Porovnání přístupu České republiky a vybraných zemí k výuce matematiky na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání z pohledu kurikulárních dokumentů
pdf (English)

Jak citovat

Moravcová, V., Surynková, P., & Hromadová, J. (2019). Porovnání přístupu České republiky a vybraných zemí k výuce matematiky na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání z pohledu kurikulárních dokumentů. Scientia in Educatione, 10(3), 4-32. https://doi.org/10.14712/18047106.1291

Abstrakt

Ve srovnávacích testech PISA z let 2012 a 2015 výsledky žáků České republiky v testování matematické gramotnosti odpovídaly průměru zemí OECD, v dlouhodobém srovnání se tyto výsledky mírně zhoršují. Jiné evropské státy se srovnatelným HDP a podobným sociálně-kulturním vývojem, konkrétně Estonsko, Slovinsko a Polsko, však dosahují v uvedených letech nepatrně či významně lepších výsledků. Pátrání po příčinách tohoto rozdílu vede mimo jiné ke zkoumání kurikula matematiky těchto států. V příspěvku předkládáme stručný přehled vzdělávacích systémů vybraných zemí a kvalitativní srovnávací analýzu příslušných kurikulárních dokumentů pro nižší sekundární vzdělávání. Důraz je kladen na odlišnosti od kurikula České republiky zejména s ohledem na formulace cílů, řazení a obsah učiva a požadované výstupní úrovně žáků. V poslední kapitole uvádíme nejvýznamnější zjištěné rozdíly (nejnižší počet hodin výuky matematiky, absence obecných matematických cílů a kompetencí, chybějící důraz na domácí přípravu, absence jednotného testování a nedostatečně podrobný obsah a výstupy vzdělávání), které by mohly být inspirací pro
zkvalitnění českého kurikula matematiky.

https://doi.org/10.14712/18047106.1291
pdf (English)

Reference

Abdelfattah, F. & Lam, J. (2018). Linking homework to achievement in mathematics: An examination of 8th grade Arab participation in TIMSS 2015. International Journal of Instruction, 11(4), 607–624. https://doi.org/10.12973/iji.2018.11438a

Akiba, M., LeTendre, G.K. & Scribner, J.P. (2007). Teacher quality, opportunity gap, and national achievement in 46 countries. Educational Researcher, 36(7), 369–387. https://doi.org/10.3102/0013189X07308739

Afanasjev, J. & Lepmann, T. (2006). The development of the Estonian national school mathematics curriculum in 1990–2005. Online submission, paper presented at the Teaching mathematics: Retrospective and perspectives international conference (7th, Tartu, Estonia, May 12–13). Available from https://eric.ed.gov/?id=ED495299

Anczewska, M. & Charzy´nska, K. (2012). Educational assessment of pupils in Poland. SA-eDUC JOURNAL, 9(1), 1–9.

Anderson, L.W. & Krathwohl, D.R. (Eds.). (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing. A revision of Bloom’s taxonomy of educational objectives. New York: Longman.

Blank, R.K. (2013). Science instructional time is declining in elementary schools: What are the implications for student achievement and closing the gap? Science Education, 97(6), 830–847. https://doi.org/10.1002/sce.21078

Blomeke, S., Olsen, R. & Suhl, U. (2016). Relation of student achievement to the quality of their teachers and instructional quality. In T. Nilson & J.-E. Gustafsson (Eds.), Teacher quality, instructional quality and student outcomes. A series of in-depth analyses based on data of the international association for the evaluation of educational achievement (IEA), Volume 2 (21–50). Cham: Springer Open.

Bray, M. & Thomas, R.M. (1995). Levels of comparison in educational studies. Different insights from different literatures and the value of multilevel analyses. Harvard Educational Revue, 65(3), 472–490. https://doi.org/10.17763/haer.65.3.g3228437224v4877

Brezovar, D., et al. (2013). Matematična kompetenca in osnovne kompetence v znanosti in tehnologiji. Ljubljana: Andragoški center Slovenije. Available from https://mm.acs.si/pismenost/doc/2013/Matematika znanost tehnologija.pdf

Cattaneo, M. A., Oggenfuss, Ch. & Wolter, S.C. (2016). The more, the better? The impact of instructional time on student performance. IZA Discussion Paper, No. 9797, 1–22.

Cheema, J.R. & Sheridan, K. (2015). Time spent on homework, mathematics anxiety and mathematics achievement: Evidence from a US sample. Issues in Educational Research, 25(3), 246–259.

Cooper, H., Robinson, J. & Patall, E. (2006). Does homework improve academic achievement? A synthesis of research, 1987–2003. Review of Educational Research, 76(1), 1–62.

Čerych, L., et al. (1999). Czech education and Europe. Prague: Education policy association.

ČSÚ. (2008). Metodika. Mezinárodní klasifikace vzdělávání (ISCED 97). Praha: Český statistický úřad. Available from https://www.czso.cz/documents/10180/20536112/022608.pdf/c483e906-0604-4212-824e-acc7cd9b2cf3?version=1.0

ČŠI. (2016). Rozdíly mezi školami v matematické gramotnosti. Sekundární analýzy výsledků mezinárodního šetření PISA. Praha: ČŠI. Available from https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF el. publikace/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a1et%c5%99en%c3%ad/PISA SA rozdily matgra.pdf

ČŠI. (2018). K povinnosti vypracovávání domácích úkolů. Available from http://www.vzdelavacisluzby.cz/dokumenty/banka-souboru/3636481.pdf [retrieved March 2019]

Desimone, L.M. & Long, D. (2010). Teacher effects and the achievement gap: Do teacher and teaching quality influence the achievement gap between black and white and high-and low-SES students in the early grades. Teachers College Record, 112(12), 3024–3073.

Dettmers, S., Trautwein, U. & Lüdtke, O. (2009). The relationship between homework time and achievement is not universal: evidence from multilevel analyses in 40 countries. School Effectiveness and School Improvement, 20(4), 375–405. https://doi.org/10.1080/09243450902904601

Dvořák, D. (2015). Proměny kurikulárního diskurzu: o aktérech, standardech a ledních medvědech. In D. Greger (Ed.), Srovnávací pedagogika: Proměny a výzvy (101–117). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

Earnets, D. & Amador, J. M. (2019). Lessons planimation: prospective elementary teachers’ interactions with mathematics curricula. Journal of Mathematics Teacher Education, 22(1), 37–68. https://doi.org/10.1007/s10857-017-9374-2

Eurostat. (2017a). Purchasing power adjusted GDP per capita. Available from https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&pcode=sdg 10 10&language=en [retrieved November 2018]

Eurostat. (2017b). GDP per capita in PPS. Available from https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin=1 [retrieved November 2018]

Eurydice. (2008). The system of education in Poland. Warszawa: Eurydice.

Eurydice. (2009). National testing of pupils in Europe: Objectives, organisation and use of results. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency. https://doi.org/10.2797/18294

Eurydice. (2014). The system of education in Poland. Warszawa: Eurydice.

Eurydice. (2017). The education system in the Republic of Slovenia 2016/2017. Ljubljana: Eurydice.

Güven, U. & Ak¸cay, A.O. (2019). Trends of homework in mathematics: Comparative research based on TIMSS study. International Journal of Instruction, 12(1), 1367–1382. https://doi.org/10.29333/iji.2019.12187a

HTM. (2011). P˜ohikooli riiklik ˜oppekava. Tallin, Toompea: Haridus- jaTeadusministeerium. Available from https://www.riigiteataja.ee/akt/114012011001 [retrieved November 2018]

HTM. (2014). National curriculum for basic schools. Available from https://www.riigiteataja.ee/en/eli/524092014014/consolide [retrieved November 2018]

Janík, T., et al. (2011). Kvalita školy a kurikula: od expertního šetření ke standardu kvality. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP.

Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-634

Janík, T., Maňák, J. & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.

Janík, T., Maňák, J., Knecht, P. & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–35. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.109

Ježková, V., et al. (1996). Vzdělávací systémy v zahraničí. Praha: Karolinum.

Ježková, V. & Walterová, E. (1997). Vzdělávání v zemích Evropské unie. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Centrum evropských studií.

Karc, E. (2003). System zarz˛adzania o´swiat˛a a reforma edukacji w Polsce. In J. Prokop (Ed.), K otázkám srovnávací pedagogiky (165–170). Praha: Karolinum.

Lavy, V. (2015). Do differences in schools’ instruction time explain international achievement gaps? Evidence from developed and developing countries. The Economic Journal, 125(588), F397–F424. https://doi.org/10.1111/ecoj.12233

Maňák, J. (1992). Problematika domácích úkolů na základní škole. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

Maňák, J., Janík, T. & Švec, V. (2008). Kurikulum v současné době. Brno: Paido.

Martin, M.O., et al. (Eds.). (2008). TIMSS 2007 International Mathematics Report. Chestnut Hill, MA: International Study Center.

Martínková, P., Goldhaber, D. & Erosheva, E. (2018). Disparities in ratings of internal and external applicants: A case for model-based inter-rater reliability. PLoS ONE, 13(10), e0203002. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0203002

MEN. (2008). Podstawa programowa kszta lcenia ogólnego dla gimnazjów i szkól ponadgimnazjalnych, których uko´nczenie umo˙zliwia uzyskanie ´swiadectwa dojrzalo´sci po zdaniu egzaminu maturalnego. Warszawa: Ministerstwo Edukacji Narodowej. Available from http://www.dbg.vdg.pl/attachments/article/10/rozporzadzenie 20081223 zal 4.pdf [retrieved November 2018]

MER. (2018a). Ministry of Education and Research (Estonia). Available from https://www.hm.ee/en [retrieved November 2018]

MER. (2018b). National curriculum for basic schools: Appendix 3. Available from https://www.hm.ee/en/national-curricula-2014 [retrieved November 2018]

MESS. (2018). Ministry of Education, Science and Sport (Slovenia). Available from http://www.mizs.gov.si/en/ [retrieved October 2018]

MNE. (2018). Ministry of National Education (Poland). Available from http://en.men.gov.pl/ [retrieved October 2018]

MIZŠ. (2018a). Osnovo šolstvo. Available from http://www.mizs.gov.si/si/ delovna podrocja/direktorat za predsolsko vzgojo in osnovno solstvo/osnovno solstvo/ [retrieved November 2018]

MIZŠ. (2018b). Matematika – Učni načrt. Available from http://www.mizs.gov.si/si/delovna podrocja/direktorat za predsolsko vzgojo in osnovno solstvo/osnovno solstvo/ucni nacrti/ [retrieved November 2018]

MŠMT. (2001). National programme for the Development of Education. White paper. Praha: ÚIV. Available from http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodniprogram- rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblastivzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol

MŠMT. (2007). Framework Educational Programme for Basic Education. Available from http://www.msmt.cz/file/9481 1 1

MŠMT. (2011). Doporučené učební osnovy předmětů ČJL, AJ a M pro základní školu. Available from http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2011/03/Doporucene-ucebni-osnovy-predmetu-CJL-AJ-a-M-pro-zakladni-skolu.pdf

MŠMT. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Available from http://www.msmt.cz/file/43792/

MŠMT. (2018a). Harmonogram. Available from http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/harmonogram [retrieved November 2018]

MŠMT. (2018b). Ministry of Education, Youth and Sports (Czech Republic). Available from http://www.msmt.cz/?lang=2 [retrieved October 2018]

Mullis, I.V. S., et al. (Eds.). (2001). TIMSS assessment frameworks and specifications 2003. Chestnut Hill, MA: International Study Center.

Mullis, I.V. S., et al. (Eds.). (2012). TIMSS 2011 international results in mathematics. Chestnut Hill, MA: International Study Center.

Mullis, I.V. S., et al. (Eds). (2016). TIMSS 2015 international results in mathematics. Chestnut Hill, MA: International Study Center.

Mullis, I.V. S., Martin, M.O. & Loveless, T. (2016). 20 Years of TIMSS: International trends in mathematics and science achievement, curriculum, and instruction. Chestnut Hill, MA: International Study Center.

OECD. (2004). Learning for tomorrow’s world. First results from PISA 2003. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2013a). PISA 2012 assessment and analytical framework: Mathematics, reading, science, problem solving and financial literacy. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2013b). PISA 2012 results: What makes schools successful (Volume IV): Resources, policies and practices. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2014a). PISA 2012 results in focus. What 15-year-olds know and what they can do with what they know. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2014b). PISA 2012 results: What students know and can do. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2014c). Does homework perpetuate inequities in education? PISA in Focus, No. 46, 1–4. https://doi.org/10.1787/5jxrhqhtx2xt-en

OECD. (2016). Education policy outlook: Estonia. Paris: OECD Publishing.

OECD. (2018). PISA 2015. Results in focus. Paris: OECD Publishing.

Pešková, K., Spurná, M. & Knecht, P. (2017). Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ. Orbis Scholae, 11(2), 99–124. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.271

Průcha, J. (1999). Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál.

Průcha, J. (2012). Srovnávací pedagogika. Praha: Portál.

Rivkin, S. G. & Schiman, J.C. (2013). Instruction time, classroom quality, and academic achievement. The Economic Journal, 125(588), F425–F448. https://doi.org/10.3386/w19464

Roter, A. (2003). Reforma szkolnictwa w Polsce a priorytety Unii Europejskiej. In J. Prokop (Ed.), K otázkám srovnávací pedagogiky (39–43). Praha: Karolinum.

Santiago, P., et al. (2016). OECD reviews of school resources: Estonia 2016. Paris: OECD Publishing.

Slavík, J. & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262–286.

Straková, J. (2007). Kurikulární reforma z pohledu šetření Kalibro. Pedagogika, 57(1), 21–36.

Straková, J. (2015). Mezinárodní výzkumy vědomostí a dovedností: historie a současnost. In D. Greger (Ed.), Srovnávací pedagogika: Proměny a výzvy (83–99). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

UNESCO. (2018). International standard classification of education. Available from http://uis.unesco.org/ [retrieved October 2018]

Walterová, E. (1994). Kurikulum. Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

Walterová, E. (2006). Srovnávací pedagogika. Vývoj a proměny v globálním kontextu. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Wiseman, A.W. (2010). The impact of international achievement studies on national education policymaking. Bingley: Emerald Group Publishing Limited.

Wi´sniewski, J. (2007). Secondary educatione in Poland: 18 years of changes. Conference paper for fourth ECA education conference, Tirana, 24–26 October 2007. Available from http://siteresources.worldbank.org/EXTECAREGTOPEDUCATION/Resources/444607-1192636551820/Secondary education in Poland jwi 4r.pdf

Woessmann, L. (2016). The importance of school system: Evidence from international difference in student achievement. Journal of Economic Perspectives, 30(3), 3–32. https://doi.org/10.1257/jep.30.3.3