Multiplatform Applications as a Means of Understanding Musical Expression
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.4990Keywords:
music as a means of communication, musical activities, musical skills, multiplatform applicationsAbstract
Understanding music presents challenges comparable to those of understanding a foreign language. Yet such understanding is essential not only for reception but also for personal expression. In practice, this expression is often limited by the individual’s lack of skills such as music notation literacy, instrumental performance, and related competencies. The multi-platform application introduced in this article serves as a tool for overcoming these
barriers by simulating skills that would otherwise require long-term acquisition. In doing so, it enables users to engage with the musical domain—identifying expressive devices, assessing their qualities, and performing operations with them. The article presents a multi-platform
application tested in the context of music education in fourth-grade primary school classes. It is accompanied by a methodological guide and includes the development of a didactic music test, which forms an integral part of the application.
References
Amatriain, X., Clam, A. (2007). Framework for Audio and Music Application Development. Software, IEEE, 24(1), 82–85. https://doi10.1109/MS.2007.8
Avanzini, F., Baratč, A., Ludovico, L.A., & Mandanici, M. (2020). A multidimensional taxonomy of digital learning materials for music education. Pedagogies of Digital Learning in Higher Education, 88–103. http://dx.doi.org/10.4324/9781003019466-5
Degli Innocenti, E., Geronazzo, M., Vescovi, D., Nordahl, R., Serafin, S., Ludovico, L.A., & Avanzini, F. (2019). Mobile virtual reality for musical genre learning in primary education. Computers & Education, 139, 102–117. https://doi.org/10.1016/j.compedu.2019.04.010
Herden, J. (1998). Hudba jako řeč. Klett.
Holas, M. (1994). Hudební nadání aneb otázky hudebně psychologické diagnostiky. Akademie múzických umění, Hudební fakulta.
Holas, M. (1985). Úvod do hudební diagnostiky. Státní pedagogické nakladatelství.
Kmentová, M. (2019). Nahrávky Holasových testů hudebních schopností jsou opět dostupné. Hudební výchova, 27(1), 23–24.
Kuttlerová, M. (2008). Hudba a jazyk. Hudební výchova, 16 (4), 55–56.
Kvěch, O. (2008). Hudba a slovo. In Oplištilová, S., Živá hudba (s. 61–99). Akademie múzických umění, Hudební fakulta.
Nedělka, M., Bělohlávková, P., Kmentová, M., & Raušer, J. (2024). Metodická příručka – Didaktická práce s aplikací MelodicaPlus 1. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. https://pedf.cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/273-metodicka-prirucka-k-didakticke-praci-s-aplikaci-melodikaplus.
Pesek, M., Vučko, Ž., Šavli, P., Kavčič, A., & Marolt, M. (2020). Troubadour: A Gamified e-Learning Platform for Ear Training. IEEE Access, 8, 97090–97102. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2020.2994389
Plocek, V. (1988). Teorie a dějiny notace. In I. Poledňák & V. Lébl, Hudební věda II (s. 591–606). Státní pedagogické nakladatelství.
Sedlák, F. (1990). Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. Státní pedagogické nakladatelství.
Standardy pro pedagogické a psychologické testování. (2001). Testcentrum.
Těplov, B. M. (1965). Psychologie hudebních schopností. Státní hudební vydavatelství.
Valachová, D. (2021). Kreativita, emocionalita, expresivita – fenomény v zážitkovom učení. In I. Babjaková, M. Borošová Michalcová & L. Lipárová, Hranice neformálneho vzdelávania (s. 43–62). Fond na podporu umenia.
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2017 (2017). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/uploads/Statistika_skolstvi/vyrocni_zpravyvyrocni_zprava_vzdelavani_2017_public.pdf
