Záujem žiakov nižšieho sekundárneho vzdelávania o biologické vedy
PDF

##plugins.themes.healthSciences.article.supplementaryFiles##

Graf 1
Graf 2
Graf 3
Graf 4

Abstrakt

Záujem žiakov o prírodovedné predmety celosvetovo klesá a žiaci ako dôvody nezáujmu uvádzajú náročnosť a nedôležitosť daných predmetov pre ich život a budúce povolanie. Cieľom výskumného šetrenia bolo zistiť, aká oblasť z prírodovedných predmetov žiakov zaujíma najviac, a tiež vplyv premenných ako sú gender a vek na záujem o biologické vedy (predpokladali sme, že žiaci prejavia najväčší záujem o biologické vedy). Výskumu sa zúčastnilo 389 žiakov nižšieho sekundárneho vzdelávania vo veku 10–15 rokov. Každý respondent mal na čistý hárok papiera uviesť ľubovoľný počet spontánnych otázok – mal napísať otázky, ktorých odpoveď ho zaujíma. Viac ako 91 % všetkých otázok predstavovali otázky z biológie a nie z fyziky alebo chémie. Väčší záujem o biológiu bol zistený u dievčat. Z oblasti biológie bolo najviac otázok položených v šiestom ročníku a najmenej v piatom ročníku, čo je pravdepodobne spôsobené obsahom kurikula. Tento jav je vysvetlený v záverečnej kapitole článku.
https://doi.org/10.14712/18047106.151
PDF

Reference

Awan, R. U. N., Sarwar, M., Naz, A. & Noreen, G. (2011). Attitudes toward science among school students of different nations: a revew study. Journal of College Teaching & Learning, 8(2), 43–50.

Baram-Tsabari, A. & Yarden, A. (2005). Characterizing children’s spontaneous interests in science and technology. International Journal of Science Education, 27(7), 803–826.

Dopita, M. & Grecmanová, H. (2008). Středoškoláci a zájem o přírodní vědy. e-Pedagogium, 8(4), 31–46.

Greenfield, T. A. (1996). Gender, ethnicity, science achievement and attitudes. Journal of Research in Science Teaching, 33(8), 901–933.

Hola, I. A. (2005). Uncovering gender differences in science achievement and attitudes towards science for Jordanian primary pupils. Damascus University Journal, 21(1), 19–53.

Jones, M. G., Howe, A. & Rua, M. J. (2000). Gender differences in students’ experiences, interests, and attitudes toward science and scientists. Science Education, 84(2), 180–192.

Krapp, A. (1999). Interest, motivation and learning: An educational-psychological perspective. European Journal of Psychology of Education, 14(1), 23–40.

Kubiatko, M. (2011). Bez prírodopisu to nejde alebo ako ho vnímajú žiaci základných škôl. Studia Paedagogica, 16(2), 75–88.

Lee, V. E. & Burkam, D. T. (1996). Gender differences in middle grade science achievement: Subject domain, ability level, and course emphasis. Science Education, 80(6), 613–650.

Lewin, K. (1951). Field theory in social science. New York: Harper & Row.

Mandíková, D. (2009) Postoje žáků k přírodním vědám – výsledky výzkumu PISA 2006. Pedagogika, 59(4), 380–395.

Mavrikaki, E., Koumparou, H., Kyriakoudi, M., Papacharalampous, I. & Trimandili, M. (2012). Greek secondary school students’ views about biology. International Journal of Environmental & Science Education, 7(2), 217–232.

Murphy, C. & Beggs, J. (2003). Children’s attitudes towards school science. School Science Review, 84(308), 109–116.

Novák, Z. (1989). Test volných slovných asociací jako test školních znalostí. Pedagogika, 39(4), 431–445.

Nuttin, L. (1984). Motivation, planning, and action. Leuven: University Press.

Osborne, J., Simon, S. & Collins, S. (2003). Attitudes towards science: a review of the literature and its implications. International Journal of Science Education, 25(9), 1 049–1 079.

Papanastasiou, C. & Papanastasiou, E. C. (2004). Major influences on attitudes toward science. Educational Research and Evaluation, 10(3), 239–257.

Pavelková, I., Škaloudová, A. & Hrabal, V. (2010). Analýza vyučovacích předmětů na základě výpovědí žáků. Pedagogika, 55(1), 38–61.

Prokop, P. & Komorníková, M. (2007). Postoje k prírodopisu u žiakov druhého stupňa základných škôl. Pedagogika, 57(1), 37–46.

Prokop, P., Prokop, M. & Tunnicliffe, S. D. (2007). Is biology boring? Student attitudes toward biology. Journal of Biological Education, 42(1), 36–39.

Prokop, P., Tuncer, G. & Chudá, J. (2007). Slovakian students’ attitudes toward biology. Eurasia Journal of Mathematics, Science & Technology Education, 3(4), 287–295.

Ramsden, J. M. (1998). Mission impossible?: Can anything be done about attitudes to science? International Journal of Science Education, 20(2), 125–137.

Rathunde, K. (1993). The experience of interest: A theoretical and empirical look at its role in adolescent talent development. In M. Maehr & P. Pintrich (Eds.), Advances in motivation and achievement (59–98). London: Jai Press Inc.

Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti: obor v pohybu. Praha: Grada.

Skamp, K. & Logan, M. (2005). Students’ interest in science across the middle school years. Teaching Science, 51(4), 8–15.

Sláviková, V., Igaz, C. & Adam, M. (2012). Postoje žiakov 8. ročníka ZŠ k predmetu Biológia 8. Biológia – Ekológia – Chémia, 16(2), 2–4.

Van Roten, F. C. (2004) Gender differences in attitudes toward science in Switzerland. Public Understanding of Science, 13(2), 191–199.

Veselský, M. (1999). Záujem žiakov o prírodovedné učebné predmety na základnej škole a hodnotenie ich dôležitosti – z pohľadu žiakov 1. ročníka gymnázia. In Psychologica – Zborník Filozofickej fakulty UK, 37 (79–86). UK: Bratislava.

Veselský, M. (2010). Motivácia žiakov učiť sa. Bratislava: Univerzita Komenského.

Veselský, M. & Hrubišková, H. (2009). Zájem žáku o učební předmět chemie. Pedagogická orientace, 19(3), 45–64.

Vlčková, J. & Kubiatko, M. (2014). Přírodopis v očích žáků 2. stupně základních škol. e-Pedagogium, 14(1), 20–37.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).