Abstract
Knowledge testing is a key part of formal education. However, it is rarely used in nonformal education. This research describes an analysis based on a two-dimensional approach to pupils’ cognitive knowledge. It was performed by a word association test which helps the examiners ascertain the pupils’ real understanding (n = 143) of geoscience. Its outcomes define the level of initial theoretical and practical knowledge of geoscience camp participants’ in the following four dimensions of knowledge: factual, conceptual, procedural and metacognitive. It proves that older pupils (older than 12 years) and girls show statistically significantly higher level of theoretical conceptual knowledge. Therefore, our recommendation for teaching the geoscience topics in non-formal education is to emphasize the practical abilities of pupils, which are specific to this area of natural science and whose deficiency we can perceive. For pupils interested in geoscience, non-formal education might become a convenient addition to the formal one.
References
AGI, American Geoscience Institute. (2012). Critical needs for the twenty-first century, the role of the geosciences. Dostupne z https://www.americangeosciences.org/sites/default/files/CriticalNeeds2012.pdf Almquist, H., et al. (2011). An integrated field-based approach to building teachers’ geoscience skills. Journal of Geoscience Education, 59, 31–40. DOI: 10.5408/1.3543926
Anderson, L.W. & Kratwohl, D. R., et al. (2000). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom’s taxonomy of educational objectives. Pearson Education.
Assaraf, B. & Orion, N. (2005). Development of system thinking skills in the context of Earth system education. Journal of Research in Science Teaching, 42(5), 518–560.
Blažek, R. & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Praha: ČŠI.
Cídlová, H. (2017). Klesají znalosti a dovednosti žáků i v jejich zájmové činnosti? In. J. Válek & P. Marinič (Eds.), 11. mezinárodní vědecká konference – Didaktická konference (22–27). Brno: MU.
Čudová, R. (2015). Biologické dovednosti žáků [Disertační práce]. Praha: UK. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/104879/
Esteves, H., et al. (2013). Geological fieldwork: A study carried out with Portuguese secondary school students. Journal of Geoscience Education, 61, 318–325. DOI: 10.5408/12-394.1
Esteves, H. (2015). A field-based approach to teach geoscience: A study with secondary students. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 191, 63–67. DOI: 10.1016/j.sbspro.2015.04.323
Eurydice. (2006). Science teaching in schools in Europe. Policies and research. Brussel: EC.
Fančovičová, J. & Kubiatko, M. (2015). Záujem žiakov nižšieho sekundárneho vzdelávania o biologické vedy. Scientia in educatione, 6(1), 2–13.
Gavora, P. (1998). Metóda verbálnych výpovedí v edukačnmom výskume. In Š. Švec, et al., Metodológia vied o výchove (122–124). Bratislava: IRIS.
Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Hadjachilleos, S., Valanides, N. & Leou, M. (2004). Construction of knowledge in non-formal settings. Science Education International, 15(2), 125–137.
Hanus, M. & Marada, M. (2013). Mapové dovednosti v českých a zahraničních kurikulárních dokumentech: srovnávací studie. Geografie, 118(2), 158–178.
Hemmer, I., et al. (2007). Students’ interest in geoscience topics, contexts and methods. Geographie Und Ihre Didaktik, 35(4), 185–197.
Hudecová, D. (2004). Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů. Pedagogika, 54, 274–283.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. (2018). Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: Kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica, 8(1), 1–8.
Janko, T. (2012). Reprezentace obsahu: psychologická východiska a didaktické souvislosti. Pedagogická orientace, 22(1), 23–40. DOI: 10.5817/PedOr2012-1-23
Janštová, V., Jáč, M. & Dvořáková, R.M. (2015). Faktory motivující žáky středních škol k zájmu o obor biologie a účasti v předmětových soutěžích s biologickou tematikou. E-pedagogium, 2015(1), 56–71.
Kali, Y., Orion, N. & Eylon, B. (2003). Effect of knowledge integration activities on students’ perception of the Earth’s crust as a cyclic system. Journal of Research in Science Teaching, 40(6), 545–565. DOI 10.1002/tea.10096
King, C. (2008). Geoscience education: an overview. Studies in Science Education, 44(2), 187–222. DOI: 10.1080/03057260802264289
King, C. (2015). The need for an international geoscience school syllabus: Its development and publication. Science Education International, 26(4), 420–438.
Malmos, E., Jász, E. & Revák, I. M. (2017). Using a word asssociation method to assess knowledge structure of renewable energy sources at primary level. Journal of Science Education, 18(2), 109–113.
Mentlík, P., Slavík, J. & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty – konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 2018(1), 9–18.
Michovská, L. (2008). Výuka geologie na základních a středních školách v České republice – průzkum názorů odborné a laické veřejnosti [Diplomová práce]. Praha: UK. Dostupné z https://is.cuni.cz/
MŠMT. (2016). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: NÚV. Dostupné z http://www.msmt.cz
Novák, Z. & Kalous, J. (1989). Test volných slovních asociací jako test školních znalostí. Pedagogika, 4, 431–435.
Papáček, M., et al. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al. (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (225–257). Brno: MU.
Podroužek, L. (2011). Komparativní analýza vývoje učiva o horninách, nerostech a půdě v naší primární škole. Arnica, 2011(2), 39–48.
Pražáková, M. & Pavlasová, L. (2016). Suburban paleontological camp – content and evaluation. In D. Stárková & M. Rusek (Eds.), Project-based education in science education XIV (81–89). Praha: PedF UK.
Pražáková, M. & Pavlasová, L. (2017a). What do children do at summer camps? The analysis of geoscience camps’ programmes. In M. Rusek & K. Vojíř (Eds.), Project-based education in science education: empirical texts XV (53–61). Praha: PedF UK.
Pražáková, M. & Pavlasová, L. (2017b). Non-formal children and youth education focused on geoscience content. Pedagogická orientace, 27(4), 599–619. DOI: 10.5817/PedOr2017-4-599
Prokša, M. (2007). Pojmové mapy ako výskumný a diagnostický prostriedok v chemickom vzdelávaní. In M. Kuhnová & J. Miklovičová (Eds.), Inovačné trendy v prírodovednom vzdelávaní (98–101). Trnava: TRUNI.
Průcha, J. (1995). Pedagogický výzkum, uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum.
Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník, 4., aktualizované vydání. Praha: Portál.
Reichel, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. S láviková, V., Igaz, C. & Adam, M. (2012). Postoje žiakov 8. ročníka ZŠ k predmetu Biológia 8. Biológia, ekológia, chémia, 16(2), 2–4.
Tomášek, V., Basl, J. & Janoušková, S. (2016). Mezinárodní šetření TIMSS 2015. Praha: ČŠI.
Turanová, L. & Ružek, I. (2015). Didaktika geológie na Slovensku – história, súčasný stav a perspektívy. Scientia in educatione, 6(1), 123–132.
UIS, UNESCO Institute for Statistics. (2011). The International standard classification of education. Dostupné z http://uis.unesco.org/sites/default/files/documents/international-standard-classificationof- education-isced-2011-en.pdf
Van Loon, A. J. (2007). Geological education of the future. Earth-Science Reviews, 86, 247–254. DOI: 10.1016/j.earscirev.2007.08.005
Vácha, Z. (2017). Žákovská oblíbenost přírodovědy, přírodopisu a biologie. In R. Dytrtová, et al. (Eds.), Výzkum v přípravě učitelů přírodovědných, zemědělských a příbuzných oborů (113–137). Praha: Institut vzdělávání a poradenství ČZU.
VÚP, Výzkumný ústav pedagogický. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné z http://www.nuv.cz/file/159
White Wolf Consulting. (2009). Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory. Dostupné z http://vzdelavani.unas.cz/duvody nezajmu obory.pdf