Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu mentorských rozhovorů
pdf

Jak citovat

Němečková, L., & Pavlasová, L. (2020). Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu mentorských rozhovorů. Scientia in Educatione, 10(2), 20-43. https://doi.org/10.14712/18047106.1564

Abstrakt

Pedagogická praxe je jednou z důležitých součástí přípravy budoucího učitele a klíčové místo v jejím průběhu zaujímají mentorské rozhovory mezi studentem a garantem praxe. Článek popisuje analýzu mentorských rozhovorů u studentů učitelství biologie, které byly vedeny s cílem zjistit, kterými aspekty výuky se studenti zabývají, které opomíjí a které jim případně působí potíže. Zaměřily jsme se na oborově specifické jevy v hodinách přírodopisu a biologie v pěti oblastech: cíle výuky, rozsah a obsah učiva, způsob práce s učivem/pomůckami, chyby učitele a žáků a oblíbenost témat a motivace. Respondenty výzkumného šetření byli studenti učitelství biologie (n = 35), kteří v rámci svého navazujícího magisterského studia absolvovali praxe na základních či středních školách. Nejčastěji studenti stanovovali pouze kognitivní výukové cíle a ty byly formulovány především pomocí obsahu učiva. Klíčové kompetence a aktivní slovesa byla při stanovení cílů použita v malé míře. Rozsah učiva byl nejčastěji určován kmenovou učitelkou příp. zvyklostmi dané školy, prezentované organismy poté nejčastěji pomocí učebnice. Velká část respondentů byla schopna uvést konkrétní chyby, kterých se při výuce dopustili, ovšem k chybám žáků se respondenti až na jednu výjimku nevyjadřovali. Jako nejběžnější způsob motivace žáků byla uváděna názornost použitím různých výukových pomůcek. Domníváme se, že zjištěné výsledky mohou přispět ke zkvalitňování přípravy studentů učitelství biologie zejména v oblasti vedení mentorských rozhovorů při souvislých pedagogických praxích.

https://doi.org/10.14712/18047106.1564
pdf

Reference

Aderibigbe, S.A., Colucci-Gray, L. & Gray, D. (2014). Mentoring as a collaborative learning journey for teachers and student teachers: a critical constructivist perspective. Teacher Education Advancement Network Journal (TEAN), 6(3), 17–27.

Altmann, A. (1975). Přírodniny ve vyučování biologii a geologii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Altmann, A. & Jakešová, M. (1975). Metody a zásady ve výuce biologii. Praha: SPN.

Barbetta, P.M., Norona, K. L. & Bicard, D. F. (2005). Classroom behavior management: A dozen common mistakes and what to do instead. Preventing School Failure: Alternative Education for Children and Youth, 49(3), 11–19.

Barnett, E. & Friedrichsen, P. J. (2015). Educative mentoring: How a mentor supported a preservice biology teacher’s pedagogical content knowledge development. Journal of Science Teacher Education, 26(7), 647–668.

Bernshausen, D. & Cunningham, C. (2001, březen). The role of resiliency in teacher preparation and retention. Příspěvek prezentovaný na konferenci American Association of Colleges for Teacher Education 53rd Annual Meeting, Dallas.

Blažek, R. & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. ČŠI, Praha.

Byčkovský, P. & Kotásek, J. (2004). Nová taxonomie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.

Dytrtová, R. (2009). Učitel – Příprava na profesi. Praha: Grada Publishing, a. s.

Hanzalová, P. (2019). Oblíbenost témat výuky přírodopisu na 2. stupni základní školy [Diplomová práce]. Praha: UK. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/200123

Havel, J. (2001). Rozvíjení pedagogických dovedností pohledem studentů. Pedagogická orientace, 11(4), 64–75.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hobson, A. J. (2002). Student teachers’ perceptions of school-based mentoring in initial teacher training (ITT). Mentoring and tutoring, 10(1), 5–20.

Hrabí, L. (2007). Názory žáků a učitelů na učebnice přírodopisu. Pedagogická orientace, 17(4), 28–34.

Jáč, M. (2017a). Proteosyntéza eukaryot: hledání cesty od znalosti pojmů k hlubšímu porozumění buněčným procesům ve výuce biologie. In J. Slavík, J. Stará, K. Uličná & P. Najvar, et al., Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání (283–308). Brno: Masarykova univerzita.

Jáč, M. (2017b). Pozorování a porovnávání ve výuce přírodopisu. In J. Slavík, J. Stará, K. Uličná & P. Najvar, et al., Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání (267–282). Brno: Masarykova univerzita.

Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.

Janík, T., Lokajíčková, V. & Janko, T. (2012). Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis scholae, 6(1), 27–55. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.31

Janík, T., Píšová, M., & Spilková, V. (2014). Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133–158. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.61

Janštová, V. (2016). Vliv praktické výuky na motivaci žáků středních škol ke studiu biologie [Disertační práce]. Praha: UK. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120124

Jelemenská, P. (2007). Problém vytvorenia učebného prostredia v odborových didaktikách. Didaktika biológie z pohľadu modelu didaktickej rekonštrukcie. Pedagogika, 57(2), 153–165.

Juklová, K. (2013). Začínající učitel z pohledu profesního vývoje. Hradec Králové: Gaudeamus.

Kalhous, Z. & Obst, O. (2000). Školní didaktika. Olomouc: Univerzita Palackého.

Keller, J. M. (2000, únor). How to integrate learner motivation planning into lesson planning: The ARCS model approach. Příspěvek prezentovaný na konferenci VII Semanario, Santiago. Dostupné z https://app.nova.edu/toolbox/instructionalproducts/ITDE 8005/weeklys/2000-Keller-ARCSLessonPlanning.pdf

Knecht, P. & Janík, T. (2008). Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. In P. Knecht & T. Janík, et al., Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu (9–17). Brno: Paido.

Košťálová, H. & Hausenblas, O. (2004). Plánování pozpátku. Kritické listy, 16, 13–17.

Kubiatko, M. (2012). Bez prírodopisu to nejde alebo ako ho vnímajú žiaci základných škôl. Studia paedagogica, 16(2), 75–88.

Kubiatko, M. & Vlčková, J. (2011). Návrh výzkumného nástroje na zkoumání postojů žáků 2. stupně ZŠ k přírodopisu. Scientia in educatione, 2(1), 49–67.

Kuruc, M. (2016). Motivace a sebe-regulace v přípravě budoucích pedagogů. In V. Švec, K. Lojdová & B. Pravdová (Eds.), Sborník z konference Učitelské praxe – současné poznatky a perspektivy (166–171). Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P210-8274-2016

Kyriacou, C. (2004) Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál.

Lidstone, J.G. (1990). Researching the use of textbooks in geography classrooms. Internationale Schulbuchforschung, 12(4), 427–444.

Lojdová, K. (2014). „Cítil jsem se jako bachař. Reflexe nové sociální role studenty učitelství na praxi. In J. Nehyba, J. Kolář, M. Dubec, V. Smékal, K. Brücknerová, L. Muchová, D. Moree, J. Vaněk, P. Svojanovský, K. Lojdová & J. Mareš (Eds.), Reflexe mezi lavicemi a katedrou (87–97). Brno: Masarykova univerzita.

Malcová, K. & Janštová, V. (2018). Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory biologie žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia? Biologie – Chemie – Zeměpis, 27(1), 23–34.

Maňák, J. (2007). Učebnice jako kurikulární projekt. In J. Maňák & P. Knecht (Eds.), Hodnocení učebnic (24–30). Brno: Paido.

Maršák, J. & Janoušková, S. (2006, prosinec). Trendy v přírodovědném vzdělávání. Metodický portál RVP. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1055/trendy-v-prirodovednem-vzdelavani.html/

Marzano, R. J. & Kendall, J. S. (2007). The new taxonomy of educational objectives. California: Corwin Press.

Marzano, R. J. & Kendall, J. S. (2008). Designing & assessing educational objectives. Applying the new taxonomy. California: Corwin Press.

Mazáčová, N. (2014). Vybrané problémy obecné didaktiky. Praha: Univerzita Karlova.

Moss, C. M. & Brookhart, S.M. (2012). Learning targets: Helping students aim for understanding in today’s lesson. Alexandria: ASCD.

MŠMT. (2016). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: NÚV. Dostupné z http://www.msmt.cz

MŠMT. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: NÚV. Dostupné z http://www.msmt.cz

Nelešovská, A. & Svobodová, J. (2005). Reflexe připravenosti učitelů na tvorbu ŠVP ZV. In R. Jandová (Eds.), Sborník z konference Příprava učitelů a aktuální proměny v základním vzdělávání (20–22). České Budějovice: JČU.

Němečková, L. & Pavlasová, L. (2018). Changes in professional vision in preservice teachers after watching own lesson. In J. Fejfar, M. Fejfarová, M. Flégl, M. Houška, J. Husák, I. Krejčí, H. Urbancová & M. Hruška (Eds.), Proceedings of 15thinternational conference efficiency and responsibility in education 2018 (250–256). Praha: Czech University of Life Sciences.

Papáček, M. (2010). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? Scientia in educatione, 1(1), 33–49.

Pasch, M., et al. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.

Pavlasová, L. (2014). Přehled didaktiky biologie. Praha: Univerzita Karlova.

Pavlasová, L. (2017a). Komár sedne, bodne, saje aneb skupinové opakování orgánových soustav členovců. In J. Slavík, et al. (Eds.), Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání (259–266). Brno: Masarykova univerzita.

Pavlasová, L. (2017b). Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy. Scientia in educatione, 8(2), 84–99.

Pavlasová, et al. (2015). Přírodovědné exkurze ve školní praxi. Praha: Univerzita Karlova.

Pavlasová, L., Stará, J., Vondrová, N., Novotná, M., Robová, J. & Uličná, K. (2017). Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací. Pedagogika, 68(1), 5–24. https://doi.org/10.14712/23362189.2017.625

Pravdová, B. (2013). Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy. Pedagogická orientace, 23(2), 174–194.

Rocard, M., et al. (2007). Science education now: A renewed pedagogy for the future of Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities.

Simpson, A., Vondrová, N. & Žalská, J. (2018). Sources of shifts in pre-service teachers’ patterns of attention: the roles of teaching experience and of observational experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 21(6), 607–630. https://doi.org/10.1007/s10857-017-9370-6

Sitná, D. (2009). Metody aktivního vyučování. Praha: Portál.

Skalková, J. (2007). Obecná didaktika. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a. s.

Skalková, J. (2007). Kategorie cíle, kompetence, jejich vzájemný vztah a význam pro obsah vzdělávání v kontextu současnosti. Orbis scholae, 2(1), 7–20.

Stará, J. & Starý, K. (2018) Výukové cíle aneb cesta tam a zase zpátky. Pedagogika, 68(2), 107–129. https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1033

Stuckey, M., Hofstein, A., Mamlok-Naaman, R. & Eilks, I. (2013). The meaning of ‘relevance’ in science education and its implications for the science curriculum. Studies in Science Education, 49(1), 1–34. https://doi.org/10.1080/03057267.2013.802463

Sultana, Q. & Klecker, B. M. (1999, listopad). Evaluation of First-Year Teachers’ Lesson Objectives by Bloom’s Taxonomy. Příspěvek prezentovaný na konferenci The twenty-eight annual conference of the mid-south education research association, Washington, DC. Dostupné z https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED436524.pdf

Škoda, J. & Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, 19(3), 24–44.

Švaříček, R. & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha: Portál.

Švec, V. (2017). Faktory ovlivňující rozvoj pedagogických dovedností studentů. Pedagogická orientace, 12(1), 63–82.

Švec, V., Filová, H. & Šimoník, O. (2004). Praktikum didaktických dovedností. Brno: Masarykova univerzita.

Tillema, H. & Van der Westhuizen, G. (2013) Mentoring conversations and student teacher learning. South African Journal of Higher Education, 27(5), 1305–1323. https://doi.org/10.1007/978-94-6300-058-1 2

Urbanovská, E. (2002). Je potřebné a možné rozvíjet schopnost sebereflexe budoucích učitelů. In V. Švec (Eds.), Cesty k učitelské profesi: Utváření a rozvíjení pedagogických dovedností. Brno: Paido.

Vališová, A. & Kasíková, H. (2007). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, a. s.

Veenman, S. (1987, říjen). On becoming a teacher: An analysis of initial training. Příspěvek prezentovaný na konferenci Conference on Education of the World Basque Congress, Bilbao.

Vitásek, T. (2017). Vztah žáků střední pedagogické školy k biologickému učivu [Diplomová práce]. Praha: UK. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/147691

Vohra, C. F. (2000). Changing trends in biology education: An international perspective. In T. Youn`es (Eds.), Biology International The news magazine of the international union of biological sciences (49–55).

Wernerová, J. (2009). Obtížnost profesních činností učitele z pohledu studentů učitelství, učitelů a oborových didaktiků. Pedagogická orientace, 19(3), 104–117.

Yip, D.Y. (1998). Identification of misconceptions in novice biology teachers and remedial strategies for improving biology learning. International Journal of Science Education, 20(4), 461–477.