Inzertní strategie vydavatelů k rozšíření a diverzifikaci okruhu čtenářů na příkladu Čech

Abstrakt

Studie přináší formální analýzu inzerce knih otištěné ve čtyřech pražských novinách (dvou německých a dvou českých) na konci 18. století. Umožňuje nám porozumět způsobu, jak vydavatelé využívali toto médium a cílili na nové čtenáře. Článek kriticky zkoumá roli dvou využívaných jazyků ve strategiích vydavatelů a zpochybňuje jazykové hranice či meze, jež knihkupci přisuzovali svým čtenářům. V komplexních sociokulturních konfiguracích habsburské monarchie vydavatelé či knihkupci stále ještě nefungovali v pevně ustavených rámcích, jež by ohraničovaly jejich aktivity nebo jejich klientelu. Některé prvky, jež se v inzerci uplatňovaly, nám umožňují rozlišit různé typy vydavatelů. Až do 20. let 19. století nebyly strategie vydavatelů takřka vůbec určovány jazykem knih, jež propagovaly, ale spíše jinými diskriminačními kritérii, jako byla kvalita jazyka použitého v knize, vícejazyčnost čtenářů, rozsah a struktura distribučních sítí či vztah vydavatele k tradici.