K několika důvodům nezájmu o environmentální dějiny mezi českými historiky a historičkami

Abstrakt

Studie vychází z představy o nedostatečném zájmu o environmentální dějiny mezi českými historiky a historičkami. Autor se svém kritickém rozboru soustředí na texty, které v posledních dvaceti letech publikoval jeden z hlavních propagátorů této historické disciplíny u nás, Leoš Jeleček. Z obecného hlediska v nich autor shledává po stránce metodologické mnohé problémy: jsou psány s přílišnými holistickými ambicemi, jež environmentální dějin potenciálně vystavují silné kritice z narativistických pozic, či dokonce je staví mimo oblast vědy; vědomé odkazování k postulátům „zelené“ ideologie, přičemž je v nich často nereflektovaně nakládáno s pojmy; nepřesné definovaní a nedostatečně promyšlení úkolů, které by environmentální dějiny měly plnit. Podle autora se Jeleček ve svém přístupu příliš spoléhá na „objektivní“ vědu, s jejíž pomocí by bylo možné popsat přírodní prostředí i lidské společenství v minulosti. Podle autora však žádná takováto věda neexistuje, neboť její podoba podléhá širším sociálním, kulturním i dalším kontextům, v nichž se vždy vyvíjí a s nimiž zároveň interaguje.