpose. Education and advanced learning-assessment and evaluation. Dostupné na http://www.edu.gov.mb.ca/k12/assess/wncp/full doc.pdf [cit. 6. 2. 2014]

Earle, S. (2014). Formative and summative assessment of science in English primary schools: evidence from the Primary Science Quality Mark. Research in Science & Technological Education, 32(2), 216–228.

Flavell, J. H. (1979). Metacognition and cognitive monitoring: A new area of cognitive–developmental inquiry. American Psychologist, 34(10), 906–911.

Grob, R., Holmeier, M. & Labudde, P. (2017). Formative assessment to support students’ competences in inquiry-based science education. Interdisciplinary Journal of Problem-Based Learning, 11(2). http://dx.doi.org/10.7771/1541-5015.1673

Holt, J. (1991). Az iskola kudarcai. Budapest: Gondolat Könyvkiadó.

Januševa, V. & Jurukovska, J. (2017). Formative assessment in teaching the Macedonian language. International Journal of Assessment Tools in Education, 4(1), 54–78. DOI: 10.21449/ijate.266059

Kalhoust, Z. & Obst, O., et al. (2002). Školní didaktika. Praha: Portál.

Kolář, Z. & Šikulová, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada Publishing.

Kosová, B. (2000). Hodnotenie ako prostriedok humanizácie. Prešov: MPC.

Kyriacou, CH. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál.

Mešková, M. (2012). Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál.

Newton, P. E. (2007). Clarifying the purposes of educational assessment. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 14(2), 149–170. DOI: 10.1080/09695940701478321

Novotná, K. & Krabsová, V. (2013). Formativní hodnocení: případová studie. Pedagogika, 63(3), 355–371.

NUCEM. (2017). Národná správa PISA 2015. (1–87). Dostupné na http://www.nucem.sk/documents//27//NS PISA 2015.pdf [cit. 14. 6. 2018]

OECD. (2013). Reviews of evaluation and assessment in education – synergies for better learning: An international perspective on evaluation and assessment. OECD Publishing.

Průcha, J. (1997). Moderní pedagogika. Praha: Portál.

Rokos, L. & Závodská, R. (2015). Formative assessment and other assessment methods in biology education and pre-service biology teacher training in the Czech Republic. International Journal of Assessment and Evaluation, 23(2), 17–27. https://doi.org/10.18848/2327-7920/CGP/v23i02/48388

Ruiz-Primo, M.A. & Furtak, E.M. (2006). Exploring teachers’ informal formative assessment practices and students’ understanding in the context of scientific inquiry. Journal of Research in Science Teaching, 44(1), 57–84. DOI: 10.1002/tea.20163

Scriven, M. (1967). The methodology of evaluation. Washington, DC: American Educational Research Association.

Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole. Praha: Portál.

Starý, K. & Laufková, V., et al. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.

Straková, J. & Slavík, J. (2013). (Formativní) hodnocení – aktuální téma. Pedagogika, 53(3), 277–284.

Szarka, K. (2017). Súčasné trendy školského hodnotenia: Koncepcia rozvíjajúceho hodnotenia. Komárno: KOMPRESS.

Torrance, H. & Pryor, J. (2001). Developing formative assessment in the classroom: Using action research to explore and modify theory. British Educational Research Journal, 27(5), 615–631. https://doi.org/10.1080/01411920120095780

Turek, I. (2014). Didaktika. Bratislava: Wolters Kluwer.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).