Hodnocení úrovně well-beingu a nastavení mysli u vybraných vysokoškolských studentů ve vztahu k jejich akademické úspěšnosti
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.3141Klíčová slova:
well-being, akademický well-being, nastavení mysli, pozitivní psychologie, školní úspěšnost, vysokoškolští studentiAbstrakt
Akademický well-being vysokoškolských studentů si v poslední době získává pozornost jako jeden
z hlavních zdravotních zájmů univerzit, které samy chtějí well-being svých studentů aktivně podporovat. Vysokoškoláci hledají způsob, jak zlepšit nejen svou osobní pohodu, ale také svou studijní úspěšnost. Výzkumy potvrzují korelaci mezi well-beingem studentů a jejich akademickým výkonem. Neustále rostoucí problémy s duševním zdravím studentů, špatné studijní výsledky a zvýšená míra předčasného ukončování školní docházky vyžadují pravidelná empirická měření well-beingu studentů analyzující současný stav. Příspěvek prezentuje výsledky měření úrovně well-beingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich nastavení mysli ve vztahu k jejich akademické úspěšnosti. Dotazníkovým šetřením byla zjišťována úroveň akademického well-beingu u vybraných vysokoškolských studentů, životní spokojenost a hodnocení korelace mezi nastavením mysli a školní úspěšností respondentů. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň well-beingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tedy 6,06 bodů na numerické hodnoticí škále 0-10 a nadprůměrná hodnota 6,8 bodů byla zaznamenána i u jejich spokojenosti se životem. Přesto, že respondenti reportovali vysokou psychickou pohodu s minimálními náznaky deprese, z dlouhodobého hlediska studenti uváděli, že jsou unavení a čelí vysoké míře stresu. Statisticky významná korelace mezi nastavením mysli a školní úspěšností byla naměřena pouze u studentů s hraničními výsledky (vysokou akademickou úspěšností či naopak velmi nízkou akademickou úspěšností). Jinými slovy, respondenti s výborným prospěchem vykazovali vyšší úroveň well-beingu a pozitivní nastavení mysli a studenti s nejvyšším váženým průměrem vykazovali nižší úroveň well-beingu a nastavení mysli. Závěrem lze konstatovat, že univerzitní a vysokoškolské vzdělávání by se mělo zaměřovat na obojí. Jak na akademické učení přinášející tradiční výsledky školní docházky, tak i na budování well-beingu a zdraví studentů, čímž dochází k podpoře nejen psychického zdraví studentů, ale i jejich dobrých akademických výsledků.
Reference
Adler, A., & Seligman, M. (2016). Using wellbeing for public policy: Theory, measurement, and recommendations. International Journal of Wellbeing, 1–35. https://doi.org/10.5502/ijw.v6i1.429
Asbury, K., Klassen, R., Bowyer-Crane, C., Kyriacou, Ch., & Nash. P. (2015). National differences in mindset among students who plan to be teachers. International Journal of School & Educational Psychology, 158–164. https://doi.org/10.1080/21683603.2015.1075164
Bryant, F. B., Yarnold, P. R., & Grimm, L. G. (1996). Toward a measurement model of the Affect Intensity Measure: A three-factor structure. Journal of Research in Personality, 30(2), 223–247. https://doi.org/10.1006/jrpe.1996.0015
Butler, J., & Kern, M. L. (2016). The PERMA-Profiler: A brief multidimensional measure of flourishing. International Journal of Wellbeing, 6(3), 1–48. https://doi.org/10.5502/ijw.v6i3.526
Calo, M., Peiris, C., Chipchase, L., Blackstock, F., & Judd, B. (2019). Grit, resilience and mindset in health students, 317–322. https://doi.org/10.1111/tct.13056
Csikszentmihalyi, M., & Seligman, M. E. P. (2014). Positive Psychology: An Introduction. In Flow and the Foundations of Positive Psychology, 279–298. https://doi.org/10.1007/978-94-017-9088-8_18
Donaldson, S., Heshmati, S., Young Lee, J. & Donaldson, S. (2020): Examining building blocks of well-being beyond PERMA and self-report bias, The Journal of Positive Psychology, https://doi.org/10.1080/17439760.2020.1818813
Li, Y., & Bates, T. C. (2020). Testing the association of growth mindset and grades across a challenging transition: Is growth mindset associated with grades? Intelligence, 81, Article 101471. https://doi.org/10.1016/j.intell.2020.101471
Liu, Ch., McCabe, M., Dawson, A. et al. (2021). Settings Open AccessArticle Identifying Predictors of University Students’ Wellbeing during the COVID-19 Pandemic—A Data-Driven Approach. Environmental Research and Public Health. https://doi.org/10.3390/ijerph18136730
Lyubomirsky, S., & Lepper, H. S. (1999). A measure of subjective happiness: Preliminary reliability and construct validation. Social Indicators Research, 46(2), 137–155. https://doi.org/10.1023/A:1006824100041
Madeson, M. (2017). Seligman’s PERMA+ Model Explained: A Theory of Wellbeing. PositivePsychology. https://positivepsychology.com/perma-model/
Martinez, A., & Nguyen, S. (2020). The Impact of Covid-19 on College Student Well-Being. Virgina Tech. https://vtechworks.lib.vt.edu/handle/10919/99741
Sarrasin, J. B., Nenciovici, L., Foisy, L.-M. B., Allaire-Duquette, G., Riopel, M., & Masson, S. (2018). Effects of teaching the concept of neuroplasticity to induce a growth mindset on motivation, achievement, and brain activity: A meta-analysis. Trends in Neuroscience and Education, 12, 22–31. https://doi.org/10.1016/j.tine.2018.07.003
Seligman, M. (2011). Flourish. 2. United States: Free Press, a Division of Simon & Schuster.
Watson, K. (2018). Establishing psychological wellbeing metrics for the built environment. Building Services Engineering Research and Technology, 1–12. https://doi.org/10.1177/0143624418754497
Yeager, D. S., & Dweck, C. S. (2012). Mindsets that promote resilience: When students believe that personal characteristics can be developed. Educational Psychologist, 47(4), 302–314. https://doi.org/10.1080/00461520.2012.722805
