Kulturní transfery (nejen) na koloniální hranici nového světa
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.2728Abstrakt
Pohraniční oblasti koloniálních říší se nabízí jako takřka ideální prostor pro studium obousměrných kulturních transferů. Předkládaný článek zkoumá možnosti a také meze studia kulturních transferů a tzv. provázaných dějin entangled history/histoire croisée na příkladu jezuitských misií na hranici španělských kolonií v Americe, zvláště na severním pomezí místokrálovství Nové Španělsko (dnešní Mexiko a Střední Amerika). V historiografii byly jezuitské texty tradičně využívány především pro ilustraci narativů pokroků evropské kolonizace do vnitrozemí Nového Světa. Avšak přestože jsou tato svědectví psána evropskou optikou, lze je využít také k analýze domorodého pohledu na kolonizační proces a role misionářů jako prostředkovatelů v rovině materiální i duchovní kultury. Je důležité, že kultura, s níž byli domorodci konfrontováni, nebyla homogenní, neboť mnoho misionářů v periferních oblastech nebylo Španěly.