Textové praxe Jana Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic mezi rodinnou pamětí, kulturním překladem a exulantskou každodenností

Abstrakt

Studie analyzuje textové praxe rytíře a exulanta Jana Jiřího z Polžic a Bezdružic (1580-1649?), který se věnoval několika aktivitám: od roku 1624 do roku 1648 česky sepisoval pamětní zápisky, ve 30. letech přeložil do němčiny cestopis svého staršího bratra Kryštofa Haranta do Svaté země a pro knihu sepsal jeho životní osudy po návratu z cesty a vyzdobil ji četnými ilustracemi. V exilu vytvořil také několik genealogií a pro svého syna namaloval genealogii do jeho vojenského památníku. Studie usouvztažňuje všechny textové a výtvarné aktivity Jana Jiřího Haranta z Polžic, jimž dosud byla pozornost věnována částečně a vždy pouze odděleně, a analyzuje je v kontextu dobových produkcí a reprodukcí textů, procesů psaní, čtenářství a knižní kultury. Dokládá na konkrétním, pramenně dobře dochovaném příkladu specifické zacházení s texty a obrázky, které v prostředí exulantské šlechtické rodiny substituovaly jiné prostředky komemorace a sloužily vedle zábavy a krácení volného času k pěstování paměti v rámci rodiny a k její reprezentaci a sociální integraci v cizím prostředí.