Ponímanie histórie a inštrumentalizácia obrazov minulosti v národnej ideológii Tomáša G. Masaryka na prelome 19. a 20. storočia

Abstrakt

Studie se věnuje instrumentalizaci historie v národní ideologii T. G. Masaryka na počátku 20. století. Podle autorova názoru Masaryk vědomě přehlížel dřívější cyrilometodějskou tradici. Dějiny pro něj začínaly až husitskou reformací. Dějiny „Slovenska” v Masarykových očích nabývaly charakteru dějin československého národa až do okamžiku působení českých husitů na Slovensku. Masaryk obecně stavěl na slovenském kulturním nacionalismu, ale Kollárův program mu nepřipadal dostatečný. V případě „Slovenska” nevyužíval jazykovou definici nacionalismu, ale nahradil ji historickým konstruktem ve formě spojené kulturní identity Čechů a Slováků. Tím položil důraz na politické dějiny, což v jeho očích vedlo k identifikaci Čechů a Slováků v politickém a územním smyslu slova a potlačení potenciálního patriotismu maďarského.