Zakopaný pes komunistického režimu
Pavel Kohout a možnosti memoárománového žánru
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.2443Abstrakt
Jiří Hanuš se zabývá „memoárromány“ proslulého českého spisovatele Pavla Kohouta Z deníku kontrarevolucionáře a Kde je zakopán pes. Autor se pokouší představit Kohoutův způsob vyjadřování, jeho zacházení s historií a výjimečný přínos české literatuře a historiografii. Analyzuje Kohouta jako spisovatele, jenž popisuje především myšlení socialistických intelektuálů, kteří se aktivně podíleli na budování komunistického režimu v Československu a kteří později skončili jako „děti pohlcené vlastní revolucí“. Kohoutovy romány, bez ohledu na to, jak dramaticky jsou vystavěny a jak dokládají autorovo silné ego, nabízejí mnoho zajímavých náhledů, které mohou využít historici soudobých dějin při analýzách dějin socialistických utopií a každodennosti za socialismu, ale také paradoxů komunistického režimu.