Are teachers’ attitudes to inquiry-based learning changing?
PDF (Čeština)

How to Cite

Radvanová, S., Čížková, V., & Martinková, P. (2018). Are teachers’ attitudes to inquiry-based learning changing?. Scientia in Educatione, 9(1). https://doi.org/10.14712/18047106.1054

Abstract

This contribution informs about a research project conducted between years 2012 and 2017. The project aimed to map the shift in teachers’ attitudes to inquiry-based learning (IBL) and its incorporation into their teaching within the five-year period under survey. A hyperlink to an online questionnaire, created in Google Documents, was sent to biology teachers in all grammar schools in the Czech Republic. The research showed a statistically significant shift in their knowledge of the term IBL and their grasp of its meaning, as well as in the extent to which teachers employed this approach. However, the survey also indicated that the teachers did not understand the concept of the inquiry well and they often misunderstood the term IBL. As the main advantage of IBL, teachers listed its ability to increase students’ intrinsic motivation and to develop their skills. As for the disadvantages, the IBL was perceived by the teachers as too time-consuming and too demanding in terms of their own professional and methodological skills. Other disadvantages included the lack of methodology materials and the diï¬culty in assessing the students’ performance. During the monitored period, an excessive demand on teacher skills and a lack of teaching materials were listed less frequently. This contrasted with a significant increase in the frequency with which the teachers emphasized how time-consuming the method was, among some other reasons for not incorporating the IBL in their teaching.
https://doi.org/10.14712/18047106.1054
PDF (Čeština)

References

Capps, D. K. & Crawford, B. A. (2013). Inquiry-based instruction and teaching about nature of science: Are they happening? Journal of Science Teacher Education , 24(3), 497–526.

C¸ava¸ s, B., Holbrook, J., Kask, K. & Rannikmae, M. (2013). Development of an instrument to determine science teachers’ implementation of inquiry based science education in their classrooms. International Online Journal of Primary Education , 2(2), 9–22.

Čížková, V. & Čtrnáctová, H. (2016). Současnost a perspektivy badatelsky orientované výuky. Biológia, ekológia, chémia , 20(3), 10–13.

ČŠI. (2017). PISA 2015: Koncepční rámec hodnocení přírodovědné gramotnosti. Praha: ČŠI.

Deters, K. (2004). Inquiry in the chemistry classroom. The Science Teacher , 71(10), 42–45.

Dorier, J. L. & García, F. J. (2013). Challanges and opportunities for the implementation of inquiry-based learning in day-to-day teaching. ZDM Mathematics Education , 45, 837–849.

Dostál, J. & Kožuchová, M. (2016). Badatelský přístup v technickém vzdělávání. Olomouc: UP.

Dostál, J. (2015a). Badatelsky orientovaná výuka: Pojetí, podstata, význam a přínosy. Olomouc: UP.

Dostál, J. (2015b). Badatelsky orientovaná výuka: Kompetence učitelů k její realizaci v technických a přírodovědných předmětech na základních školách. Olomouc: UP.

EACEA/EURYDICE. (2010). Genderové rozdíly ve výsledcích vzdělávání: opatření a současná situace v Evropě. EACEA: Brussels.

Eick, Ch. J. & Stewart, B. (2010). Dispositions supporting elementary interns in the teaching of reform-based science materials. Journal of Science Teacher Education , 21(7), 783–800.

ESTABLISH. (2014). Science teacher training in IBSE – selected models.

Dostupné z http://www.establish-fp7.eu/sites/default/files/general/

ESTABLISH D5-6 SCIENCE TEACHER TRAINING SELECTED MODELS 0.pdf

FaSMEd. (2014). Introducing formative assessment. Dostupné z https://microsites.ncl.ac.uk/fasmedtoolkit/professional-development/

modules-new/teachers-assessing-students/

Fazio, X., Melville, W. & Bartley, A. (2010). The problematic nature of the practicum: a key determin1,27ant of pre-service teachers’ emerging inquiry-based science practices. Journal of Science Teacher Education , 21(6), 665–681.

Feldman, A., Divoll, K. A. & Rogan-Klyve, A. (2013). Becoming Researches: the Participation of Undergraduate Students in Scientific research Groups. Science Education , 97(2), 218–243.

Fučík, P. & Kuchař, V. (2012). Evaluace pilotního projektu: Vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování . Praha: MŠMT.

Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.

Giancarlo, C. A. & Facione, P. A. (2001). A look across four years at the disposition toward critical thinking among undergraduate students. The Journal of General Education , 55(3), 329–338.

Gunckel, K. L. & Wood, M. B. (2016). The principle-practical discourse edge: Elementary preservice and mentor teachers working together on colearning tasks. Science Education, 100(1), 96–121.

Hanuscin, D. L., Lee, M. H. & Akerson, V. L. (2011). Elementary teachers’ pedagogical content nowledge for teaching the nature of science. Science Education , 95(1), 145–167.

Harlen, W. (2013). Assessment & Inquiry-Based Science Education: Issues in policy and practice. Global Network of Science Academies (IAP) Science Education Programme.

Hodson, D. (2007). What is scientific literacy and why do we need it? In A. Singh (Eds.), Multiple perspectives on education and society in Newfoundland and Labrador (4–9). Newfoundland and Labrador: Memorial University.

Dostupné z http://www.mun.ca/educ/faculty/mwatch/

Multiple%20Perspectives%202007.pdf%20revised.pdf

Hošpesová, A. (2016). Badatelsky orientovaná výuka matematiky na 1. stupni základního vzdělávání. Orbis scholae , 10(2), 117–130.

Hung, P. H., Lin, Y. F. & Hwang, G. J. (2010). Formative assessment design for PDA integrated ecology observation. Educational Technology & Society , 13(3), 33–42.

Chinn, C. A. & Malhotra, B. A. (2002). Epistemologically authentic inquiry in schools: A theoretical framework for evaluating inquiry tasks. Science Education , 86, 175–218.

Chráska, M. (2016). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.

Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione , 8(1), 2–17.

Janštová, V. & Novotný, P. (2017). Pedagogický výzkum jako součást kvalifikačních prací studentů učitelství biologie. Scientia in educatione , 8(2), 52–69.

Ješková, Z., Lukáč, S., Šnajder, L., Guniš, J., Balogová, B. & Kireš, M. (2016). Hodnotenie bádateľských zručností žiakov gymnázia. Scientia in educatione , 7(2), 48–70.

Juklová, K. (2013). Začínající učitel z pohledu profesního vývoje. UHK: Gaudemaus.

Katz, L., Sadler, K. & Craig, D. V. (2005). Science professors serve as mentors for early childhood preservice teachers in the design and implementation of standards-based science units. Journal of Elementary Science Education , 17(2), 43–55.

Kirschner, P. A., Sweller, J. & Clark, R. E. (2006). Why minimal guidance during instruction does not work: An analysis of the failure of constructivist, discovery, problem-based, experiential, and inquiry-based teaching. Educational Psychologist , 41(2), 75–86.

Kimáková, K. (2016). Bádateľské aktivity v prírodovednom vzdelávaní, časť B. Ukázky vytvorených metodických a pracovných materiálov z predmetu biológia. Bratislava: ŠPÚ.

Kireš, M., Ješková, Z., Ganajová, M. & Kimáková, K. (2016). Bádateľské aktivity v prírodovednom vzdelávaní, časť A. Bratislava: ŠPÚ.

Kleve, B. (2007) A study of teachers’ views on the teaching and learning of mathematics, their intentions and their instructional practice. In Ch. Bergsten, B. Greveholm, H. S. MËasøval & F. Rønning, Relating practice and research in mathematics education. Proceedings of NORMA 05, Fourth nordic conference on mathematics education (361–373). Trondheim: Tapir Academic Press.

Krajcik, J.,Blumenfeld, P. C., Marx, R. W., Bass, K. M.,Fredricks,J.&Soloway, E. (1998). Inquiry in project-based science classrooms: Initial attempts by middle school students. Journal of the Learning Sciences , 7(3–4), 313–350.

Kubiatko, M. (2016). Bol Likert ordinalista alebo intervalista? Chyby pri tvorbe a vyhodnocovaní Likertových škál. Pedagogika.sk , 7(3), 177–190.

Lederman, J., Lederman, N., Bartels, S., Pavez, J. J., Lavonen, J., Blanquet, E., Neumann, I., Kremer, K., Mamlok-Naaman, R., Blonder, R., Gaigher, E., Hatingh, A. M., Al-Lai, S. H., Lin, S., Han-Tosunoglu, C. & Yalaki, Y. (2017, srpen). Understandings of scientific inquiry: An international collaborative investigation of seventh grade students . Příspěvek prezentovaný na 12. výroční konferenci Evropské asociace pro výzkum v přírodovědném vzdělávání (ESERA), Dublin.

Lederman, J. S., Lederman, N. G., Bartos, S. A., Bartels, S. L., Meyer, A. A. & Schwarz, R. S. (2014). Meaningful assessment of learners’ understandings about scientific inquiry-the Views About Scientific Inquiry (VASI) questionnaire. Journal of research in science teaching , 51(1), 65–83.

Lederman, N. G., Lederman, J. S. & Antink, A. (2013). Nature of science and scientific inquiry as contexts for the learning of science and achievement of scientific literacy. International Journal of Education in Mathematics, Science and Technology , 1(3), 138–147.

Lederman, N. G. (1999). Teachers’ understanding of the nature of science and classroom practice: Factors that facilitate or impede the relationship. Journal of research in science teaching , 36(8), 916–929.

Linn, M. C., Davis, E. A. & Bell, P. (2004). Internet environments for science education. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum.

Maaß, K. & Euler, M. (2011). PRIMAS WP9 – Report about the survey on inquiry-based learning and teaching in the European partner countries .EU-Project PRIMAS.

Mandíková, D., Houfková, J. et al. (2012). Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti. Praha: ČŠI.

Mareš, J. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: MU.

Martinková, P. & Vlčková, K. (2014). Hodnocení reliability znalostních a psychologických testů. Informační bulletin České statistické společnosti , 4, 1–15.

MASCIL. (2014). Report on the large-scale survey about inquiry based learning and teaching in the European partner countries . Dostupné z http://www.mascil-project.eu/images/pdf/mascilD102FinalVersion.pdf

Melville, W. M., Fazio, X, Bartley, A. & Jones, D. (2008). Experience and reï¬ection: Preservice science teachers’ capacity for teaching inquiry. Journal of Science Teacher Education , 19(5), 477–494.

Merzagora, M. & Laval, D. (2016). TEMI D7.4 – International evaluation yearly report . EU-Project TEMI.

National Research Council (NRC). (2000). Inquiry and the national science education standards. Washington, D.C.: National Academy Press.

National Research Council (NRC). (2011). A Framework for K-12 science education: Practices, crosscutting concepts, and core ideas. Washington, D.C.: National Academy Press.

Nespor, J. (1987). The role of beliefs in the practice of teaching. Journal of Curriculum Studies , 19, 317–328.

Nuangchalerm, P. & Thammasena, B. (2009). Cognitive development, analytical thinking, and learning satisfaction of second grade students learned through inquiry-based learning. Asian Social Science , 5(10), 82–87.

Obst, O. (2002). Učitel ve výuce. In Z. Kalhous & O. Obst, Školní didaktika (92–120). Praha: Portál.

OECD. (2014). TALIS 2013 Results. An international perspective on teaching and learning . OECD Publishing.

Palečková, J. et al. (2007). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Poradí si žáci s přírodními vědami? Praha: ÚIV.

Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J. & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj-stav-perspektivy (225–257). Brno: MU.

Papáček, M. (2010a). Limity a šance zavádění badatelsky orientovaného vyučování přírodopisu a biologie v České republice. In M. Papáček (Ed.), Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. DiBi 2010. Sborník příspěvků semináře konaného 25.–26. března v Českých Budějovicích (145–162). České Budějovice: JČU PedF.

Papáček, M. (2010b). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? Scientia in educatione , 1(1), 33–50.

PARSEL. (2010). Publishable final aktivity report. Dostupné z https://cordis.europa.eu/docs/publications/1256/125669991-6 en.pdf

Petr, J., Ditrich, T., Zavodska, R., & Papacek, M. (2015). Inquiry based biology education in the Czech Republic: A reï¬ection of five years dissemination. In K. Maaß, B. Barzel, G. Törner, D. Wernish, D. Schäfer & K. ReizKonzebovski (Eds.), Education the educators: International approaches to scaling-up professional development in mathematic and science education. Proceedings from the conference Education the Educators (118–124). Münster: WTM – Verlag für wissenschaftliche Texte und Medien.

Petr, J. (2014). Možnosti využití úloh z biologické olympiády ve výuce přírodopisu a biologie. Inspirace pro badatelsky orientované vyučování. České Budějovice.

Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P. & Zounek, J. (2004). Elektronické dotazování jako účinná technika v současném pedagogickém výzkumu? Pedagogika , 54(1), 67–75.

PRIMAS. (2011). PRIMAS survey report on inquiry-based learning and teaching in Europe. Dostupné z http://moodle.cfosantiago.edu.pt/file.php/99/PRIMAS PROJECT Survey report on IBL.pdf

PROFILES. (2012). Inquiry-based science education in Europe: Reï¬ections from the PROFILES project. Berlin: Freie Universität Berlin. Dostupné z http://www.profiles-project.eu/Dissemination/PROFILES Book/PROFILES-D85-Book of the 1st Conference-12-11-22.pdf

Průcha, J. (2017). Moderní pedagogika. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Průcha, J. (1995). Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum.

Rocard, M., Csermely, P., Jorde, D., Lenzen, D., Walberg-Henriksson, H. & Hemmo, V. (2007). Science education now: A renewed pedagogy for the futurem Europe. European Comission, Directorate-General for Research, Science, Economy and Society, Information and Communication Unit. Brussels.

Rokos, L. & Vomáčková, V. (2017). Hodnocení efektivity badatelsky orientovaného vyučování v laboratorních pracích při výuce fyziologie člověka na základní škole a nižším stupni gymnázia. Scientia in educatione , 8(1), 1–14.

Saad, R. & Boujaoude, S. (2012). The relationship between teachers’ knowledge and beliefs about science and inquiry and their classroom practices. Eurasia Journal of Mathematics, Science and Technology Education , 8(2), 113–128.

Shami, P. A. (2001). Science curriculum for the Primary School National Institute of Science and Technical Education . Islamabad: Ministry of Education, Government of Pakistan.

Sheehan, K. (2001). E-mail survey response rates: A review. Journal of Computer-Mediated Communication , 6(2), nestránkováno. Dostupné z http://jcmc.indiana.edu/vol6/issue2/sheehan.html

Schwarz, R., Lederman, N. G. & Crawford, B. A. (2004). Developing views of nature of science in an authentic context: An explicit approach to bridging the gap between nature of science and scientific inquiry. Science Education , 88, 610–645.

Schwarz, R. S., Lederman, N. G. & Thompson, T. (2001). Grade nine students’ views of nature of science and scientific inquiry: The effects of an inquiry-enthusiast’s approach to teaching science as inquiry. The National Association for Research in Science Teaching (NARST), St. Louis, MO.

Schwarz, R. S., Lederman, N. & Lederman, J. (2008). An instrument to assess views of scientific inquiry: The VOSI questionnaire. The National Association for Research in Science Teaching (NARST), Baltimore, MD.

Sotiriou, S., Bybee, R. W. & Bogner, F. X. (2017). PATHWAYS – A case of large-scale implementation of evidence-based practice in scientific inquiry-based science education. International Journal of Higher Education , 6(2), 8–19.

Soukup, P. (2016). Užívání statistické a věcné významnosti v časopise Pedagogická orientace a Pedagogika v posledních deseti letech: pohled statistika. Pedagogická orientace , 26(2), 182–201.

Soukup, P. & Kočvarová, I. (2016). Velikost a reprezentativa výběrového souboru v kvantitativně orientovaném pedagogickém výzkumu. Pedagogická orientace , 26(3), 512–536.

Straits, W. J. & Wilke, R. R. (2002). Practical considerations for assessing inquiry-based instruction. Journal of College Science Teaching , 31(7), 432–435.

Straková, J. et al. (2002). Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: ÚIV.

Stroupe, D. (2015). Descripting “Science Practice” in Learning Settings. Science Education , 99(6), 1033–1040.

Stuchlikova, I., Petr, J. & Papacek, M. (2013). Inquiry-based teaching and future teachers’ attitudes towards it. In M. H. Hoveid & P. Gray (Eds.), Inquiry in science education and science teacher education (167–189). Trondheim: Akademika Publishing.

Stuchlíková, I. (2010). O badatelsky orientovaném vyučování. In M. Papáček (Ed.), Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. DiBi 2010. Sborník příspěvků semináře konaného 25.–26. března v Českých Budějovicích (129–135). České Budějovice: JČU PedF.

Škoda, J., Doulík, P., Bílek, M. & Šimonová, I. (2016). Learning style as a factor inï¬uencing the effectiveness of the inquiry-based science education at lower secondary schools. Journal of Baltic Science Education , 15(5), 588–601.

Škoda, J., Doulík, P., Bílek, M. & Šimonová, I. (2015). The effectiveness of inquiry based science education in relation to the learners’ motivation types. Journal of Baltic Science Education , 14(6), 791–803.

Škoda, J., Doulík, P. & Procházková, Z. (2013). Inquiry-based science education – fashionable trend or hope for science education regeneration? Technology of Education , 20(6), 6–11.

TEMI. (2014). International evaluation yearly report. Dostupné z http://teachingmysteries.eu/wp-content/uploads/2015/01/D7.2-Internal-evaluation-yearly-report.pdf

Tobin, K. & McRobie, C. J. (1996). Cultural myths as constraints to the enacted science curriculum. Science Education , 80, 223–241.

Tomášek, V., Basl, J. & Janoušková, S. (2016). Mezinárodní šetření TIMSS 2015. Národní zpráva. Praha: ČŠI.

Trautmann, N., Makinster, J. & Avery, L. (2004). What makes inquiry so hard? (And why is it worth it?). The National Association for Research in Science Teaching (NARST), Vancouver, BC.

Vácha, Z. & Ditrich, T. (2016). Efektivita badatelsky orientovaného vyučování na primárním stupni základních škol v přírodovědném vzdělávání v České republice s využitím prostředí školních zahrad. Scientia in educatione , 7(1), 65–79.

VÚP. (2016). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2016). Praha: VÚP.

VÚP. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP.

Vytlačil, J. (1969). Výběrová šetření v praxi. Praha: SEVT.

Weld, J. & Funk, L. (2005). “I’m not the science type”: Effect of an inquiry biology content course on preservice elementary teachers’ intentions about teaching science. Journal of Science Teacher Education , 16(3), 189–204.

Winter, J. C. F. & Dodou, D. (2010). Five-point Likert items: t -test versus Mann-Whitney-Wilcoxon. Practical Assessment, Research & Evaluation , 15(11), 1–12.