Pohľady maďarskej historiografie na otázku príchodu Maďarov do karpatskej kotliny a na ich vzťahy k okoliu (od polovice 19. storočia do konca 20. storočia)

Abstrakt

Konec Velké Moravy a otázka její existence hrála od konce 18. století (Juraj Papánek) zásadní roli v dějinách Slováků, a její politické dějiny jsou součástí přehledů slovenských dějin až do dneška. Poslední dny Velké Moravy spadají do období, kdy se v Karpatské kotlině objevila nová etnická skupina – Maďaři. Historici v 19. století nazývali tento proces zabráním vlasti (honfoglalás). Tento dějinný moment se stal postupně podnětem rozmanitých mýtů. Ve slovenském dějepisectví byly vytvořeny dvě teorie: pohostinská (hovořící o pohostinném přijetí Maďarů Slovany, nebo Slováky), a podrobitelská (hovořící o násilném podrobení Slovanů, nebo Slováků, Maďary). V své studii se autorka soustředí na rozbor otázky zabrání vlasti, vztahů Maďarů k místní populaci, budování maďarské státnosti a přijetí křesťanství v pracích nejvýznamnějších maďarských historiků devatenáctého a převážně dvacátého století (Mihály Horváth, Károly Szabó, Gyula Pauler, János Karácsonyi, Bálint Hóman, Gyula Németh, Erik Molnár, Gyula Moravcsik, György Györffy a Gyula Kristó), s důrazem na rozdíly v jejich přístupech a interpretacích.