Tropos logikos

Filozofie historiografie Gustava Špeta

Abstrakt

Gustav G. Spet (1879-1937) byl jedním z oněch impozantních ruských myslitelů, kteří v prvních letech minulého století vedli revolučného posun paradigmatu napříč širokým záběrem humanitních a sociálních věd, který rezonuje dodnes. Chybí nám však celkový pohled na mnohotvárnou heterogenitu jeho intelektuálních snah. Tento článek se soustředí na význačnou mezeru v našich znalostech Speta: teorii dějin, kterou rozvíjel ve druhém desetiletí dvacátého století. Jeho teorie v mnoha ohledech předcházela „lingvistický obrat“, který se odehrál v západní historiografii v poslední čtvrtině dvacátého století a začasté je spojován s Haydenem Whitem. Ale zatímco White analyzoval historický diskurs v termínech tropologie a naratologie, pro Speta byla výpověď klíčovým logickým mechanismem, který generuje produkci textů o minulosti. Rozdíly mezi těmito dvěma přístupy, jak uzavírá článek, mohou být vysvětleny skrze skrytě kantovskou bázi Whitova myšlení, která ostře kontrastuje s explicitním hegeliánstvím Spetova uvažování.