Hledání české radikální demokracie. Karel Kosík a filozofie (českých) dějin
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.2697Abstrakt
Příspěvek se zabývá konceptualizací filosofie (českých) dějin v raných dílech českého filosofa Karla Kosíka. Ačkoli byl Kosíkův historický narativ později interpretován převážně jako protipól pojetí Zdeňka Nejedlého, ukazují autoři na to, že Kosíkovy texty z 50. let byly Nejedlého koncepcí pokrokových tradic silně ovlivněny a představovaly seriózní dialogický pokus o promýšlení Nejedlého názorů. Nejvýznamnější Kosíkova historická syntéza Česká radikální demokracie (1958) byla tedy výsledkem tohoto podniku a do jisté míry předznamenávala jeho nadcházející revizionistické období. Kosík v této knize revidoval svou marxistickou metodologii směrem ke konzistentní aplikaci historického materialismu a vzdal se snahy poskytnout koherentní filosofii českých dějin, o niž usiloval Zdeněk Nejedlý. Článek zadruhé vysvětluje, proč Kosíkův zájem o revoluční demokraty může být chápán jako ve své době novátorský. Genealogie konceptu „radikální demokracie“/„radikální demokraté“ sahá až k revolučním událostem roku 1848. Druhá část textu ukazuje, jak se postupně ustavil význam radikální demokracie v českém historickém diskursu a jak se stal předmětem různých sporů. V tomto smyslu není Kosík objevitelem tohoto pojmu, spíše následuje mnoho předchozích výkladů, především těch meziválečných. Novátorský je v Kosíkově přístupu pokus ustavit českou radikální demokracii jako kompaktní politický proud se svou vlastní historickou logikou.