Palackého Dějiny a historická paměť národa
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.2514Abstrakt
Tento článek rozebírá roli, kterou mělo mnohosvazkové dílo Františka Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě v konstituování moderní historické paměti českého národa. Text vychází z pojmu kolektivní paměti, jak ho definoval sociolog Maurice Halbwachs, a zaměřuje se zejména na popis a interpretaci kolektivně sdílených obrazů minulosti. Článek zkoumá vztah mezi historiografií a historickou malbou v pozdním devatenáctém a na počátku dvacátého století, především v dílech Mikoláše Alše, Luďka Marolda a Václava Brožíka. S využitím specifických příkladů, jako bitevních polí nebo symbolické architektury, článek promýšlí schopnost krajiny a míst v ní být nositelem historické paměti.