Abstract
The paper presents the results of an experiment which sought to verify the usability of the MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) research tool in Czech primary schools. Selected psychometric properties of the scale were tested as a complex unit and also within individual segments. The findings were compared with the results of the first usage of the tool during a nationwide research of environmental literacy performed in the USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), which involved sixth- and eighthgraders. The target group for the research presented in this paper were pupils in sixth through ninth grades attending primary schools in the Žatec region. Evidence for the validity of the interpretation of the data obtained was discussed in all areas recommended by the Standards of Educational and Psychological Testing (AERA, APA & NCME, 2014). In most cases, a satisfactory set of evidence was produced to support the use of the scale for the benefit of pupils attending 5th–8th grades of a primary school. The reliability of the attitude scales, actions and sensitivity, documented by the coefficients of their internal consistency, was within acceptable values (α > 0.75), which is why the scales may be recommended for conducting research. The knowledge scale, on the other hand, indicated low reliability (α = 0.55). Its applicability is still possible, yet the data must be interpreted carefully with respect to their reliability.
References
AERA, APA & NCME. (2014). Standards for educational and psychological testing. Washington, DC: American Educational Research Association.
Andrews, K.E., Tressler, K. D. & Mintzes, J. J. (2008). Assessing environmental understanding: an application of the concept mapping strategy. Environmental Education Research, 14(5), 519–536.
Bezouška, A. & Činčera, J. (2007). Vliv environmentální profilace středních škol an proenvironmentální postoje a jednání studentů. Envigogika, 2(3). doi: 10.14712/18023061.20
Blažek, R. & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. Praha: ČŠI.
Bronven, D., Stanisstreet, M. & Boyes, E. (2004). How can we best reduce gobal waming? School students’ ideas’and misconceptions. International Journal of Environmental Studies, 61(2), 211–222. doi: 10.1080/0020723032000087907
Brown, J. D. (2002). The Cronbach alpha reliability estimate. Shiken: JALT Testing & Evaluation SIG Newsletter, 6(1), 17–18.
Bragg, R., Wood, C., Barton, J. & Pretty, J. (2013). Measuring connection to nature in children aged8–12: A robust methodology for the RSPB. University of Essex.
CERMAT. (2017). Jednotná přijímací zkouška 2017. Analýza uchazečů o studium na SŠ a jejich výsledky. Praha: CERMAT.
Cronbach, L. J. (1951). Coefficient Alpha and the internal structure of tests. Psychometrika, 16(3), 297–334.
Činčera, J. & Štěpánek, P. (2007). Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika, 2(1). doi: 10.14712/18023061.12
Činčera, J. (2013). Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro starší školní věk a střední školy. Envigogika, 8(5). doi: 10.14712/18023061.414
ČŠI (2017). Výběrové zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol ve školním roce 2016/2017 – závěrečná zpráva. Praha: ČŠI.
ČŠI (2018). Registr inspekčních zpráv. Praha: Česká školní inspekce. Dostupné z https://www.csicr.cz/Dokumenty/Inspekcni-zprávy
ČSÚ (2018a). Správní obvod Žatec. Praha: Český statistický ústav. Dostupné z https://www.czso.cz/ csu/xu/spravni obvod zatec
ČSÚ (2018b). Statistická ročenka Ústeckého kraje. Praha: Český statistický ústav. Dostupné z https://www.czso.cz/ csu/statisticka-rocenka-usteckeho-kraje-2017
ČSÚ (2018c). Statistická ročenka České republiky. Praha: Český statistický ústav. Dostupné z https://www.czso.cz/csu/statisticka-rocenka-ceske-republiky
Daniš, P. (2013). Nové vymezení environmentální gramotnosti a návrh na její mezinárodní testování v PISA 2015. Envigogika, 8(3). doi: 10.14712/18023061.385
Gul, S. & Yesilyurt, S. (2011). A study on primary and secondary school students’ misconceptions about Greenhouse Effect (Erzurum Sampling). International Electronic Journal of Environmenal Education, 1(3), 193–202.
Hendl, J. (2015). Přehled statistických metod. Praha: Portál.
Hollweg, K. S. Taylor, J. R., Bybee, R.W., Marcinkowski, T. J., McBeth, W.C. & Zoido, P. (2011). Developing a framevork for assessing environmental literacy. Washington, DC: North American Association for Environmental Education.
Hromádka, Z. (2010). Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy. Disertační práce, Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
Hungerford, H. R. & Volk, T. L. (1990). Changing learner behavior through environmental education. The Journal of Environmental Education, 21(3), 8–21.
Hungerford, H.R., Volk, T., Wilke, R., Champeau, R., Marcikowski, T., May, T., Bluhm, W. & McKeown-Ice, R. (1994). Environmental literacy Framework. Environmental Education Literacy Consorcium, University of South Illiois.
Hungerford, H.R., Volk, T. L., McBeth, W.C. & Bluhm, W. J. (2009). Middle school environmental literacy survey. Carbondale, IL: Center for Instruction, Staff Development, and Evaluation.
Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 1–16.
Jeffries, H., Stanisstreet, M. & Boyes, E. (2001). Knowledge about the Greenhouse Effect: Have college students iproved? Research in Science and Technological Education, 19(2), 205–221. doi: 10.1080/02635140120087731
Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování [Disertační práce]. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta. doi: 10.13140/RG.2.1.3858.0724
Kuder, G.F. & Richardson, M.W. (1937). The theory of the estimation of test reliability. Psychometrika, 2(3), 151–160. doi: 10.1007/BF02288391
Kulich, J. & Dobiášová, M. (2003). Průzkum ekogramotnosti. Bedrník, příloha časopisu, 1(2).
KÚ Ústeckého kraje (2011). Problémová analýza Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: KÚ Ústeckého kraje.
Lane, S. (2014). Validity evidence based on testing consequences. Psicothema, 26(1), 127–135. doi: 10.7334/psicothema2013.258
Mareš, P., Rabušic, L. & Soukup, P. (2015). Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita.
McBeth, W. & Volk, T. L. (2010). The national environmental literacy project: A baseline study of middle grade students in the United States. The Journal of Environmental Education, 41(1), 55–67.
McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Meyers, R. (2008). National environmental literacy assessment project: Year 1, national baseline study of middle grades students final research report. U.S. Environmental Protection Agency.
McBeth, W., Hungerford, H., Marcinkowski, T., Volk, T. L. & Cifranick, K. (2011). The national environmental literacy assessment, phase two: Measuring the effectiveness of North American environmental education programs with respect to the parameters of environmental literacy. NOAA.
MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT.
MPSV (2015). Projekt „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti . Praha: MPSV. Dostupné z https://www.esfcr.cz/mapa/int us6 30.html
NAAEE (2010). Excellence in environmental education: Guidelines for learning (K-12). Washington: NAAEE.
Nastoulas, I., Marini, K. & Skanavis, C., (2017). Middle school students environmental literacy assessment in Thessaloniki, Greece. In Anwar, S., Sergany, M. E. & Ankit, A. (Eds.), Health and Environment Conference Proceedings (pp. 198–209). Dubai: Hamdan Bin Mohammed Smart University.
NÚV (2018). Environmentální výchova jako průřezové téma. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z http://www.nuv.cz/file/3226/
Palmer, J.A. (2003). Environmental education in the 21st century. London: New York.
Pastorová, M. (Ed.). (2011). Doporučené očekávané výstupy. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Penuel, W.R., Bienkowski, M., Gallagher, L., Korbak, C., Sussex, W., Yamaguchi, R. & Fishman, B. J. (2006). GLOBE Year 10 evaluation: Into the next generation. Menlo Park, CA: SRI International.
Roth, C.E. (1992). Environmental literacy: Its roots, evolution, and directions in the 1990s. Columbus: ERIC Clearingouse for Science, Mathematics and Environmental Education.
Rios, J. & Wells, C. (2014). Validity evidence based on internal structure. Psicothema, 26(1), 108–116. doi: 10.7334/psicothema2013.260
Sekaran, U. (1992). Research methods for business: A skill building approach. 2nd ed. New York, NY: Wiley.
Shapiro, S. S. & Wilk, M.B. (1965). An analysis of variance test for normality (complete samples). Biometrika, 52(3 & 4), 591–611. doi: 10.1093/biomet/52.3-4.591
Shoukri, M.M. & Edge, V. L. (1996). Statistical methods for health sciences. Boca Raton: CRC Press.
Schovajsová, J. (2010). Současný stav environmentální výchovy na základních školách – vybrané aspekty environmentální gramotnosti dětí mladšího školního věku [Disertační práce]. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta.
Sireci, S. & Faulkner-Bond, M. (2014). Validity evidence based on test content. Psicothema, 26(1), 100–107. doi: 10.7334/psicothema2013.256
Sireci, S. & Padila, J. L. (2014). Validating assessments: Introduction to the special section. Psicothema, 26(1), 97–99. doi: 10.7334/psicothema2013.255
Stevenson, K.T., Peterson, M. N., Bondell, H. D., Mertig, A. G. & Moore, S.E. (2013). Environmental, institutional, and demographic predictors of environmental literacy among middle school children. PLoS ONE, 8(3). doi: 10.1371/journal.pone.0059519
Stevenson, K.T., Carrier, S. J. & Peterson, M.N. (2014). Evaluating strategies for inclusion of environmental literacy in the elementary school classroom. Electronic Journal of Science Education, 18(8), 1–17.
Svobodová, S. (2013). Vliv environmentální výchovy na úroveň ekogramotnosti žáků základních škol regionu Žatec [Diplomová práce]. Praha: ČZU.
Svobodová, S. (2016). Vliv úrovně ekologické gramotnosti učitelů na úroveň ekologické gramotnosti žáků vybraných škol v regionu Žatec [Diplomová práce]. Praha: UK.
Škoda, J. & Doulík, P. (2007). Tvorba a hodnocení didaktických testů: cvičebnice pro studenty učitelství a účastníky kurzu DPS. Ústí nad Labem: UJEP.
Tavakol, M. & Dennick, R. (2011). Making sense of Cronbach’s alpha. International Journal of Medical Education, 2011(2), 53–55. doi: 10.5116/ijme.4dfb.8dfd
UNESCO (1975). The Belgrade Charter. A global framework for environmental education. Paris: UNESCO. Dostupné
z http://unesdoc.unesco.org/images/0001/000177/017772eb.pdf, cit. 6. 11. 2017.
UNESCO (1977). Intergovernmental conference on environmental education – Final report. United Nations.
Vacínová, M. & Matějček, T. (2013). Intergenerational differences in personal relationship to nature. Envigogika, 8(2). doi: 10.14712/18023061.384
van Petegem, P. & Blieck, A. (2006). The environmental worldview of children: a cross-cultural perspective. Environmental Education Research, 12(5), 625–635.
Volk, T. & McBeth, B. (1998). Environmental literacy in the United States: What should be. . . , What is. . . , Getting from here to there. (A Report funded by the United States Environmental Protection Agency and submitted to the Environmental Education and Training Partnership, North American Association for Environmental Association.) Washington, DC: EETAP/NAAEE.