Několik úvah o české historiografii po roce 1989

Remarks on Czech historiography since 1989

Abstrakt

Článek se zabývá stavem historického bádání v Československu (České republice) po roce 1989, v komparativní regionální perspektivě. První část textu pojednává fenomén relativního opoždění české diskuse o dopadech komunistického režimu na historiografii. Autor shrnovaného článku zastává názor, že vzhledem k tomuto časovému posunu dospěla česká historiografie k daleko sofistikovanější a metodologicky propracovanější debatě než na počátku 90. let 20. století dosáhli v obdobných diskusích polští, němečtí a slovenští historici. Druhá část článku se věnuje hlavním výzkumným tématům soudobé české historiografie, počínaje husitským hnutím, přes národní obrození k problému odsunu německého obyvatelstva z Československa po roce 1945. Podle autora dokazují nedávné kritické hlasy vůči tradiční interpretaci imanentně demokratického, mírového a jedinečného charakteru meziválečného Československa přesvědčivěji demokratičnost a profesní kvality současné české historické vědy než „patriotická“ obrana národních hodnot.