Didaktický hudební test v multiplatformní aplikaci Melodica sloužící jako prostředek pro chápání hudebního výraziva
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.5097Keywords:
music aptitude, music education, primary school, educational intervention, diagnostic tools, digital applicationsAbstract
This paper presents the results of an intervention study conducted as part of the development of a new music application, Melodica, designed for music education in primary schools. The study aimed to examine whether the use of the application has a positive effect on students’ musicality and to introduce a newly developed diagnostic tool – a didactic musical test – designed both for evaluating the intervention effect and for classroom-based group testing as well as individual diagnostics in educational practice. The study was conducted at six elementary schools and involved 4th-grade pupils. The experimental group consisted of 115 pupils who used the Melodica application during music lessons, while the control group included 113 pupils who did not use the application. The didactic musical test was administered in two waves (T1 – October 2024, T2 – March/April 2025) via a tablet-based application. The statistical analyses presented in this paper are based on data collected in both testing phases (T1 and T2), with only those pupils who completed both measurements included in the analyses. As a result, the final analytical sample comprised 159 pupils – 88 in the experimental group and 71 in the control group. The results showed that although both groups improved their performance, the difference between them was neither statistically nor practically significant. The discussion explores the study’s limitations, questions of implementation fidelity, and recommendations for future research and test development. The potential of the diagnostic tool for broader educational use and the need for its standardization in accordance with APA (2001) testing standards are emphasized. The findings offer insights into the effectiveness of digital tools in music education and the development of valid diagnostic instruments in this field.
References
Anderson, S., Himonides, E., Wise, K., Welch, G., & Stewart, L. (2012), Is there potential for learning in amusia? A study of the effect of singing intervention in congenital amusia. Annals of the New York Academy of Sciences, 1252, 345–353. https://doi.org/10.1111/j.1749-6632.2011.06404.x
Ayotte, J., Peretz, I., & Hyde, K. (2002). Congenital amusia: A group study of adults afflicted with a music‐specific disorder. Brain, 125(2), 238–251. https://doi.org/10.1093/brain/awf028 Bělohlávková, P., Kmentová, M., Kucharská, A., & Nedělka, M. (2025). Multiplatformní aplikace jako prostředek pro chápání hudebního výraziva. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 9(1), 65–91. https://doi.org/10.14712/25337890.4990
Cohen, J. (1988). Statistical Power Analysis for the Behavioral Science. Erlbaum. Česká školní inspekce (2023). Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023 – výroční zpráva. https://csicr.cz/cz/Aktuality/Kvalita-vzdelavani-ve-skolnim-roce-2022-2023-%E2%80%93-vyr
Darrow, A. A. (2016). Introduction to approaches in music therapy. Silver Spring, MD: American Music Therapy Association.
GIA Publications. (n. d.). MLT testing (PMMA, IMMA, AMMA, MAP). https://giamusic.com/mlt-testing
Gordon, E. E. (1965). Musical aptitude profile: Manual. Houghton Mifflin.
Gordon, E. E. (1982). Intermediate measures of music audiation (Grades 1-6): Test manual. GIA Publications.
Gordon, E. E. (1986). Primary Measures of Music Audiation: Test manual (K–Grade 3). GIA Publications. https://giamusic.com/resource/primary-measures-of-music-audiation-kgrade-3-test-manual-instrumentaccessory-g2242m
Gordon, E. E. (1989). Advanced measures of music audiation. GIA Publications.
Gordon N. (2000). Developmental dysmusia (developmental musical dyslexia). Developmental Medicine & Child Neurology. 42(3), 214–215. doi:10.1017/S0012162200000360, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10755462/
Gabrielová, J. (2013). Pamětní subtesty v testové baterii hudebních schopností A. Bentleyho. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. https://theses.cz/id/vg6952
Hala, P. (2014). Musica viva in schola XXIV: Sborník z konference. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. https://www.ped.muni.cz/wmus/studium/sborniky/musica_viva_in_schola_xxiv.pdf
Hande V, & Hegde S. (2021). Deficits in musical rhythm perception in children with specific learning disabilities. NeuroRehabilitation, 48(2), 187–193. doi: 10.3233/NRE-208013. PMID: 33664156; PMCID: PMC7613144
Holas, M. (1985). Úvod do hudební diagnostiky. Státní pedagogické nakladatelství.
Hudební psychologie / diagnostika hudebnosti. Sylabus. (n. d.). Pedagogická fakulta UK. https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=OK0608275
Huss, M., Verney, J. P., Fosker, T., Mead, N., & Goswami, U. (2011). Music, rhythm, rise time perception and developmental dyslexia: Perception of musical meter predicts reading and phonology. Cortex, 47(6), 674–689. https://doi.org/10.1016/j.cortex.2010.07.010
Holas – testy: Studijní materiály (audio a tabulky pro administraci). (2019). Pedagogická fakulta UK, Katedra hudební výchovy. https://pages.pedf.cuni.cz/khv/jine/studijni-materialy/holas-testy/
Kmentová, M. (2019). Nahrávky Holasových testů hudebních schopností jsou opět dostupné. Hudební výchova, 27(1), 23–24.
Křivánková, M. (2019). Hudebnost žáků 3. tříd prvního stupně základní školy. Diplomová práce. Univerzita Králové, Pedagogická fakulta. https://theses.cz/id/265jh7/16587272
Kucharská, A. (2022). Diagnostika specifických poruch učení (nejen) v období koronavirové pandemie. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 6(2), 23–61. https://pages.pedf.cuni.cz/gramotnost/files/2022/11/Gramotnost_02_2022_FINAL4.pdf
Kunert, R., Willems, R. M., & Hagoort, P. (2016). An independent psychometric evaluation of the PROMS. PLOS ONE, 11(12), https://doi.org/10.1371/journal.pone.0159103
Law, L. N. C., & Zentner, M. (2012). Assessing musical abilities objectively: Construction and validation of the Profile of Music Perception Skills (PROMS). PLOS ONE, 7(12), https://doi.org/10.1371/journal.pone.0052508
Lerner, J., & Johns, B. (2012). Learning disabilities and related mild disabilities: Characteristics, teaching strategies, and new directions. Wadsworth Cengage Learning.
Michalová, Z. (2004). Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních: materiál určený učitelům a rodičům dětí s dyslexií, dysgrafií, dysortografií. Tobiáš.
Montreal Battery of Evaluation of Amusia (MBEA). Isabelle Peretz Research Lab (n. d.). https://peretzlab.ca/online-test-material/material/mbea/
Müllensiefen, D., del Río, D., Furlong, R., & Stewart, L. (2014). Gold-MSI: Technical report and documentation (short and full forms). Goldsmiths, University of London.
MŠMT ČR (2024). MŠMT schválilo nové Rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/msmt-schvalilo-nove-ramcove-vzdelavaci-programy-pro
Nedělka, M., Bělohlávková, P., Kmentová, M., & Raušer, J. (2024). Metodická příručka – Didaktická práce s aplikací MelodicaPlus 1. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. https://pedf.cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/273-metodicka-prirucka-k%20didakticke-praci-s-aplikaci-melodikaplus
Novotná, L. (2021). Hudebně sluchové schopnosti a jejich rozvoj v hudební výchově na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce. Univerzita Králové, Pedagogická fakulta.
O’Donnell, C. L. (2008). Defining, conceptualizing, and measuring fidelity of implementation and its relationship to outcomes in K–12 curriculum intervention research. Review of Educational Research, 78(1), 33–84. https://doi.org/10.3102/0034654307313793
Peretz, I., & Coltheart, M. (2003). Modularity of music processing. Nature Neuroscience, 6(7), 688–691. https://doi.org/10.1038/nn1083
Peretz, I., Champod, A. S., & Hyde, K. (2003). Varieties of musical disorders: The Montreal Battery of Evaluation of Amusia (MBEA). Annals of the New York Academy of Sciences, 999(1), 58–75. https://doi.org/10.1196/annals.1284.006
Peretz, I., Gosselin, N., Nan, Y., Caron-Caplette, E., Trehub, S. E., & Béland, R. (2013). A novel tool for evaluating children’s musical abilities across age and culture (MBEMA). Frontiers in Systems Neuroscience, 7, 30. https://doi.org/10.3389/fnsys.2013.00030
Peretz, I., & Vuvan, D. (2017). Prevalence of congenital amusia. European Journal of Human Genetics, 25, 625–630. https://doi.org/10.1038/ejhg.2017.15.
Rous, J. (2023). Testování hudebních schopností a dovedností budoucích učitelů hudby, hudební výchovy a učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta. https://theses.cz/id/o8qsit
Seashore, C. E. (1919). Manual of instructions and interpretations for Measures of Musical Talent. Columbia Graphophone Co. https://ia801308.us.archive.org/10/items/manualofinstruct00seasuoft/manualofinstruct00seasuoft.pdf
Sedlák, F. (1990). Základy hudební psychologie. Státní pedagogické nakladatelství.
Silver, J. P., Toiviainen, P., Gosselin, N., Piché, O., Nozaradan, S., Palmer, C., & Peretz, I. (2011). Born to dance but beat deaf: A new form of congenital amusia. Neuropsychologia, 49(5), 961–969. https://doi.org/10.1016/j.neuropsychologia.2011.02.002
Sloboda, J. A. (1992). Hudební mysl: Psychologie hudby. Portál.
Standardy pro pedagogické a psychologické testování. (2001). Testcentrum.
Strauss, H., Reiche, S., Dick, F. K., & Zentner, M. (2024). Online assessment of musical ability in 10 minutes: Development and validation of the Micro-PROMS. Behavior Research Methods, 56(3), 1968–1987. https://doi.org/10.3758/s13428-023-02130-4
Sun, Y., Oxenham, V., Lo, C. Y., Walsh, J., Martens, W. L., Cremer, P., & Thompson, W. F. (2024). Acquired amusia after a right middle cerebral artery infarction – a case study. Neurocase, 30(1), 18–28. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13554794.2024.2350104
Těplov, B. M. (1965). Psychologie hudebních schopností. Státní pedagogické nakladatelství.
Tillmann, B., Burnham, D., Nguyen, S., Grimault, N., Gosselin, N., & Peretz, I. (2011). Congenital amusia (or tone-deafness) interferes with pitch processing in tone languages. Frontier in Psychology, 2011(2), 1–15. https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2011.00120/full
Vachudová, E. (2012). Jak na to? Diagnostika hudebních schopností. Karolinum, 2012.
Váňová, H. (2001). Myšlení v dětské hudební tvořivosti a jeho diagnostika. In Psychologické aspekty hudební výchovy. Sborník z konference. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 51–56.
Young, W. T. (1973). The Bentley “Measures of Musical Abilities”: A Congruent Validity Report. Journal of Research in Music Education, 21(1), 74–79. https://doi.org/10.2307/3343982
Zentner, M., & Strauss, H. (2017). Assessing musical ability quickly and objectively: Development and validation of the Short-PROMS and the Mini-PROMS. Annals of the New York Academy of Sciences, 1400(1), 33–45. https://doi.org/10.1111/nyas.13410
