„Smysl dějin“ – „národ“ – a priori

Možná past diskurzivních a myšlenkových stereotypů?

Abstrakt

Úvahy Jana Horského nejsou zamýšleny jako přímá polemika s úvodním esejem Miloše Havelky k antologii Spor o smysl českých dějin, díl 2: 1938–1989, ale zaměřují se na noetické a metodologické problémy, spojené s pojmy „smysl dějin“ a „národ“, které takříkajíc oscilují jak v Havelkových textech, tak v textech, jež do své antologie jako editor zařadil. Horský klade důraz na texty ze 70. let 20. století ve spojení s reakcemi, jež vzbudil dokument Charty 77 Právo na dějiny. Horský navíc detailně analyzuje Havelkův pojem „symbolického centra“ a odkrývá jeho vliv na formování velmi rozdílných a často protichůdných obrazů dějin.